Chtěli letiště pro Rusy a Číňany. Teď překládají brožury do polštiny

Šéf českobudějovického Grandhotelu Zvon Petr Šalda si pochvaluje letní sezónu. Průměrná cena za noc v luxusním podniku se čtyřmi a půl hvězdičkami sice po vypuknutí pandemie klesla z téměř 3 000 na 1 800 korun, ale zase se výrazně prodloužila délka přenocování.

„Cizince, kteří tady strávili dvě tři noci, nahradily české rodiny s dětmi na týdenních pobytech. Dříve jsem ráno vyšel před hotel a Číňané si fotografovali náměstí Přemysla Otakara II., zatímco teď si tady po ránu hrály děti hostů s míčem nebo jezdily na koloběžkách kolem Samsonovy kašny,“ popisuje proměnu Šalda.

Stejně si letní turistickou sezónu v jižních Čechách chválí všichni z oboru. Nejen hotely, ale i penziony, kempy či pronajímatelé chat a chalup. Všude měli plno. Výpadek turistů z Německa, Číny, Nizozemska a dalších cizinců, kteří tradičně tvořili zhruba třetinu všech návštěvníků regionu, bohatě vykompenzovali domácí.

A nebylo to zdaleka jen o Lipně, Třeboni nebo Hluboké s Krumlovem. Naopak – podle údajů Jihočeské centrály cestovního ruchu lidé objevili oblasti, jako je třeba Toulava na Táborsku, Písecko, Českou Kanadu nebo Novohradsko.

Jenže kraj, jehož ekonomika je na turistickém ruchu hodně závislá, teď čeká po tučném červenci a srpnu hodně těžké období. „Na přelomu října a listopadu se rozhodne, kdo přežije a kdo ne. Prázdniny byly skvělé, protože lidé nemohli do ciziny. Teď ale chybí tradiční podzimní akce, což jsou třeba výstavy nebo různá školení a semináře firem. To všechno je na nule,“ říká Jaromír Polášek, šéf jihočeské centrály cestovního ruchu.

Kraj sice jako první začal dávat vouchery turistům, ale to teď nemusí stačit. Nápady, co s turistickým ruchem, jsou proto přirozeně součástí kampaně do krajských voleb. Všichni se shodují, že je v regionu potřeba vybudovat chybějící „mokrou variantu“ pro turisty v případě nepřízně počasí. Něco jako moderní vědecko-zábavní centrum nebo třeba velký akvapark. Mluví také o stavbě vltavské cyklostezky z Lipna až do Českých Budějovic nebo chybějících kempech s přípojkami pro fenomén obytných vozů.

Rozhodně jsou ale dnes všechny nápady skromnější, než byl velký sen bývalého hejtmana Jiřího Zimoly z ČSSD. Politika, který na jaře 2017 rezignoval poté, co vyšlo najevo, že si nechal na Lipně postavit rekreační chalupu od šéfa Jihočeských nemocnic, jemuž krajská rada dávala tučné odměny.

K mezinárodnímu letišti v Českých Budějovicích, z něhož podle Zimolových představ měli Jihočeši létat k moři a naopak do regionu snadno přilétat Rusové a Číňané, se už nikdo nehlásí. Všichni se spíše předhánějí v nejrůznějších nápadech, co teď s nevyužitou plochou na okraji Českých Budějovic. „My bychom chtěli letiště na nějakou dobu zakonzervovat a využít část pozemků pro akvapark, který v jižních Čechách chybí,“ míní třeba jednička Trikolóry Ivana Kerlesová.

To je velký obrat. Vždyť krajští radní ještě nedávno chtěli mezinárodní letiště, jako mají Karlovy Vary nebo Pardubice, a snili o bohatých návštěvnících z druhého konce světa. A teď nechávají obyčejné propagační brožurky o kraji překládat do polštiny a maďarštiny. Po pádu letecké dopravy se region chce orientovat opět hlavně na turisty ze sousedních a nejbližších zemí. Jediní Němci jezdí spolehlivě pořád, naopak Rakušany, kteří by aspoň pár nocí přespali, kraj už dávno ztratil.

I Zimolova nástupkyně, hejtmanka Ivana Stráská, připouští, že investice přes jednu miliardu korun do letiště byla chyba. „Na počátku se možná vyvolala velká očekávání, jak odsud budou létat lidé na dovolené k moři. Můj postoj k letišti byl vždycky rezervovaný. Už před koronavirovou krizí jsem objela několik regionálních letišť a ptala se, jak fungují a jak jsou ekonomické, z toho vychází můj střízlivý postoj,“ říká hejtmanka, jež by dnes nejraději nabídla rozlehlé pozemky na letišti nějakému strategickému partnerovi, aby se z nájmu alespoň zaplatil provoz.

