Článek
Chorvatský velvyslanec ve Vídni kritizoval rakouskou vládu za náhlé rozhodnutí, kterým zemi na Jadranu od pondělí zařadila jako celek do skupiny rizikových zemí z hlediska nákazy koronavirem. Podle něj se omezení mělo týkat jen lokálních ohnisek nákazy, což ale dnes rakouská diplomacie odmítla. Rakouští turisté překotně se vracející domů způsobili dopravní kolaps, ve velkém ruší i své plánované dovolené, informovala agentura APA.
Nejvyšší stupeň varování před cestami do Chorvatska vydalo rakouské ministerstvo zahraničí v pátek, kdy čtyřmilionová přímořská země zaznamenala rekordních 208 nových případů nákazy. Opatření začalo platit od půlnoci z neděle na pondělí.
Také v Rakousku počet nakažených roste, denní přírůstky nakažených se již téměř týden se drží v trojciferných hodnotách. Podle rakouského ministerstva zdravotnictví se přibližně třetina případů nákazy týká právě navrátilců z ciziny, povětšinou právě z Chorvatska.
Velvyslanec ve Vídni Daniel Glunčić označil cestovní varování za „bleskové rozhodnutí“, které Chorvatsku i vracejícím se turistům způsobilo enormní problémy. Podle něj bylo namístě vydat varování pouze pro jednotlivé oblasti, jako je Makarská riviéra či ostrov Pag. Vyjádřil současně naději, že Vídeň své rozhodnutí přehodnotí, neboť podle něj se jedná pouze o „krátkodobé zvýšení“ počtu případů.
Mnoho Rakušanů se ještě před nedělní půlnocí snažilo narychlo dostat z Chorvatska, aby se vyhnuli povinnosti absolvovat test na koronavirus či uchýlit se do desetidenní karantény. Chorvatsko je po Itálii druhým nejčastějším turistickým cílem Rakušanů, ročně jich tam zavítá kolem 1,5 milionu. Minulý týden zde podle odhadů trávilo dovolenou na 40.000 rakouských turistů.
Kolony vracejících se turistů na dálnici spojující Chorvatsko s Rakouskem
„Odjezdy se odehrávaly v panice, které vedly k zácpám. Jiní si naopak řekli: ‚Jsem na ostrově nebo na jachtě, tak holt půjdu do karantény‘,“ řekl agentuře APA předseda sdružení rakouských cestovních kanceláří Josef Peterleithner. „Cestovní varování přišlo překvapivě především z důvodu, že se týká celé země.“
I podle dalších oslovených odborníků na cestovní ruch bylo lepší vydat jen částečné varování - jako v případě Španělska, u nějž zákaz neplatí pro Baleárské ostrovy. Podle nich je v Chorvatsku nadále mnoho oblastí, například většina ostrovů či Istrie, které se s koronavirovou nákazou nepotýkají.
Rakouské ministerstvo zahraničí dnes žádost Záhřebu o vydání pouze dílčího varování odmítlo. Tato možnost byla podle tiskové mluvčí před vydáním pátečního rozhodnutí přirozeně zvažována, na základě doporučení expertů však byla zamítnuta. Důvodem podle ní bylo, že turisté se obvykle po Chorvatsku pohybují a zřídkakdy tráví čas pouze na jednom místě.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz dnes odpoledne probere nejnovější vývoj koronavirové pandemie s ministry zdravotnictví a vnitra. Předmětem jednání bude zejména situace kolem vracejících se turistů či zdravotnické kontroly na rakouských hranicích.
Možnost zařazení Chorvatska do skupiny nejrizikovějších zemí v pondělí připustilo také sousední Slovinsko. Bojana Beovičová, jejíž expertní skupina vydává epidemiologická doporučení slovinské vládě, uvedla, že Chorvatsko momentálně zažívá „rozsáhlou epidemiologickou vlnu“, kvůli níž budou tento týden patrně zpřísněna pravidla pro vstup z této země.
České ministerstvo zahraničí dosud považuje Chorvatsko za zemi s nízkým rizikem infekce, do níž je možné cestovat bez omezení.
