Článek
Skoro rok si už odseděl ve vazbě. Když se bude Jan Chyba chovat vzorně, mohli by ho pustit předčasně na podmínku. I tak je to pro šestadvacetiletého automechanika dost zásadní zásah do života. Tím spíše, že se necítí vinen. Prý chtěl jen pomoci ženě o dvanáct let starší, do které se zamiloval a kterou terorizoval její manžel, známý drogový dealer.
„Zjistil jsem, že ji bije, plakala, měla modřiny,“ popisuje Jan Chyba důvody, proč se do věci vložil. Nejdřív se snažil dotyčného dealera dostat do vězení, upozorňoval své známé policisty, kde a kdy ho mohou zatknout s pervitinem. A protože manžel-tyran opakovaně řídil, přestože měl zákaz řízení, dával Chyba také tipy, kdy a kde by ho mohli kontrolovat na silnici. Bohužel bezúspěšně.
„Takhle se to prostě nedělá,“ říká Martin Charvát z Krajského ředitelství policie v Ústí nad Labem. „Když věděl o jeho trestné činnosti, měl na něj podat trestní oznámení.“
Jan Chyba se ale mezitím seznámil se dvěma dalšími mladíky, kteří se chovali jako policisté, oblékali se jako policisté, cvičili se zbraněmi jako policisté, a dokonce – jak sami později přiznali u soudu – před ním sehráli fiktivní zatčení zloděje, který chtěl údajně vykrást autodílnu, kde pracoval. Podle rozsudku si hráli na strážce zákona dokonce i před průvodčími vlaků. Nabízeli se jim jako ozbrojená ochranka, kdyby vznikly nějaké konflikty s neukázněnými cestujícími.
I jim se Chyba svěřil se svým trápením a snahou dostat dealera do vězení. Tvrdí, že to, že nejsou skuteční policisté, zjistil až po svém zatčení. „Věděl, že jsme fandové do airsoftových zbraní a rekvizit,“ říká jeden z nich, Lukáš Z. „A těžko by s námi začal hovořit o likvidaci manžela té své milenky, kdyby si myslel, že jsme opravdoví policisté.“
Než dospěli k přípravám vraždy, odehrála se ještě jedna epizoda. Tragikomická. Na chomutovském sídlišti někdo zapálil zmíněnému dealerovi auto. Pokusili se o to dokonce dvakrát. Poprvé ho žháři polili benzínem, zapálili a ujeli. Když se ale o něco později na místo činu vrátili, aby se svou pomstou Janu Chybovi pochlubili, zjistili, že auto nevzplálo. Podruhé se jim to už podařilo.
„Na tomto případu je psychologicky nejzajímavější, že ani jeden z nich by nejspíš sám o sobě ke skutečné přípravě trestného činu nedospěl,“ říká Martin Charvát. „Ale v té skupině se najednou navzájem utvrzovali a přesvědčovali jeden druhého, jak by se to dalo udělat.“
„Holt se blbě zamiloval. Do nesprávný ženský,“ shrnul odsouzení Jana Chyby jeden ze spolupachatelů.
Jak se tenhle čin promítl do dalšího vývoje milostného vztahu Jana Chyby? Jak se začali nakonec dohadovat o vraždě? A hlavně: Kde je hranice mezi běžnými výroky pronesenými ve vzteku typu „já ho zabiju“ a skutečnou přípravou, která je už za hranicí zákona?
Mimochodem snaha Jana Chyby dostat drogového dealera za mříže se nakonec zúročila. Zatkli ho tři dny po Chybovi a dostal 19 let.
Podrobnosti v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá v premiéře Televize Seznam každý čtvrtek od 21:00.
Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
