Článek
Nepálská Sagarmatha, tibetská Džomolangma, hora Sino-nepálského přátelství či nejznámější Mount Everest. Že jde o nejvyšší vrchol světa, nikdo asi nezpochybňuje. Co ovšem zřejmě není úplně jasné, tak jeho skutečná výška, a komu vlastně toto himálajské území náleží. Zatímco atlasy a mapy uvádějí oficiální výšku odpovídající i nepálským měřením 8848 metrů nad mořem, podle Číny má hora o čtyři metry méně.
Nejvyšší hora světa
Mount Everest ve skutečnosti o více než 1300 metrů překonává neaktivní havajská sopka Mauna Kea, v překladu Bílá hora. Měří celých 10 250 metrů, z velké části ale leží pod mořskou hladinou.
Mount Everest leží v nepálském regionu Khumbu na hranici s Čínou, konkrétně s Tibetskou autonomní oblastí. Obě země se tak o přítomnost hory dělí rovným dílem a od roku 2017 spolupracují také na expertizách a navzájem diskutují shromážděná data. Poslední měření proběhlo v roce 2005, kdy čínští experti naměřili 8 844,43 metrů a označili jej za dosud nejpřesnější měření vůbec. Čtyřmetrová nesrovnalost mezi nepálským a čínským měřením je zapřičiněná tím, že zatím nevznikl konsenzus nad nezanedbatelnou sněhovou pokrývkou ležící na vrcholu hory. Jedni ji započítávají, podle druhých je správné brát v potaz jen skalní základnu.
Geologové se navíc domnívají, že zemětřesení z roku 2015 o síle 8,1 stupně mohlo pokrývku o několik centimetrů setřást. Po letech tak přišel čas horu přeměřit znovu. K jejímu vrcholku se tak vydala dvanáctičlenná čínská expedice. V pondělí podle údajů čínské státní tiskové agentury Sin-chua zřídila tábor přibližně kilometr pod vrcholem a ve středu už slavnostně dorazila na samotný vrchol Himálaje. Odtamtud pak také neméně slavnostně členové expedice uskutečnili historický telefonní hovor díky nově postavené věži Huawei podporující 5G sítě. Sice zatím nevíme, kolika metrů se skupina dopočítala, víme však, že „5G signál je na Everestu velmi dobrý“.
喂喂!珠峰上的5G来电。
— New China 中文 (@XinhuaChinese) May 27, 2020
中国移动已成功实现5G网络信号覆盖珠峰峰顶。27日,登山队员在珠峰峰顶通过5G网络拨打电话回珠峰大本营,并表示“峰顶5G信号特别好”。#珠峰登顶 pic.twitter.com/ho5aZqru7M
Čí je hora?
O tom, kdo má na horu větší nárok, by teoreticky nemělo být pochyb. Loni v říjnu přijel čínský prezident Si Ťin-pching na návštěvu do Nepálu a oba státy se dohodly na uznání vrcholu jako „symbolu věčného přátelství mezi oběma zeměmi“. Jak ale upozornila India TV a nepálské servery, o ryzosti a trvanlivosti tohoto přátelství lze opět polemizovat.
India TV upozornila na tweet čínské státní televize China Global Television Network (CGTN) z 2. května. Dnes už nedohledatelný a smazaný příspěvek údajně hlásal, že se nad „nejvyšší horou světa ležící v čínské Tibetské autonomní oblasti v pátek objevila sluneční svatozář“. Informace, že nejvyšší hora světa náleží na území nárokovaném Čínou, podle indické televize nebyla jen neúmyslně geograficky zmatečná, ale mohla by být náznakem toho, že si čínská strana ze symbolu přátelství nárokuje větší kus, než oficiálně tvrdí.
Kontroverzní příspěvek CGTN sice odstranila a nahradila 10. května novým, ve kterém už lokalizovala horu správně na čínsko-nepálskou hranici, snímek původního postu však už začal žít vlastním životem na sociálních sítích. A ostré nespokojené reakce na sebe nenechaly dlouho čekat, stejně jako používání hashtagu s jasným poselstvím - BackOffChina, který je v poslední době populární také pod příspěvky o Hongkongu.
