Článek
Češi, zejména mladí lidé do 30 let z velkých měst, se zamilovali do chřestu a v době covidové, kdy byly zavřené restaurace, se ho naučili vařit doma. Největší tuzemský producent nevšední zeleniny, společnost Český chřest, tak navzdory nulovému exportu a odbytu v gastronomii nemusela řešit propad tržeb, protože ho vykryla vyšší poptávka v supermarketech a e-shopech. Náklady na pěstování však vzrostly, a snížily tak ziskovost firmy o čtvrtinu.
Farma, která pěstuje bílý i zelený chřest, reguluje jeho růst otáčením černých a světlých plachet. A to podle toho, kolik má objednávek a jaké je počasí. Na jaře, když je ještě zima, dávají konzumenti přednost bílému chřestu do polévek a omáček a firma podporuje růst bílého chřestu tím, že ho přikryje černou plachtou, která přivádí teplo.
„Jakmile se ale oteplí, lidé přestávají konzumovat bílý chřest a všichni chtějí grilovat zelený chřest. Bílý se upozaďuje, jeho množství ke sklizni snižujeme,“ vysvětluje ve videu pro Seznam Zprávy Byznys Jiří Šafář, zakladatel a majitel firmy Český chřest, s tím, že sleduje předpověď počasí několikrát denně na 17 různých aplikacích.
Farma experimentuje také s fialovým chřestem, který je sladší než bílé či zelené odrůdy, a snaží se z něj vyrobit novinku, která by v případě úspěchu byla podle Šafáře na „Nobelovku“.
Pěstovat chřest je však podle něj velmi náročné. „Běžíte maraton, a kdyby byla trasa rovná, tak to dáte. Ale zjistíte, že tam padají stromy, jsou tam kaluže a furt se prodíráte křovím,“ popisuje majitel farmy.
Co firma chystá a s čím se jí zatím podařilo prorazit? Kolik tisíc za den si může vydělat nejšikovnější sklízeč? Proč je bílý chřest bílý a co je důležité udělat předtím, než ho začnete jíst? To se dozvíte v reportáži ve videu výše.
