Článek
Je to stále oblíbenější způsob, jak se při půjčování peněz vyhnout čím dál přísnějším právním mantinelům, které mají za cíl chránit lidi před finančními predátory. Namísto spotřebitelského úvěru přimět klienta, aby si udělal živnost, a sjednat s ním podnikatelský úvěr.
Rázem není třeba ani složitě prověřovat bonitu klienta, ani ho příliš informovat o podmínkách dohody.
„V praxi to znamená, že je klient žádán, aby donesl IČO, pak je mu poskytnut úvěr, často jednodušeji, protože společnost není povinna podle zákona prověřovat bonitu klienta,“ popisuje David Borges, analytik z neziskové organizace Člověk v tísni. Několik posledních měsíců pracoval na srovnání poskytovatelů mikropůjček.
Varuje, že ve smlouvě mohou být libovolně vysoké sankce v případě, že dlužník nesplácí včas.
„Méně seriózním poskytovatelům se silně vyplatí přesvědčovat klienty, aby si založili podnikání a aby se úvěr mezi nimi neřídil podle zákona o spotřebitelském úvěru,“ upozorňuje David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. Klient se tím tak vzdá řady důležitých práv, které jako spotřebitel má.
Například ztrácí možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů, nebo kdykoliv splatit dlužnou částku. Nemusí dostat ani informaci, kolik ho půjčka bude vlastně stát.
Podle odborníků se neseriózní poskytovatelé půjček právě k této praktice uchylují stále častěji, a to poté, co začal v prosinci 2016 platit zákon o spotřebitelském úvěru. Ten zastropoval sankce za nesplácení včas nebo zakázal rozhodčí doložku.
