Chtěl většinu, Kanaďané mu ji nedali. Trudeau opět skončil s menšinovou vládou

Justin Trudeau předčasné volby vyhlásil v půlce srpna po necelých dvou letech menšinové vlády Liberální strany, v jejímž čele stojí. Doufal, že mu hlasování zajistí v kanadské Dolní sněmovně pohodlnou většinu, tedy 13 chybějících křesel.

Po šestatřiceti dnech předvolební kampaně vyrazili Kanaďané k volebním urnám – a vyšlo najevo, že hlasování možná nedopadne podle Trudeauových představ. Na paty mu začal šlapat Erin O’Toole a jeho konzervativci. A ještě v neděli, den před otevřením volebních místností, to vypadalo na boj o půl procenta.

Jak podle kanadské CBC News ukazují ještě neúplné výsledky předčasného hlasování, volby, jež Trudeau vyhlásil s jasnou vidinou zisku většiny, skončily velmi podobně jako ty v roce 2019. Liberálové vedou nebo byli zvoleni ve 157 obvodech, což je stejný počet křesel, který vládní strana získala před dvěma lety.

Konzervativní strana hlásí zisk 121 mandátů, což podle britského listu The Guardian taktéž reflektuje výsledky řádných parlamentních voleb v roce 2019.

Náskok liberálů v předvolebních průzkumech zeslábl už počátkem září a média se začala zabývat otázkou, do jak velkého průšvihu se Trudeau sám uvrhl. „Před třemi týdny se – alespoň mezi lidmi, s nimiž jsem mluvila – zdálo, že je to jasná věc. Že to bude pro liberály hračka,“ uvedla na začátku měsíce Jenni Byrneová, kanadská politická komentátorka a někdejší členka týmu tvořícího kampaň konzervativců pro BBC.

Vyhlásit předčasné parlamentní volby přitom kanadský premiér nemusel – udělal to v době, kdy si jeho Liberální strana vedla dobře v průzkumech především s cílem zajistit si sněmovní většinu. A to Kanaďany otrávilo. „Lidé jako by se ptali, proč byly volby svolané o dva roky dříve (než je řádný termín),“ uvedl politolog Alex Marland z Memorial University.

Trudeau volby označil za referendum o budoucnosti Kanady a její politiky. A prostor v předvolebních kampaních liberálů i konzervativců dostala témata budící vášně – klimatická změna, reprodukční práva a kontrola držení zbraní. Podle serveru Politico nicméně plno voličů usoudilo, že jsou zářijové volby zejména o premiérově egu.

„Premiér měl možná pod kontrolou načasování kampaně, ale nepředložil uspokojivý narativ, jímž by vysvětlil, proč musíme jít k volbám. A voliči jsou z toho frustrovaní a podráždění,“ vysvětlil také Marland pro BBC.

Výsledky pondělních voleb okomentoval Trudeau s tím, že mu kanadští voliči dali „jasný mandát“ k tomu, aby zemi vyvedl z pandemie. „Naslouchám vám, když říkáte, že se chcete vrátit k věcem, jež milujete, a nedělat si starosti s pandemií nebo volbami,“ prohlásil v úterý brzy ráno Trudeau. „Této vládě a parlamentu jste dali jasný směr,“ dodal.

Na stole nyní leží nechtěný scénář: Trudeau opět složí menšinovou vládu, pro Kanadu pátou v řadě. Liberálům tedy musí důvěru odhlasovat Dolní sněmovna – a je pravděpodobné, že ji Trudeau znovu získá. Podle CBC bude záležet nejen na sociálnědemokratické Nové demokratické straně, ale hlavně na hlasování Zelených a kanadských lidovců. A i nadále se bude premiér muset spoléhat právě na spolupráci s opozičními stranami.

Není vyloučeno ani to, že by právě menší strany mohly požadovat vytvoření koalice. Ty jsou v kanadské vysoké politice velkou raritou, naposledy tam vládl koaliční kabinet v roce 1917. Lídr konzervativců O’Toole zvěsti o koalici ostatně označil za konspiraci.

Kanadská média před volbami upozorňovala, že si Kanaďané možná budou muset na výsledky voleb počkat. A to kvůli rekordnímu počtu korespondenčních hlasů. Zatím se ovšem zdá, že taková varianta nenastane, už v úterý ráno bylo o výsledku voleb víceméně jasno.

Kanadské volby možná začaly u ega Justina Trudeaua, ve výsledku ale představovaly velký otazník nejen nad budoucí domácí politikou Kanady, ale i nad jejími příštími diplomatickými i ekonomickými kroky. A to kvůli konzervativcům, kteří se v předvolebních průzkumech vyšvihli těsně za liberály.

Změny by byly výrazné. Trudeau a O’Toole se podle Politica názorově rozcházejí třeba v otázce obchodu. Liberál platí za spolehlivého spojence Evropské unie, s níž mimochodem před pár lety uzavřel lukrativní obchodní dohodu, které dosud řada jednotlivých evropských států včetně Německa a Nizozemska nedala zelenou.

Konzervativec se na evropský trh příliš nesoustředí, užší obchodní vztahy chtěl navázat zejména s Velkou Británií, Austrálií a Novým Zélandem – obchodní dohodou CANZUK. Více obchodovat O’Toole plánoval mimo jiné i se Spojenými státy nebo Indií.

Odlišný přístup razí lídři i z hlediska klimatické změny. Současný premiér zavedl ve světovém kontextu celkem razantní klimatická opatření a zavázal se snížit produkci uhlíkových emisí do roku 2030 o 40 procent oproti úrovni, na jaké byly v roce 2005.

O’Toole otázku boje proti klimatickým změnám vidí jinak: emise chce snížit jen o 30 procent a liberály v minulosti obvinil z toho, že chtějí svým klimatickým plánem ohromit mezinárodní veřejnost, zatímco kanadský ropný průmysl upadá.

„Měli bychom zajistit, aby demokratické země využívaly kanadské zdroje, ne zdroje ze Saúdské Arábie, Venezuely nebo Ruska,“ uvedl podle Politica. Jeho plán – na rozdíl od toho Trudeauova – klimatičtí experti příliš neocenili.

A konečně, O’Toole chystal odklon od myšleného Západu, tedy USA a Evropské unie, k tomu pro Kanadu geograficky přesnějšímu. „Je v zájmu Kanady, aby se připojila ke svým spojencům v zajištění mírumilovné budoucnosti Indo-Pacifiku,“ prohlásil. Jako premiér by chtěl zemi připojit k nedávno uzavřenému paktu o sdílení obrany a technologií mezi Austrálií, Amerikou a Británií.

„Před pěti týdny požádal pan Trudeau voliče o většinu. Dnes v noci mu Kanaďané nedali většinový mandát, o který žádal. Ve skutečnosti ho poslali zpět do další menšiny – za cenu 600 milionů kanadských dolarů,“ okomentoval výsledky voleb O’Toole v úterý s odkazem na cenu nejnákladnějších voleb v kanadské historii.