Článek
Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se seniorky a senioři dožívají vyššího věku než dřív.
V loňském roce pobírali Češi důchod v průměru 24,28 roku. Ženy pobíraly penzi přibližně o devět let déle než muži. V porovnání s přelomem tisíciletí tak jde o narůst přibližně čtyř let. V době sametové revoluce důchod trval v průměru 16 let a v roce 1970 jedenáct let.
V Česku tak dlouhodobě roste průměrná délka života. Průměrný důchodce se v loňském roce dožil osmdesáti let, ženy žijí přibližně o čtyři roky déle. Podle loňských údajů ženy trávily v penzi v průměru třetinu života a muži zhruba čtvrtinu.
Ministerstvo práce má každých pět let připravovat zprávu o vývoji doby dožití a důchodového systému v ČR. Podle výsledků má kabinet případně navrhnout úpravu věku pro odchod do důchodu tak, aby člověk trávil v penzi čtvrtinu života.
Podle letošní ministerské zprávy se život prodlužuje, nicméně penze jsou v současné podobě neudržitelné. Dnešní třicátníci a dvacátníci by měli do důchodu chodit o něco později než v 65 letech. Babišova vláda to odmítla. Podle ní by měl o věci rozhodovat až další kabinet za pět let.
Věk pro odchod do důchodu se v Česku každý rok zvyšuje. U mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí v současnosti do penze přibližně v 63 letech, ženy dříve podle počtu dětí. Ve 30. letech by se měla věková hranice u obou pohlaví srovnat na 65 letech a zmrazit. Zastropování prosadila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců.
Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli oficiálního důchodového věku. Přestat pracovat kvůli zdraví nemusí. Podle autorů studie představuje brzký odchod do penze pro společnost zbytečnou ztrátu.
Lidé mají ještě dost sil, mnoho zkušeností a ekonomický potenciál. Zatímco v západních zemích pracujících šedesátníků ubývá postupně, v Česku se počet propadá náhle s penzijní věkovou hranicí. Podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je přitom v ČR a na Západě srovnatelný.
