Článek
Ve druhém čtvrtletí klesl hrubý domácí produkt meziročně o 11 procent. Je to nejhorší výsledek v historii samostatného Česka.
„Jen polovina propadu je způsobena tím, že jsou zavřené obchody. Celá polovina je způsobena nejistotou,“ vysvětluje v rozhovoru ekonom institutu CERGE-EI při Univerzitě Karlově Filip Matějka s odkazem na propočty ekonomů ze Stanfordské univerzity. Vliv nejistoty se pozná třeba podle toho, kolik jsou lidé schopni zaplatit na pojištění.
„Je to stejné, jako když nevíte, jaké bude zítra počasí, a jste nuceni si dneska vybrat oblečení. Když bude ošklivě, půjdete nabalení. Když hezky, vezmete si jen tričko… Ale když se musíte rozhodnout dneska, tak víte, že vám zítra bude nepříjemně, a řeknete si: radši ven ani nepůjdu,“ vysvětluje Matějka. Celý rozhovor si můžete pustit ve videu.
Nové firmy nevznikají
Přitom každý týden zamrzlé ekonomiky by pro Česko znamenal minus 100 miliard korun. „Firmy krachují, ale stejně důležité je, že nové nevznikají. Data z Česka jsem neviděl, ale západní svět si je hodně podobný. Víme, že 15 procent nejmladších firem je zodpovědných za tři čtvrtiny všeho růstu,“ vysvětluje Matějka, mimochodem právě dnes oceněný prestižním vědeckým grantem European Research Council (ERC) v hodnotě 1,1 milionu eur.
Místo aby vláda snižovala nejistotu, vyvažuje podle ekonoma, komu z postižených sektorů „nasype“ víc, komu míň a komu vůbec. „Vezmeme z jedné hromádky a zaplatíme někomu jinému. Zaplatíme COVID Bus dopravcům, ale spoustě dalších odvětví vezmeme peníze,“ tvrdí ekonom.
„Čím víc opatření, tím víc nejistotu zvyšujeme. Vymyslí se opatření a za tři dny je to jinak,“ kritizuje. Za klíčové považuje tři věci. Vymyslet dlouhodobá pravidla a těch se držet. Neřešit teď věci, které se covidu-19 netýkají, jako například dostavbu Dukovan nebo zrušení superhrubé mzdy. A působit jako opora.
Antivirus stojí jen tři miliardy za měsíc a pomáhá
Jako příklad opatření, které pomohlo nejistotu podstatně snížit, chválí Matějka program na udržení zaměstnanosti typu Antivirus. „Přestože to mělo velký efekt, tak se za něj zaplatilo málo – tři miliardy za měsíc. Stát často nemusí zaplatit ani korunu, stačí když podnikatel ví, že když bude mít za čtyři měsíce problémy a nebude mít využití pro zaměstnance, tak mu vláda pomůže,“ uvádí ekonom.
Nejistota je pro Filipa Matějku klíčové téma, ostatně právě na její zkoumání grant od ERC dostal. „Budeme studovat vliv zjednodušení a příběhů na ekonomiku. Jeden z nich je třeba: Z krize se vždycky jde proinvestovat. Nás bude zajímat, v jakých situacích vidíme svět jednodušeji a jinak a jak se proti tomu obrnit,“ vysvětluje ekonom.
Téměř pětina projektů, které ERC financuje, vede k vědeckým průlomům a dalších téměř 62 procent přineslo významné vědecké objevy. Matějka získal tento grant pro špičkové vědce už podruhé.
