Článek
Kdo se v létě prošel poloprázdnými pražskými ulicemi, musel nabýt dojmu, že se Česku letos turisté vyhnuli velikým obloukem. Zdání ale klame. Zahraničních turistů sice není tolik, ale o to víc nakupují. V létě u nás svými platebními kartami utratili téměř 5 miliard korun, což je o 12 procent víc než vloni. Vyplývá to z karetních údajů společnosti Global Payments, která v Česku provozuje třetinu karetních terminálů.
Podobně štědře se podle „tvrdých údajů“ o karetních platbách chovali i domácí turisté, kteří v některých oblíbených lokalitách zvedli tržby i dvojnásobně.
Trpí ti, co byli postavení na zahraničních hostech, zejména z Ameriky.
„Celý cestovní ruch, který byl postavený na domácích hostech, jel přes prázdniny úplně perfektně. Trpí ti, co byli postavení na zahraničních hostech, zejména z Ameriky nebo těch, co sem létali,“ potvrzuje pro SZ Byznys ředitel agentury CzechTourism Jan Herget.
Praha zela prázdnotou, na horách padaly rekordy
Velké rozdíly jsou v jednotlivých místech. Zatímco v pražských hotelech poklesly červencové tržby meziročně o 27 procent, hotely v Krkonoších vykázaly nárůst o 104 procent.
„V Praze 1 letos turisté v létě utratili 2,2 miliardy korun, což je o sto milionů méně než loni, ale dramaticky méně než před pandemií. V létě 2019 činily útraty v centru Prahy 3,8 miliardy korun. Naproti tomu v krkonošských střediscích stouply útraty z loňských 40 milionů na současných 50 milionů,“ informoval analytik Global Payments Ondřej Stříbrský.
Praha tak trpí svojí závislostí na zahraničních turistech, zatímco ti čeští jezdí k vodě a na hory. Na Šumavě stouply útraty oproti loňsku o 48 procent z 33 milionů na současných 49 milionů. Centrum Beskyd Rožnov pod Radhoštěm vykázal za letošní léto nárůst tržeb o 31 procent z 52 milionů na 68 milionů. A podobně je na tom i Jeseník, kde tržby stouply z 28 na 33,5 milionu korun.
Kam se lidé z měst uchýlili na prázdniny, ukazují následující data. Český ráj tradičně přilákal nejvíc turistů. Tržby v této oblasti stouply z loňských 136 milionů na 176 milionů korun. Česká Kanada vykázala karetní tržby v hodnotě 40,7 milionu, třetinový růst oproti loňským 29 milionům.
Vyšší tržby vykazují i rekreační vodní plochy, i když zde není nárůst tak znatelný jako na horách. Přehrada Slezská Harta reportuje nárůst z 300 na 398 tisíc korun. Podnikatelé na Máchově jezeře evidují karetní transakce ve výši 10,7 milionu korun, o 1,6 milionu korun více než loni.
Ve městě Česká Skalice u vodní nádrže Rozkoš mají tržby 32 milionů oproti loňským 29 a v Lipně nad Vltavou 79 milionů oproti loňským 76. Lipno také dobře dokumentuje obrovský vzestup během prázdnin – v červnu zde vydělávají vždy okolo 7 milionů, ale v červenci a v srpnu překročí tato částka přes 30 milionů měsíčně.
Češi během zimního a jarního lockdownu našetřili hodně peněz a nyní neváhají si za ně dopřát lepší dovolenou.
„Shromážděná data potvrzují, že si Češi během zimního a jarního lockdownu našetřili hodně peněz a nyní neváhají si za ně dopřát lepší dovolenou. Covidová opatření po celé Evropě odradila řadu lidí od cest do zahraničí, proto strávili dovolenou v tuzemsku a díky svým útratám výrazně pozdvihli domácí turistický ruch,“ míní Ondřej Stříbrský.
