Článek
Přesné složení materiálu si ve Zlíně chrání. Sami si ho namíchali a na začátku výroby vypadá jako sypká směs granulí. Na konci pak je lehká fólie, která vydrží vysoké teploty a nezmění přitom tvar.
„Odlišuje se právě tím, že je termostabilní, to znamená, že snáší teplotu nad sto stupňů a dá se využít pro výrobu jednorázových krabiček na obědy. Je to i tlak dnešní doby, kvůli kterému se snažíme odbourávat polymery na bázi ropy a naopak vyrábět z přírodních materiálů,“ vysvětluje Petra Válková z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Po použití bude možné takovou misku nebo krabičku jednoduše zkompostovat.
Prototypy zatím vznikají na dvou speciálních linkách. Na jedné se za vysokých teplot mění granule ve fólii, na druhé se pak formuje požadovaný tvar obalu. „Archy se znovu zahřívají, materiál změkne a vytlačí se za vakua. Stačí počkat přesně 700 vteřin,“ popisuje Pavel Bažant z Centra polymerních systémů.
Vývoj takového materiálu si na zlínské univerzitě zadala jihomoravská firma Blatinie, která se specializuje právě na obaly. Nic podobného se zatím nikde ve světě sériově nevyrábí. Samotná kyselina mléčná je ale v potravinářském průmyslu známá – třeba pro výrobu brček nebo salátových misek.