Článek
Před dvěma lety vyvezly Spojené státy z Ruska vysoce postaveného kremelského úředníka, který byl zároveň agentem CIA. Do Washingtonu dodával informace z nejbližšího okolí ruského prezidenta Vladimira Putina a patřil tak k nejcennějším špionům, kterými kdy Washington disponoval. Rusko, společně s Čínou, totiž Spojené státy aktuálně považují za největší hrozbu.
Zprávu jako první přinesla americká CNN. Uvedla přitom, že vychází z hodnověrných zdrojů z administrativy amerického prezidenta i zpravodajské služby.
Oleg Smolenkov
Před desítkami let americká CIA rekrutovala průměrného ruského úředníka, který se poté začal skokově posouvat a uvnitř ruské vlády zastával stále vyšší funkce. Postupem času tak skončil v nejvyšším patře Kremlu.
Tam pracoval řadu let, dokud jednoho dne i s rodinou neodjel na dovolenou do Černé Hory a nikdy se nevrátil. V reakci na zprávu CNN o tom informoval ruský list Kommersant.
Ruská strana zároveň tohoto muže identifikovala jako bývalého pracovníka prezidentské kanceláře pracovníka Olega Smolenkova. Podle deníku Kommersant teď žije ve městě Stafford nedaleko Washingtonu i se svou ženou Antoninou, která rovněž pracovala v aparátu ruské vlády. Podle televize NBC dům, v němž Smolenkov žije pod vlastním jménem, střeží policejní agenti.
K rychlému výstupu na vrchol ruského státního aparátu prý agentovi CIA pomohlo i to, že v době, kdy byl nynější Putinův poradce Jurij Ušakov velvyslancem v USA, pracoval Smolenkov na ambasádě spolu s ním. Vztah mezi nimi byl přátelský, a Ušakov proto po návratu do Moskvy Smolenkova zaměstnal i v Kremlu.
Co na srdci, to na jazyku
Spojené státy svého vysoce cenného agenta stáhly v létě roku 2017. Bezprostředním podnětem k tomu podle CNN byla schůzka prezidenta Donalda Trumpa s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v květnu téhož roku. Šéf Bílého domu měl na tomto soukromém jednání hovořit o přísně tajných informacích o Islámském státu v Sýrii, které CIA získala od Izraele.
Americká rozvědka tak pojala podezření, že by Trumpova prostořekost mohla v budoucnu agenta přímo ohrozit. A Rusko je podle CNN tvrdým zacházením s prozrazenými špiony nechvalně proslulé.
„Máme prezidenta, který, na rozdíl od jakéhokoliv jiného prezidenta moderní historie, se nezdráhá použít citlivá, klasifikovaná data. Jakýmkoliv způsobem, jenž uzná za vhodný,“ řekl americkým The New York Times Steven Hall, bývalý zaměstnanec CIA, který vedl operace v Rusku. „Trump tak činí přímo před našimi protihráči. Přes Twitter. Pohybujeme se dosud v nezmapovaných vodách,“ dodal Hall.
Trump se ke zjištění CNN dosud nevyjádřil. V úterý v poledne místního času ale z Bílého domu zazněla zpráva, že americký prezident vyhodil svého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona. Jako důvod Trump na Twitteru uvedl, že s Boltonem v mnoha ohledech nesouhlasil.
Co se USA díky agentovi dozvěděly?
Špion nebyl podle listu The New York Times uvnitř Putinova nejužšího kruhu, zároveň se ale s ruským prezidentem pravidelně setkával a mohl zblízka pozorovat, jak se uvnitř Kremlu dělají klíčová rozhodnutí. Američanům byl prý schopen poskytovat fotokopie dokumentů přímo z jeho pracovního stolu.
Informace agent dodával déle než deset let. Největší hodnotu v něm CIA spatřila ve chvíli, kdy se Rusko začalo vměšovat do amerických prezidentských voleb. Jeho informace byly klíčové pro zjištění, že vměšování nařídil a organizoval sám prezident Putin.
Americký špion podle CNN zároveň CIA informoval o tom, že ruský prezident byl zpočátku pozitivně nakloněný představě, že by se jeho americkým protějškem stal Donald Trump.
