Článek
Získat akreditaci pro novou soukromou vysokou školu je nákladný, zdlouhavý a náročný proces. Správní poplatek je 100 tisíc korun, žadatel musí dodat už předem nejen uzavřené smlouvy s pedagogy, zajištěné prostory, ale třeba i vybavenou knihovnu. To všechno bez záruky, že investovaný čas a peníze nebudou zbytečné.
Ještě obtížnější je ale změnit názor hodnotitelů a Ministerstva školství. Zvlášť pokud úředníci nehrají podle pravidel.
Tohle všechno už tři a půl roku řeší jednatelka Vysoké školy uměleckých terapií (VŠUT) Marie Beníčková. Že úředníci nepostupovali správně, není navíc jen její názor, potvrdila to i Kancelář veřejného ochránce práv.
VŠUT podala žádost v květnu 2016. Škola chce nabízet bakalářské studium v oborech arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie a tanečně-pohybová terapie. To jsou léčebné a výukové postupy, které lze využít v sociálních službách, ale i ve vzdělávání. Odborníci na trhu přitom chybí. Muzikoterapii a dramaterapii nabízí jako jediná Univerzita Palackého v Olomouci, arteterapii pak v kombinovaném bakalářském studiu jen Jihočeská univerzita.
VŠUT proto podpořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí i Olomoucký kraj. Právě v Olomouci by škola měla sídlit.
Rok místo 150 dnů
Do žádosti ale vstoupila změna legislativy. Místo akreditační komise vznikl Národní akreditační úřad. Ministerstvo školství tak po vysoké škole chtělo, aby celou tisícistránkovou žádost přepracovala. Novela přitom v době podání žádosti ještě neplatila.
„Najednou nám od ministerstva přišlo vyjádření, že musíme žádost přepracovat podle novely zákona, přičemž jsme neměli žádnou jistotu, že ji nepředěláváme zbytečně, což se nakonec ukázalo, že tak bylo,“ vysvětluje jednatelka VŠUT Marie Beníčková.
Na kompletní vyřízení zaslané žádosti má pak ministerstvo 150 dní, jen na odpověď ale Beníčková čekala více než rok. A byla zamítavá.
„Stanovisko Národního akreditačního úřadu je velice vágní a v podstatě nepřezkoumatelné. Jedním z problémů, který nám vyčítají, je třeba to, že jsme si dovolili necitovat literaturu člověka, který seděl v komisi,“ zlobí se Beníčková. Kromě toho se k tomu škola ani nemohla vyjádřit.
Rada kontroluje radu
I Ministerstvo školství uznalo, že je potřeba stanovisko přezkoumat. Vyzvalo k tomu proto Přezkumnou komisi NAÚ. Ta ale došla k závěru, že jí věc nepřísluší. Vyhodnocené stanovisko tak opět skončilo na stole Rady NAÚ. Tomu samému orgánu, který původní zamítavé stanovisko vydal. A své první rozhodnutí rada znovu potvrdila.
„Je zcela absurdní, aby o opravném prostředku rozhodoval ten, kdo je jím napadán, výsledek je pak předem jasný. Nadřízeným orgánem Rady NAÚ je Přezkumná komise a ta měla rozhodnout. I samotné ministerstvo zastává tento názor. Ale bohužel ho nedokázalo prosadit, neboť váhalo tak dlouho, až uplynuly lhůty,“ říká právní zástupce VŠUT František Korbel.
Podle Ministerstva školství byl ale zvolený postup v pořádku. MŠMT navíc argumentuje tím, že Národnímu akreditačnímu úřadu nic nařizovat nemůže.
„MŠMT není k vedení přezkumného řízení závazného stanoviska NAÚ samo příslušné, jelikož není nadřízeným správním orgánem NAÚ. V případě NAÚ se nejedná vůči MŠMT o podřízený správní orgán, ale jedná se o orgán nezávislý na MŠMT,“ uvádí mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Ministerstvo školství tak vydalo zamítavé rozhodnutí.
