Článek
Na konci roku 1989 se pomalu sovětské imperium hroutí a bouřlivé změny zažívá i Československo. Do této atmosféry se v sérii Bez vědomí režiséra Ivana Zachariáše vrací houslistka Marie z exilu v Londýně a její život se mění v drama.
„Nehraji špionku, příběh je o fungování tajných služeb. Ta doba není tak vzdálená, není to pohádka ani dokument, ale je to dobově hodně věrný seriál,“ popisuje Pauhofová.
V listopadu 1989 jí bylo šest let a při natáčení se jí vracely vzpomínky z dětství. Třeba na to, jak musela na svátek práce na 1. máje v nemocnici se zlomenou rukou kreslit sovětskou vlajku.
Slovensko ani Česko se podle ní dosud nedokázalo s předlistopadovou minulostí vyrovnat. „Ten systém tady byl příliš dlouho, to se zakoření. Mezi (politickými) představiteli našich národů jsou stále lidé, kteří s tímto systémem úzce spolupracovali a dál jsou na vysokých postech. Měli by být vzory národa, ale jen převlékli kabát,“ míní Pauhoforvá.
Sama se politicky opakovaně angažovala. Například když loni v předvečer 17. listopadu vystoupila v Bratislavě na demonstraci Za slušné Slovensko po boku jedné z protikomunistických tváří roku 1989 Fedora Gála.
„Nejradši bych se do politiky vůbec nemíchala a nechala politiky, ať dělají svoji práci, jak nejlépe umí. Ale když se bavíme o morálních zásadách, tak nevidím nic špatného na tom, když se umělci politicky angažují. Pracují pro nás, ne my pro ně,“ odráží kritiku, která se na adresu umělců ozývá v Česku i na Slovensku.
Proč je podle ní stále potřeba připomínat dobu nesvobody? Jak výrazně změnila Slovensko vražda investigativního novináře Jána Kuciaka? A co říká na kritiku, že je nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová politicky nezkušená?
Podívejte se na celý rozhovor v úvodním videu.