Toho prý o zjištěních, které agent v Kremlu přinesl o ruském vměšování do amerických prezidentských voleb, CIA poprvé zpravila dva týdny před jeho nástupem do úřadu v roce 2017. Jde tak o další důkaz toho, že Donald Trump o ruském vlivu na jeho zvolení do úřadu amerického prezidenta věděl.
Zkouška důvěry
Americká rozvědka podle CNN řadu měsíců tápala, zda její agent uvnitř Kremlu nezběhl a nestal se nástrojem ruských tajných služeb. Všechny informace, které dlouhá léta CIA poskytoval, by tak byly záměrně zkreslené.
Nedůvěru v agentovu loajalitu vzbudilo jeho rozhodnutí na konci roku 2016. CIA ho už tehdy v obavách z vyzrazení chtěla z Kremlu stáhnout. On tuto nabídku ale odmítl a jako důvod uvedl rodinné zájmy.
Několik měsíců nato však CIA na agenta zatlačila znovu a on jí tentokrát vyhověl. Podle amerických médií teď ale může být v nebezpečí, a to proto, že ruská strana odhalila jeho jméno, pod kterým prý stále žije.
Ruská odpověď
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý potvrdil, že muž jménem Oleg Smolenkov v prezidentské kanceláři pracoval. „Skutečně pracoval pro prezidentovu administrativu, před pár lety byl ale na základě příkazu shora propuštěn,“ uvedl mluvčí. O důvodech Smolenkova propuštění se ale Peskov nezmínil. „Jeho funkce nicméně nespadala do vyššího služebního zařazení,“ dodal.
Podle Kremlu se navíc americký agent nemohl dostat k žádným důležitým informacím. „Všechny závěry amerických médií – kdo koho odhalil, kdo koho zachránil a podobně, patří k žánru pulp fiction,“ zmínil Peskov.
To, že jsou některé informace o agentovi uvedené americkou CNN nepřesné, řekla i mluvčí CIA Brittany Brammelová.
Jaké jsou další známé případy rusko-americké špionáže?
Případ Olega Smolenkova zdaleka není ojedinělý. V prosinci minulého roku Rusové ze špionáže obvinili Paula Whelana. Bývalého příslušníka americké námořní pěchoty zatkli agenti ruské tajné služby v moskevském hotelu Metropol, když mu údajně jeden ruský občan předal jména spolupracovníků ruských tajných služeb. Měsíc nato byl obviněn ze špionáže, za což mu v Rusku hrozí až dvacetileté vězení.
Málokdo nezná jméno Sergeje Skripala. Bývalý ruský dvojitý agent byl v prosinci 2004 zatčen ruskou Federální službou bezpečnosti (FSB) a odsouzen za velezradu. V roce 2010 ho Moskva spolu s dalšími třemi osobami vyměnila za 10 svých špionů zadržených Spojenými státy. Od té doby Skripal žil ve Velké Británii.
O osm let později, v březnu roku 2018, byli Sergej Skripal a jeho dcera Julija v britském městě Salisbury otrávení Novičokem. Londýn tehdy pokus o otravu agenta Skripala připsal Rusku.
Mezi další příklady patří Michailův případ, skandál kolem aktivit pracovníků ruské tajné služby FSB. V lednu 2017 byl Sergej Michailov spolu s komplici zadržen za předávání důvěrných informací americké CIA. Hackeři se nabourali do počítačů vysoce postavených ruských hodnostářů a podnikatelů. Za útokem měla stát obávaná skupina aktivistických hackerů Anonymous.
Minulý týden italská policie na neapolském letišti na žádost USA zadržela ruského manažera Alexandra Koršunova, který je podezřelý z hospodářské špionáže. Zatčení v Rusku známého manažera zkritizoval prezident Vladimir Putin, který incident označil za projev „nekalé hospodářské soutěže“.
Sedmapadesátiletý Koršunov je šéfem obchodní divize Spojené strojírenské společnosti (ODK), která je dceřinou firmou obřího ruského státního konglomerátu Rostěch. List Vedomosti napsal, že Spojené státy ho viní z krádeže technických informací firmy General Electric, které údajně Rusko využilo při vývoji leteckých motorů.