Nepřesná formulace
VŠUT se ale nehodlala vzdát. Zažádala proto loni v květnu Ministerstvo školství o přezkum jeho rozhodnutí. MŠMT to ale ignorovalo, i když musí podle zákona reagovat do 30 dnů. Vysoká škola proto poslala žádost znovu v září, do letošního března ale nedostala opět žádnou odpověď.
Do věci se tak zapojila senátorka Jitka Chalánková. Ta se na nečinnost úředníků ptala v dopise přímo ministra školství Roberta Plagy a žádala ho o setkání. Zajímalo ji také, proč nezahájil přezkumné řízení. Ministr ji ale překvapivě ujistil, že přezkumné řízení běží, a tak se s ní kvůli dodržení nestrannosti svého rozhodnutí setkat nemůže.
„Proti již pravomocnému rozhodnutí ministerstva byl v září 2018 podán podnět k jeho přezkumu, přičemž v současné době přezkumné řízení stále probíhá,“ napsal ministr Plaga letos v březnu. Jak už ale bylo řečeno, první podnět podávala VŠUT v květnu 2018, nikoliv v září.
Dopis ministra školství Roberta Plagy s nepřesnou formulací.
Žádné přezkumné řízení přesto nikdy zahájeno nebylo. To, co ministr školství tvrdil, tak nebyla pravda. Podle MŠMT ale Plaga pouze použil nesprávná slova.
„V dopise ministra senátorce Chalánkové je použita nepřesná formulace, přesnější formulace by byla, že byl zahájen postup ke zkoumání, zda jsou nebo nejsou důvody pro zahájení přezkumného řízení,“ vysvětluje nevhodný výběr slov mluvčí MŠMT Lednová.
Flagrantní překročení lhůty
Mezitím ale stejně uplynula lhůta pro zahájení přezkumného řízení. Vysoká škola se tak obrátila na Kancelář veřejného ochránce práv. Ta konstatovala, že nedodržení stanovené doby není problém žádající soukromé vysoké školy, ale Ministerstva školství.
„Došlo tak ke skutečně flagrantnímu překročení lhůty. Uplynutí lhůty tak zabraňuje tomu, aby v případném šetření, ve kterém by ochránkyně zjistila porušení předpisů MŠMT nebo akreditačním úřadem, navrhla jako opatření k nápravě právě zahájení přezkumného řízení,“ vysvětluje ředitelka právní sekce KVOP Petra Zdražilová.
Senátorce Chalánkové vadí hlavně přístup Ministerstva školství. Jeho úředníci několikrát překročili správní lhůty a se školou téměř nekomunikovali.
„Podle mě to je jasný příklad arogance moci,“ vidí postup ministerských úředníků Chalánková.
Senátorka přitom upozorňuje, že Vysoká škola uměleckých terapií mohla zaštítit výuku odborníků v této oblasti. Teď ale hrozí, že podobné nedostatkové služby budou nabízet lidé bez patřičného vzdělání.
Škoda 50 milionů
Akreditace pro Vysokou školu uměleckých terapií rozebíral na začátku prosince i senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Předseda dalšího Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Drahoš oslovil v kauze přímo Národní akreditační úřad.
„Odpověď jsem dostal se závěrem, že akreditační úřad postupoval v souladu s platnými právními předpisy, a tedy že informace uváděné v předmětné stížnosti VŠUT ve vztahu k akreditačnímu úřadu neodpovídají skutečnosti,“ uvedl Drahoš..
Beníčková mezitím dává dohromady žalobu na MŠMT. Bude žádat náhradu škody, která se podle ní vyšplhala zatím na 50 milionů korun. Všechno by ale vyměnila za to, že by konečně mohla vysokou školu otevřít. Podle zákona ale teď kvůli zamítnutí nesmí dva roky o akreditaci znovu požádat.
„My teď nemůžeme vůbec nic. Kromě toho nemáme po tom všem právní jistotu, že to nedopadne stejně,“ dodává Beníčková.
