Článek
Tragédie ve Vejprtech, kdy při požáru v domově pro mentálně hendikepované zemřelo osm klientů, znovu nastolila otázku, jak zlepšit fungování sociálních služeb. Ministryně práce Jana Maláčová přislíbila, že nastaví standardy, podle nichž bude připadat méně pacientů na jednoho pečovatele. Ministryně mluvila konkrétně o tom, že by na jednoho pracovníka připadlo maximálně 13 klientů.
„Lidé, kteří mají odpovědnost za klienty, budou mít takové podmínky, aby se o ně dokázali postarat,“ vyzdvihovala ministryně.
Nápad ale okamžitě rozporovala starostka Vejprt Jitka Gavdunová, která podle svých slov nad touto myšlenkou „jenom zvedala oči“. Problémem je totiž nedostatek lidí, kteří by o toto povolání měli zájem. Jen ve Vejprtech chybí 20 pracovníků.
Nedostatek lidí přitom podle Viktora Koláčka, ředitele městské správy sociálních služeb, řeší už poslední čtyři roky. Situace se dostala do takového stavu, že se rozhodli problém aktivně řešit a vyjeli hledat lidi na Ukrajinu.
„Poměrně brzo jsme si na místě vybrali. Chtěli jsme větší kvalifikaci, než je v Česku nutná. Například zdravotní sestry jsme vybírali na pozici pečovatelek,“ popisuje Koláček.
Deset pracovníků ve Vejprtech pracovalo tři měsíce. Následně se měli vrátit na Ukrajinu a zažádat o zaměstnaneckou kartu. Jenomže třem z nich přišel následně identický dopis, že musí prokázat kvalifikaci a podle Koláčka není zřejmé jak.
„Rozčiluje mě, že měsíc a půl čekají někde na Ukrajině, přitom tady mají věci v našich bytech,“ líčí vejprtský ředitel městské správy sociálních služeb s tím, že jediné, co jim brání v práci, je byrokracie.
Podle něj má ale zprávu z pondělního rána, že by se celá situace mohla vyřešit díky tomu, že problém osobně vyložil ministryni práce Janě Maláčové a premiérovi Andreji Babišovi.
Obstrukce, zlobí se i v Hradci
Nejde o ojedinělý případ a problém jen na česko-německých hranicích, kde lidé jdou raději pracovat k sousedům. S velmi podobnou situaci zápolí i na Královéhradecku v Domově U Biřičky, který je určený zejména pro seniory.
„Jsem rozzlobená,“ shrnuje své zkušenosti ředitelka domova Daniela Lusková. Tvrdí, že místo toho, aby mohla pečovat o svoje zařízení, bojuje s byrokracií.
Přitom situace je podle ní vážná. Na nedostatky už podle ní upozornila i loňská kauza Seznam Zpráv z Domova Slunečnice.
O lidi se ředitelka domova musí v kraji přetahovat s fakultní nemocnicí. Podobně jako ve Vejprtech se proto na podzim loňského roku rozhodli hledat lidskou sílu na Ukrajině.
„Mám tady dvě děvčata z Ukrajiny. Musí ještě získat jazykovou znalost a místní praxi, aby jim byla uznaná jejich kvalifikace,“ popisuje Daniela Lusková, která řeší množství úředních lejster, jež sama označuje za „šílené“.
Už tři měsíce také čeká na vyjádření ohledně povolení k práci. „Jsou to naprosto nepřiměřené obstrukce. Neděje se nic,“ zlobí se ředitelka na úředníky.
Přitom obě její pracovnice mohou v Česku pracovat jen posledních devět dní. A pokud nedostanou povolení, budou se muset vrátit na Ukrajinu. Když se tak stane, není si ředitelka jistá, jestli se ještě do Česka budou chtít vrátit.
Nehledáme jenom ruce
Oslovení odborníci ze sociálních služeb mluví o tom, že nedostatek lidí v jejich branži je dlouhodobý problém, na který se snaží už léta upozorňovat. A trvá, přestože se v posledních letech zvedají platy těchto pracovníků
Aktuálně pečovatelé dosáhnou na peníze v rozmezí 24 až 29 tisíc korun, a to včetně příplatků za noční služby a osobního ohodnocení. Tedy podobné peníze, jaké dostanou i například prodavačky v supermarketech, které navíc odchází domů s „čistou hlavou“.
„Je to úplně špatně,“ hodnotí myšlenku uzákonit počet klientů na jednoho pracovníka Lenka Raadová, místopředsedkyně profesního svazu pracovníků v sociálních službách.
Podle ní se zařízení potýkají s nedostatkem v řádech procent, pokud by se měli spokojit s kýmkoliv, kdo se jim přihlásí. Fakticky ale chybí spíše 10 až 15 procent kapacit.
„Nehledám jen ruce, ale lidi, kteří k tomu mají předpoklady. Pracujeme s lidmi, ne se sirkami v krabičce,“ vysvětluje Raadová.
Předsedkyně stejnojmenného svazu Andrea Tajanovská více než dvacet let sociální pracovníky školí. Podle ní je jasně vidět, že o toto fyzicky i psychicky náročné povolání ztrácí zájem mladí lidé.
„Jde spíše o lidi ve středním věku, kteří tak reagují na předešlé životní zkušenosti,“ říká Tajanovská. Podle ní by mělo Ministerstvo práce hledat cesty, jak sociální práci zpopularizovat.
„Hlavní je o této práci mluvit pozitivně, měl by existovat motivační program pro pracovníky,“ zamýšlí se Andrea Tajanovská.
Za ministryni se částečně postavil prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.
„To, co se chystá, je určení minimálního a optimálního standardu, který ještě není ani přesně spočítaný,“ vysvětluje Horecký chystanou novelu zákona o sociálních službách. A právě dodržování těchto standardů by mělo být navázané na státní financování.
Aktuálně podle Horeckého chybí zhruba tisícovka pečovatelů. Je to podle něj lepší situace než ve zdravotnictví. „Systém ještě nekolabuje,“ hodnotí naléhavost problému Horecký.
Situace je podle něj horší zejména v pohraničí s Německem, což je případ právě Vejprt.
O reakci požádala redakce Seznam Zpráv i Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně se ptala na plán, jak přilákat k povolání více lidí. „Personální standard bude i nadále stanovovat určité pásmo poměru pracovníků na počet klientů ohraničené zdola minimálním a shora optimálním standardem,“ uvádí Kateřina Brodská z tiskového oddělení MPSV a dodává, že právě takto se vyjde vstříc složité personální situaci v zařízeních a zároveň půjde stanovit počet klientů na pečovatele.
Samo ministerstvo pak podle Brodské počítá s tím, že pro optimální stav v sociálních službách by bylo třeba najít 8000 zaměstnanců.
K problematickému a zdlouhavému papírování se vyjádřil i ministr vnitra Jan Hamáček. Ten vidí hlavní překážku v tom, že paradoxně jeho resort nemá dostatek lidí, aby zpracovali žádosti ukrajinských pracovníků. A viní Ministerstvo financí, že na to nedostal peníze.
„Chtěli jsme sto lidí na dobu neurčitou, aby měli perspektivu zaměstnání, dostali jsme ale 70 na dobu určitou,“ uvedl ministr Hamáček pro ČTK.
