Článek
Brokolici by se u nás podle Moniky Nebeské, předsedkyně představenstva ZD Všestary a jednatelky Všestary Group, ještě před pár lety nedařilo. Na pěstování je složitější a nebylo na ni dost teplo.
Vzhledem ke klimatickým změnám se však i v české kotlině a vůbec ve středu Evropy začíná dařit plodinám, které se dřív dovážely.
„Chceme vždycky dělat něco jiného než všichni ostatní a ta brokolice je tak výjimečná. Asi si nikdo nedokázal představit, že ji tady lze pěstovat, ale jde to. Děláme to už tři roky,“ popisuje v pořadu Ženský byznys Monika Nebeská, která se jako historicky první žena u nás stala předsedkyní družstva, a vysvětluje dál: „Snažíme se přizpůsobit klimatickým změnám. Nechceme brečet, nechceme pořád říkat, že to nejde, ale naopak ukazovat, že to jde.“
Všestarští jsou tak největším producentem brokolice u nás, pěstují ji na sto hektarech. Tedy stejné ploše jako cibuli, která jim vynesla slávu. Dosud se tato zelenina pěstovala v celé republice přibližně na 60 hektarech půdy.
Podle šéfa Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky však zásadní pro úspěšné pěstování brokolice není počasí, ale chování obchodních partnerů.
„Pěstování je velice rizikové, a pokud dá váš obchodní partner párkrát do roka přednost levnějšímu dovozu a neprodáte, zjistíte, že je jednodušší zasít třeba řepku. Kvůli tomu zmizely z našich polí třeba květák nebo pórek. Dovoz totiž není levnější, protože to za hranicemi umí, ale protože si zahraniční pěstitelé výprodejem přebytků udržují stabilní ceny na domácím trhu. Jediná opravdu účinná ochrana je zodpovědné chování zákazníka, preference domácích potravin.“
Budeme poprvé špenátově soběstační?
Naprostou novinkou je pěstování semen špenátu, která se dosud dovážela výhradně z Nizozemska nebo Polska. Ve Všestarech začali na třiceti hektarech, a pokud se osivo špenátu ukáže jako dobrý byznys, plochy rozšíří.
„Já si myslím, že ten špenát nám teď chvilku bude motat hlavu, protože u nás to nikdo, pokud vím, nepěstuje. Na podzim si srovnáme myšlenky, abychom se zas posunuli dál,“ komentuje nápad první dáma českého zemědělství.
Osivo a jeho pěstování si podle předsedy Zelinářské unie prošlo podobnou cestou jako ostatní obory a trvalo řadu let, než domácí odrůdy splňovaly rostoucí nároky pěstitelů.
„Dnes se nově vyšlechtěné domácí odrůdy vracejí do sortimentu a je to dobře. Nově vyšlechtěné odrůdy některých firem do základního sortimentu patří a jsou srovnatelné se špičkovými zahraničními odrůdami,“ upřesnil Hanka.
Ocenění cibule přineslo slávu, peníze navíc ne
Samotná Všestarská cibule se momentálně prodává kolem šesti korun za kilogram. Prodávat ji dráž poté, co získala ochrannou známku Evropské komise, zkoušeli. Ale nepodařilo se.
„Pokud je hodně cibule, tak se může prodávat klidně i za dvě koruny. Byly doby, kdy jsme prodávali cibuli za korunu devadesát - vytříděnou, zabalenou. A to je opravdu pod naše výrobní náklady,“ říká jednatelka Všestary Group, skupiny, jejíž byznys tvoří cibule zhruba z pětiny. „Za tu dobu, co jsem tady, se cibule nejdráže prodávala za 25 korun. Byl to rok 1997 a byl opravdu velký nedostatek cibule. Ale to byla velká výjimka.“
Kvůli zápisu své cibule do evropského rejstříku ochranných známek svedli Všestarští tuhý administrativní boj, který se vlekl dva roky. Opakovaně museli předkládat vzorky i nejrůznější listiny. Evropští úředníci si chtěli být naprosto jisti, že výjimečnost cibule souvisí právě s krajem a polabskou půdou.
Podle rozborů oproti běžným cibulím obsahuje ta ze Všestar o čtvrtinu víc železa, má dvojnásobek vitaminu B3 a neobsahuje žádné škodlivé látky.
