Článek
Podle chystaného návrhu Ministerstva školství by se tito žáci měli v budoucnu seznamovat s českým jazykem ve speciálních hodinách ve školkách a některých základních školách určených kraji. Podle odborníků návrh opomíjí potřebu dlouhodobé podpory jazyka při výuce a situaci cizinců ve školách by mohl i zhoršit. ČTK o tom dnes informovala mediální zástupkyně neziskové organizace META - Společnosti pro příležitosti mladých migrantů Duc Anh Le.
Přípravu k začlenění do základního vzdělávání pro cizince zajišťují v současnosti krajské úřady. Může jít například o odpolední hodiny ve vybraných školách. Podle odborníků je to ale nedostatečné. Od příštího školního roku by se podle Ministerstva školství mohly konat hodiny češtiny ve školách, kde je mezi žáky aspoň pět procent cizinců a minimálně dvě děti potřebují s učením jazyka pomoct. Lekce by byly pro skupiny dvou až deseti žáků, vždy maximálně po dobu deseti měsíců. Pokud by bylo volné místo, mohly by se účastnit i děti, které jsou v Česku déle než rok nebo už desetiměsíční kurz absolvovaly.
Ředitelé škol a další odborníci ale návrh kritizují. V otevřeném dopise upozornili, že opomíjí dlouhodobou podporu jazyka ve výuce. Paralelně s jazykovou přípravou by se podle nich měly dětem se špatnou znalostí češtiny umožnit úpravy obsahu, metod a hodnocení ve vzdělávání, a to nejlépe bez nutnosti doporučení z poradny. Podle signatářů dopisu jde chystaný návrh proti cílům Strategie vzdělávací politiky 2030+, která má vést ke snižování nerovností ve vzdělávání. Návrh je podle nich i v rozporu s usnesením Rady vlády pro lidská práva, která v září vyzvala k nastavení podpory dosažitelné pro všechny žáky s nedostatečnou znalostí češtiny.
„Představený návrh je pro nás velké zklamání. Jde proti usnesení Rady vlády pro lidská práva z 1. září 2020, neboť nezajišťuje systémovou podporu při integraci dětí cizinců do škol, dokonce by situaci většiny z nich zhoršoval,“ uvedla předsedkyně vládního Výboru pro práva cizinců Magda Faltová.
Podle odborníků záměr ministerstva opomíjí zhruba 90 procent škol, do nichž chodí jen několik cizinců. Dojíždění na kurzy do jiných škol nebo on-line výuku by přitom mladší školáci často sami nezvládli. Kritiku sklízí také to, že nárok na podporu by neměly děti, které mají české občanství, ale neumí dobře česky nebo jsou cizinci a chodí do české školy už déle než rok. Podle nedávného návrhu změn ve vzdělávání znevýhodněných žáků by navíc tyto děti zároveň mohly přijít i o nárok na asistenta nebo doučování.
Ve školách v posledních letech cizinců přibývá. Ve školním roce 2013/2014 jich v základních školách bylo 15 109, loni 26 527. Jejich podíl tam činil loni asi 2,8 procenta. Zhruba 18 000 školáků podle odhadů odborníků neumí moc česky. Tito žáci jsou podle expertů významně ohroženi školní neúspěšností.