„Cestovní ruch je s velkým odstupem nejpoškozenějším sektorem ekonomiky,“ podotýká hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Podle něj v běžných dobách tvořili 57 procent příjmů cestovního ruchu zahraniční turisté, domácí zbývajících 43 procent. „Teď je to naprosto vychýleno ve prospěch domácích. Určitě se ale nedá říct, že by Češi mohli jakkoli nahradit propad příjezdů zahraničních turistů,“ konstatuje.
„V celém Česku také hodně chybí kongresový cestovní ruch,“ doplnil šéf CzechTourism Jan Herget.
Karlovy Vary přilákaly bohatší turisty
Překvapením jsou Karlovy Vary, kde se dalo očekávat, že kvůli výpadku ruských turistů dojde k drastickému poklesu. Západočeské lázně ale letos dokázaly přilákat zahraniční a domácí návštěvníky, kteří zůstali déle a utratili více peněz. Loni činily tržby ve Varech jenom 49,5 milionu, letos už dosáhly 65,8 milionu korun. Vary se však ještě nedostaly na předcovidovou úroveň, kdy měly tržby ve výši 81 milionů korun.
Čeští i zahraniční turisté také shodně začínají opouštět zavedené destinace a vyhledávají nová, neokoukaná místa. Během zimního lockdownu například řada lidí jezdila na běžky a na tato místa zavítala i v létě. Například v Abertamech, malé obci na hřebenech Krušných hor, se útraty kartou zdvojnásobily z loňských 345 tisíc na 700 tisíc. Podobně Karlova Studánka v Jeseníkách hlásí nárůst tržeb z 370 na 592 tisíc korun.
Nejvíc utratili Slováci, nejméně občan Tanzanie
Karetní data dovolují i přesně určit, z jakých zemí turisté přijeli a kolik zaplatili. Tabulku turistických rekordmanů letos vedou Slováci, kteří v Česku během prázdnin utratili kartou 332 milionů korun. Druzí v pořadí jsou Němci s 234 miliony korun a třetí Rakušané se 182 miliony.
O další místa v žebříčku utrácení se dělí Poláci se 145 miliony korun následovaní turisty ze Spojených států s 98 miliony korun. Jenom o milion méně zaplatili kartou občané Spojeného království. Ti jsou zároveň smutným rekordmanem v největším propadu – ještě loni u nás utratili 254 milionů, letos jenom 97, což představuje pokles o 62 procent a svou roli patrně hraje i brexit.
Zcela zmizeli turisté z Číny, kteří v tuzemsku v létě zaplatili pouze sedm milionů korun, což je přibližně na úrovni turistů z Běloruska.
Na opačném pólu jsou země s nejmenším objemem karetních transakcí. Pouhé dvě platby u nás podle údajů Global Payments učinil občan Bruneje, který jimi zaplatil částku 5993 Kč. Obdobně turista ze Svazijska udělal dvě platby za 3071 korun. Čtyři platby proběhly kartou vydanou v africkém Gabunu, tentokrát ale za 84 860 Kč. Rekordmanem mezi turisty v nejnižší transakci je Tanzanie s jednou platbou v hodnotě pouhých 59 korun.
Celková částka stále pod úrovní před pandemií
Celková částka zaplacená během prázdnin kartou zahraničními turisty dosáhla 4,8 miliardy korun, tedy o 12 procent víc než loni ve stejném období. Stále je to však podstatně méně než před pandemií, když v Česku cizinci utratili 6,1 miliardy korun. Mírně se snížila i průměrná výše transakce zaplacená zahraničními kartami z loňských 1357 Kč na současných 1287 Kč.
V roce 2020 během pandemie platby kartou značně narostly, protože je to hygieničtější způsob placení než hotovostí. „Nárůst karetních operací za poslední dva roky činí dle odvětví od 10 do 18 procent. Zejména při porovnávání roků 2019 a 2020 je nutné toto zohlednit, protože je tam výrazný skok. Mezi roky 2020 a 2021 je tento nárůst v řádu procent, výsledné tržby za letošní sezónu to ovlivňuje nevýrazně,“ vysvětlil mluvčí Global Payments Ondřej Holoubek.