Například Anup Kaphle, šéfredaktor Rest of the World a bývalý šéfredaktor Kathmandu Post na svůj Twitter napsal: „Nejvyšší vrchol světa nacházející se v čínském Tibetu. Jsem opravdu zmatený, vždycky jsme se učili, že Everest leží v Nepálu. Díky, CGTN“.
Indická tisková agentura ANI mezitím citovala experta na problematiku Číny, podle kterého by se Peking tímto způsobem mohl pokoušet upevňovat své nároky. „To není nová věc, Čína se snaží upevnit své nároky na Tibet a Everest,“ řekl Srikant Kondapali, profesor čínských studií na Jawaharlal Nehru University (JNU). „Everest je na tibetské straně zrádný a méně využívaný, cestovní ruch tam téměř neexistuje, jde o velmi strmý terén, dalším problémem jsou pak i víza,“ řekl akademický pracovník JNU tiskové agentuře. Pro Nepál zase zájem o Mount Everest znamená zásadní příjmy do státní kasy.
In pictures📸: An extraordinary sun halo was spotted on May 1 in the skies over Mount #Qomolangma, the world's highest peak located on the China-Nepal border pic.twitter.com/TMEY5aT4yl
— CGTN (@CGTNOfficial) May 10, 2020
India TV upozornila i na další problematický a lehce kontroverzní fakt. Ačkoli má mezi Nepálem a Čínou fungovat spolupráce, Peking svůj tým expertů do Himálaje vyslal údajně bez vědomí Káthmándú. Navíc v období, kdy se kvůli pandemii výstupy vůbec nemají konat. Ani v tomto případě Nepálci na sociálních sítích neskáčou radostí. „Číňané měří Mount Everest, aniž by o tom informovali Nepál. Médium CGTN dokonce napsalo, že Everest leží v Číně. Mount Everest leží v Nepálu, nikoli v Tibetu,“ napsalo na sociální síť několik z nepálských uživatelů.
World's higest peak! Mt Everest got it .
— Achyut Mallik (@mallik_achyut) May 27, 2020
And located at Nepal, we have all types of map as proof, got is #backoffchina https://t.co/cjKq5Sk4gp
Oblast nejvyšší hory světa se stala terčem neshod mezi Nepálem a Čínou už v 60. letech minulého století, kdy si oblast během návštěvy tehdejšího premiéra Bishweshwara Prasada Koiraly v Číně nárokoval Nepál. Tehdy Mao Ce-tung navrhl, že se Everest rozdělí na dvě stejné poloviny. „Toto lze vyřešit tak, že každé straně připadne jedna půlka. Jižní část je vaše a severní část je naše,“ řekl dle dobových záznamů Velký kormidelník.
Tehdy také navrhl Mount Everest přejmenovat. „Nebudeme horu nazývat Everestem, toto jméno jí dal Západ. Nebudeme říkat ani Sagarmatha, ani Džomolangma. Pojmenujme ji jako horu Sino-nepálského přátelství. Tato hora má nejvyšší vrchol na světě s výškou přes 8 800 metrů. Spojené státy, Sovětský svaz a Indie nemají žádnou takto vysokou horu. Mají ji pouze naše dvě země.“ Od této Maovy reakce se ale spor o území jen překlápí z jedné éry do druhé.
Čína od roku 1975 provedla šest rozsáhlých vědeckých průzkumů a dvě proměřování hory. I díky technologickému pokroku po patnácti letech očekávají daleko přesnější výsledky. Současná mise použila navigační satelitní systém BeiDou, rivala amerického GPS. Technologie vzdušné gravitace se používá k přesnějšímu měření spolu s trojrozměrnou technologií, informovala státní média. Tým plánuje nově provést měření v dalších šesti bodech ve výšce nad 5 200 metrů.