Článek
Závody dronů jsou čím dál populárnější a díky vysokým turnajovým výhrám lákají víc profesionálních hráčů. První ročník šampionátu World Drone Prix v Dubaji měl v banku celkem jeden milion dolarů, a patnáctiletý britský závodník Luke Bannister, který se umístil na zlaté příčce, si tak mezi dvěma tisíci účastníky vysoutěžil až 250 tisíc dolarů, což je v přepočtu asi 5,4 milionu korun.
Drobné závodní drony nejsou na předem vymezených tratích s překážkami divákům nijak nebezpečné. Oproti sportovním vozům nebo letadlům tak skýtají rovněž vhodný prostor pro vědce, kteří by chtěli dokázat, že lidské schopnosti může nahradit stroj – nebo ještě lépe – umělá inteligence.
Dron, který porazí člověka, mají Švýcaři
Příležitosti tentokrát neváhali využít vědci z Univerzity v Curychu, kteří vyvinuli nové ovládací algoritmy pro samořiditelné drony, takže jejich autonomní stroj v závodu prý vůbec poprvé porazil lidského pilota. Pro praktické využití má však technologie stále výrazná omezení, dodává magazín Forbes.
Jak redakce SZ Byznys popisovala již dříve, na škále schopností dronů chybí už jen jedna úroveň a stroje se při zadaných úkolech obejdou bez člověka.
Rychlé reakce ale nehrají takovou roli u takových dronů, které vyvíjí například americká firma Exyn Technologies – její drony slouží pro průzkum jeskyní nebo stavebních a průmyslových areálů a přitom mohou létat pomalu. U závodních dronů je ale třeba vyhodnocovat prostředí velmi rychle, zvláště při soupeření s obratným lidským pilotem. Podobně tomu pak je i u doručování balíků.
Chytrý stroj má stále výrazná omezení
Internetové obchody tak nejspíš potěší, že i u dronů s předpokládanou vyšší rychlostí došlo k pokroku. Také zde je ale pořád co vylepšovat, a to zřetelně.
Dosud letové trasy pro autonomní závodní stroje vypočítával algoritmus za využití tzv. polynomických metod, které vytvářely série plynulých křivek. Po nich ale dron zatím nedokázal letět tak rychle jako lidští piloti, kteří kolem překážek dokážou dělat ostré manévry.
Náš dron překonal nejrychlejší čas dvou lidských pilotů světové třídy na zkušební závodní trase.
Vědci ze Švýcarska však nyní přišli s plánovacím algoritmem, který umí vypočítat optimální trasu v každém bodu letu, takže namísto členění trasy do sekcí dokáže dron v potřebném místě i prudce odbočit. To se nemusí hodit jenom na závodišti, ale třeba i při letu ve městě.
A díky tomu jejich dron dokázal porazit lidské piloty. „Náš dron překonal nejrychlejší čas dvou lidských pilotů světové třídy na zkušební závodní trase,“ radoval se Davide Scaramuzza, vedoucí týmu vědců Robotics and Perception Group na Univerzitě v Curychu.
Přestože drobný chytrý dron v závodu zvítězil, stále ale neumí to, co by si badatelé přáli. Nový algoritmus pro plánování jeho trasy totiž vyžaduje tolik procesování, že o fungování umělé inteligence se pořád starají externí počítače, na které je stroj připojený na dálku.
Kalkulace několika minut letu trvá zhruba hodinu. Inženýři chtějí dosáhnout toho, aby tyto výpočty zvládl palubní počítač dronu.
„Věříme, že plánování trasy on-line (v reálném čase) bude brzy možné,“ dodal Philipp Föhn, autor studie k novému algoritmu financované švýcarským vládním fondem pro soutěživost ve výzkumu, který si od dronů slibuje třeba i to, že budou rychlejší při hledání lidí například po živelních katastrofách.
Problematický je také způsob, jak si dron „oskenuje“ budoucí trasu. Zatím k tomu jeho umělá inteligence poháněná externím počítačem potřebuje sérii externích kamer, které patří k jednomu z největších systému na světě pro tzv. motion capture. Tento systém se používá především ve filmech, kdy se určitý předmět natáčí ze všech úhlů kvůli jeho následnému nahrazení digitálním obrazem. Až na základě tohoto skenu si dron vytváří 3D model trasy. Rovněž zde vědci cílí na to, aby si dron vystačil s daty z vlastních senzorů a kamer.
„Pro další létající objekty nebo obecně 3D plánování pohybu, při kterém musí stroj splnit řadu úkolů v různých sekvencích, může být náš výzkum vhodným budoucím řešením,“ doplnil Föhn s tím, že technologii mohou kromě doručovacích dronů používat třeba také autonomní létající taxíky.