Dnes osmašedesátiletá Stráská ještě před rokem tvrdila, že jen dokončí volební období, a už se těšila, jak se z politiky stáhne. Jenže nakonec ji v ČSSD přemluvili, aby se znovu postavila do čela kandidátky – bez populární a nekonfliktní političky by sociální demokraté sotva prolezli do zastupitelstva.

„Ano, byla jsem rozhodnutá skončit. Myslím, že jsem si svoje odpracovala. Ale situace v sociální demokracii na jihu Čech mě přiměla mé rozhodnutí přehodnotit,“ vysvětluje hejtmanka. „Výsledek letošních voleb si ale vůbec nedovolím odhadnout. Situace je tak složitá, spousta věcí může výsledek voleb ovlivnit. Doufám, že náš výsledek bude slušný. Tedy že se bude pohybovat v rámci současných preferencí někde kolem deseti procent.“

Před čtyřmi lety ČSSD ještě v čele se Zimolou vyhrála s 22,5 procenta hlasů – a spolu s Vysočinou tak byl Jihočeský kraj poslední baštou sociální demokracie. „Už dlouho jsme se nepotkali, ale myslím, že vztahy máme normální. A stále mě to mrzí, protože si myslím, že to bylo zbytečné a byla to chyba,“ odpovídá Stráská na otázku, jaké dnes má vztahy se svým předchůdcem Jiřím Zimolou, jenž opustil ČSSD a založil konkurenční hnutí Změna 2020. Nakonec ale za něj v krajských volbách ani nekandiduje.

Kdo bude příštím hejtmanem nebo hejtmankou, není vůbec jasné, protože průzkumy jen dokumentují značně roztříštěnou politickou scénu. Rozhodně nejviditelnější kampaň v kraji má lídr ODS Martin Kuba, bývalý ministr průmyslu a dnes podnikatel. Před jeho billboardy u silnic, letáky ve schránkách a videi na sociálních sítích není úniku.

Energický Kuba, jenž se po pádu Nečasovy vlády v červnu 2013 stáhl do byznysu, teď usiluje o návrat na politické výsluní. Proto dokonce vložil do kampaně část svých peněz. Mimo jiné sází na téma, které Jihočechy tradičně nejvíc trápí – doprava. Snaží se po „babišovsku“ přesvědčit, že on coby úspěšný podnikatel si s tím dokáže poradit.

„Za uplynulé čtyři roky se postavil jediný obchvat města, což je neskutečná ostuda. Tohle vlastně nejvíc ukazuje, jak na kraji chybí manažerské řízení. Někdo, kdo by na tom opravdu dělal. Největší problém politiky je, že ti kluci si tam už odvykli normálně dělat. Příprava projektů trvá dlouho a někdo za tím musí jít. Vzít to na sebe, na všechny tlačit, hlídat termíny, vykupovat pozemky, jednat s ŘSD a s ministerstvy. Jezdit do Prahy a pořád lobbovat za jižní Čechy,“ říká Kuba.

Jako bývalý lékař na ARO na sebe v koronavirové době hodně upozornil tím, že inicioval v regionu alternativní studii testování promořenosti populace covidem-19, čímž zpochybnil vládní statistiky. Jeho vztah k předsedovi strany Petru Fialovi je velmi vlažný a jako by to platilo i o celé značce ODS. Malé a vybledlé stranické logo je na Kubových billboardech v dolním rohu sotva vidět. Je v tom úmysl. Martin Kuba se takto snaží získat další voliče, kteří jinak ODS nemusejí.

Jeho hlavním rivalem v boji o hejtmanské křeslo je lídr kandidátky hnutí ANO František Konečný. Což je docela překvapivé jméno – nejen proto, že ho v regionu mnozí voliči ani neznají. Konečného loni odvolali českobudějovičtí zastupitelé z funkce náměstka pro dopravu, pro byli dokonce i jeho spolustraníci. Důvodem pádu byla Konečným zatvrzele prosazovaná výstavba nové sportovní haly za 700 milionů korun, ačkoliv chyběla studie, jestli není efektivnější opravit stávající halu.

I on říká, že se v kraji chce soustředit na dopravu. „Chci prosadit zkrácení termínů na budování obchvatů nebo opravy silnic,“ plánuje Konečný. Ač je jedním z favoritů na vítězství, na rozdíl od ostatních není v kampani skoro vidět – a vlastně se ani tolik snažit nemusí. Sám nejlépe ví, že lidé volí hnutí ANO hlavně kvůli Babišovi. Podobně na celostátní značku sází i jihočeský lídr Pirátů Lukáš Mareš, radiolog a lékařský odborář z nemocnice.

Ať už zvítězí kdokoliv, po volbách ho nečekají zrovna snadná vyjednávání o budoucí koalici. Do 55členného zastupitelstva má šanci se dostat větší počet stran a hnutí.

Oprava: V první verzi článku bylo omylem uvedeno chybné jméno lídra Pirátů v Jihočeském kraji. Za chybu se omlouváme.