Článek
Takhle nízkou nezaměstnanost zažila česká ekonomika na počátku devadesátých let při přeměně systému z plánovaného na tržní hospodářství. V říjnu bylo bez práce jen 2,8 procenta lidí a rekordně nízké číslo dělá starosti firmám napříč obory. „Chybí nám kdokoli, kdo chce dělat rukama,” hlásí obchodní ředitel ZKL Group Jiří Prášil mladší.
Společnost se sídlem v Brně už sedmdesát let vyrábí ložiska a patří ke špičce ve střední Evropě. Zaměstnává přibližně 540 lidí, asi padesát aktuálně chybí. „Není problém s obsazením administrativních pozic, se zbytkem je to ale horší. Chybí kovoobráběči, dělníci do kaliny a další profese,” vyjmenoval Prášil.
Právě v technických oborech pracovní síla schází nejvíc. Na středních školách a učilištích permanentně klesá zájem o řemeslná odvětví, přitom velké firmy se o takové absolventy mohou doslova přetrhnout. „Největší firmy jako Bosch či Siemens si šikovné studenty rozebírají i tři roky předem. Zaučení trvá nějakou dobu. Stává se, že z deseti učňů nakonec ve fabrice vydrží jen dva,” vysvětlil manažer kvality ZKL Group Stanislav Kozel.
Právě proto musejí firmy hledat náhradní řešení. Stále častěji pracovníky loví v zahraničí, ale stěžují si na velmi složitou administrativu. Pokud chce firma získat pracovníka ze zemí mimo Evropskou unii, na pozici se nejdřív nesmí 30 dní hlásit nikdo z Česka. Nabídka práce pak putuje na zastupující úřad v dané zemi. Ten sbírá žádosti se životopisy a postupuje je českému ministerstvu vnitra. „Se vším respektem k práci úředníků je ten proces zdlouhavý. Ministerstvo vnitra má na řešení žádostí šedesát dní. Určitě by pomohlo zkrácení těchto lhůt,” uvedl ředitel brněnské pobočky Regionální hospodářské komory Čeněk Absolon.
Podle informací Seznamu někdy trvá vyřizování pracovního povolení i pět měsíců. Zaměstnaneckou kartu nejdříve řeší konzulát nebo zastupitelský úřad v dané zemi. Když jsou vyřízené všechny potřebné dokumenty, putuje žádost na české ministerstvo vnitra, které modré a zelené pracovní karty uděluje. Cizinec, který měl zpočátku o práci v Česku zájem, pak po zdlouhavém úředním procesu a získání povolení často není k dispozici, protože pracuje v úplně jiné zemi. „Třeba v Maďarsku nebo Polsku trvá stejné vyřízení v řádu dní,” posteskl si Prášil.
Ministesrtvo vnitra zdlouhavá řízení přiznává. „Žádost o vydání zaměstnanecké karty (což je nejčastější dlouhodobé pobytové oprávnění za účelem zaměstnání) ministerstvo vnitra vyřizuje přibližně 2 měsíce. Zaměstnanecká karta je vydávána ve správním řízení, které neumožňuje žádosti vyřizovat tak rychle, jako při udělování víz," uvedla Hana Malá z ministerstva vnitra. Karta cizinci umožňuje pobyt až na roky, opakované prodloužení pobytu, sloučení s rodinnými příslušníky a eventuální přechod do trvalého pobytu.
Zájem cizinců o práci v Česku navíc stále enormně narůstá. „Počet žádostí o krátkodobá víza i zaměstnanecké karty se v posledních 10 letech výrazně zvýšil. U zaměstnaneckých karet dokonce desetinásobně a stále roste. Ministerstva vnitra i zahraničních věcí se i za těchto podmínek snaží průměrnou dobu migračního procesu zkracovat, aniž by přitom snižovala standardy pro povolení pobytu cizinců," dodala Malá.
Regionální hospodářská komora nově spolupracuje s Jihomoravským krajem na projektu, který má pomoci táhnout do Česka zaměstnance z Ukrajiny a Srbska. Jedná se o desítky lidí. „Jsme jakýmsi sběrným místem požadavků našich firem. Posíláme je partnerům na Ukrajinu a do Srbska. Oni vyhledávají cíleně pracovníky, později nám dojdou životopisy vytipovaných zájemců a dáváme je k dispozici firmám. Netrvá to v řádech týdnů, ale spíš měsíců,” upozornil Absolon.
Podle senior analytika z investiční společnosti Cyrrus Zdeňka Rosenberga rekordně nízká nezaměstnanost ovlivňuje dění na trhu v pozitivním i negativním smyslu. „O lidi je zájem, což je plus, protože firmy mají co vyrábět i prodávat. Na druhou stranu je to pro ně zátěž, protože pracovníci se shánějí těžko, trvá to. Abyste sehnali nové lidi, je třeba zvyšovat mzdu. Je třeba přidávat ve všech oblastech, nejen peníze, ale co se týče celkového zlepšení klimatu ve firmách, podmínek a vycházení zaměstnancům vstříc,” řekl Rosenberg.
Souhlasí, že délka vyřizování pracovních povolení pro cizince je problematická. „Kritický hlas firem musí být slyšet. Je opodstatněný. Legislativa není zcela pružná, jsou tam pro lidi z ciziny mnohé překážky. Určitě vidím prostor pro zlepšení,” dodal Rosenberg.
Firmy také volají po reformě v českém školství. „Chce to mnohem větší integraci učilišť a odborných škol se strojírenskými podniky. Pokud se razantním způsobem nezmění systém vzdělávání, bude tu stále větší počet zaměstnanců mimo Evropskou unii,” uvedl Prášil.
Nástupní platy se přitom ve velkých strojírenských společnostech pohybují okolo 30 tisíc korun.
Podle odborníků bude zahraničních pracovníků v Česku dál přibývat. „Dojde k internacionalizaci naší produkce. To je zcela přirozený proces. V této fázi projektu cílíme na kulturně a společensky blízké pracovníky, proto jsme se zaměřili na Ukrajinu a Srbsko,” uzavřel Absolon.
Přijímací proces může také ulehčit novela zákona o pobytu cizinců. „Nyní ji projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Je v ní i návrh na zavedení mimořádného pracovního víza, které bude ve srovnání se zaměstnaneckou kartou možno vydávat v administrativně jednodušším řízení, a tedy rychleji. Vízum však bude umožňovat pobyt pouze na 1 rok, bez možnosti prodloužení," dodala Malá.
