Článek
Zámek je veřejnosti představuje v Modrém salonku při příležitosti výročí 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily. Obě 1,5 metru vysoké sochy z lipového dřeva byly donedávna vystaveny v Národní galerii. Pro tuto výjimečnou příležitost je zapůjčila Římskokatolická farnost u kostela sv. Ludmily Praha – Chvaly. Na Chvalském zámku si je lidé budou moci prohlédnout do 7. listopadu.
Sochy svatého Josefa a svatého Jáchyma byly původně umístěné v kostele na Chvalech na oltáři svaté Anny. Historie zámecké kaple sahá patrně až před rok 1620. V letech 1793 až 1794 byla provedena přestavba s přístavbou, kdy se původní loď kaple sv. Anny stala presbytářem. Nově vzniklý kostel byl zasvěcen svaté Ludmile, od jejíž vraždy uplyne v září 1100 let.
Ludmila byla manželkou prvního historicky doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje I. Legendy mluví o tom, že se vdávala zhruba v patnácti a měla asi šest dětí, tři syny a tři dcery. Kolem roku 889 ovdověla, přežila i své syny Spytihněva a Vratislava. Osudným se jí podle legendy stal spor s vdovou po Vratislavovi Drahomírou, které se nelíbilo to, že velmožové svěřili výchovu Vratislavových potomků Ludmile. Drahomíra si patrně najala vrahy, kteří Ludmilu na přemyslovském hradišti Tetíně uškrtili. Stalo se tak údajně v noci na 16. září 921. Ludmila byla pohřbena na Tetíně. Vnuk Václav nechal její ostatky přenést do Prahy, kde byly uloženy do chrámu svatého Jiří na Hradčanech.
Jan Jiří Bendl byl nejvýznamnější český raně barokní sochař. Z jeho dílny pocházejí například sochy prvního mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, dřevěné vyřezávané sochy apoštolů v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Klementinu či jezdecká socha sv. Václava, která stávala na Václavském náměstí a v 19. století byla přemístěna na Vyšehrad.
