Článek
Opoziční strany ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se domluvily, že vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. Dostatečný počet podpisů mají, předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) je ale předloží až v pátek, aby si ČSSD mohla vyjasnit svou pozici k hlasování na pátečním jednání svého předsednictva. Očekávají, že bezprostředně na příští týden svolá schůzi, jak mu to ukládá ústava. Novinářům to po jednání řekl předseda ODS Petr Fiala.
Tiskové konference poslaneckých klubů před schůzí Sněmovny.Video: PSP
Opozice chce konání schůze k nedůvěře vládě v příštím týdnu i kvůli tomu, aby se jí mohl účastnit premiér Andrej Babiš (ANO). Tento čtvrtek a pátek bude Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu.
Pro vyslovení nedůvěry vládě je třeba 101 hlasů, proto by pětice stran potřebovala pro úspěch i hlasy dalších sněmovních frakcí. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše strany oslovily SPD a ČSSD, zda by byly ochotny hlasovat proti kabinetu. Vzhledem k pátečnímu jednání předsednictva sociální demokracie chce dát opozice této vládní straně čas na rozmyšlenou, proto se svoláním schůze počká, uvedl Bartoš. Pozice SPD je podle něj jasná, bude hlasovat proti kabinetu.
Předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka před jednáním sněmovny novinářům řekl, že ani jeden z poslanců ČSSD na jednání klubu nedal najevo, že bude hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě. Chvojka neočekává změnu tohoto postoje. „Já si nemyslím, že za týden se to nějak změní. Myslím, že tam bude 15 našich hlasů možno garantovat," řekl Chvojka. „Na druhou stranu v pátek máme předsednictvo strany, tam určitě nějaká diskuse bude. Budou tam zástupci regionů, krajů, okresů, je možné že někteří z těchto zástupců možná budou proti tomu, abychom setrvali ve vládě. Myslím ale, že převáží názor ve vládě zůstat," doplnil.
Komunističtí poslanci, kteří menšinovou vládní koalici tolerují, požádají o stanovisko výkonný výbor a následně dají stanovisko jako klub, řekl novinářům poslanec Zdeněk Ondráček. V pátek mají komunisté řádné jednání výkonného výboru, na kterém by měli tento bod projednat. Výbor dává doporučující stanovisko, každý poslanec pak hlasuje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, dodal Ondráček.
Předsednictvo SPD v tiskové zprávě uvedlo, že nedává důvěru vládě, ovšem nikoli kvůli premiérovi, ale kvůli účasti ČSSD. „Hnutí SPD žádá odchod ČSSD z vlády a sestavení nové vlády vítězem voleb na základě odborných nominantů, která bude prosazovat také programové priority SPD. Takovou vládu je hnutí SPD ochotno podpořit. V případě střetu zájmů premiéra Babiše je pro nás zásadní stanovisko českých národních orgánů, zdali došlo k porušení zákona, či nikoli,“ uvedlo hnutí.
Poslance KSČM, která menšinovou vládu ANO a ČSSD toleruje, opozice podle Fialy přímo oslovovat nehodlá. „Je to nejvěrnější spojenec Andreje Babiše, pevná součást vládní koalice, pro mě to je někdy nerozlišitelná frakce ANO. Tam je debata zbytečná,“ řekl Fiala. Podotkl ale, že bude na osobní odpovědnosti každého poslance nahlas se vyjádřit k tomu, zda chce premiéra, jemuž občané platí z daní podnikání a který kvůli svým problémům nedokáže nic vyjednat na evropské úrovni. Opoziční strany uvádějí, že Babiš jako premiér dlouhodobě poškozuje dobré jméno Česka.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana situace brání i tomu, aby s Českem vedla Evropská unie rovnocenný dialog. Premiér podle něj v současné situaci nemá důvěru, že vyjedná nejlepší podmínky pro české občany. Také podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila poškozuje Babišovo premiérství zájmy ČR a bude poškozovat pozici země při vyjednávání evropského rozpočtu pro období let 2021 až 2027. Lidovecký předseda Marek Výborný uvedl, že kvůli Babišově možnému střetu zájmů nemá Česko možnost dosáhnout na některé resorty v Evropské komisi.
Opozice reaguje na návrh auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Podle návrhu, který zveřejnila média, má Babiš nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.
