Článek
Příčinou obstrukční plicní nemoci je v 80 procentech případů kouření. Lidem, kteří kouřit nepřestanou, pojišťovny neplatí stejnou léčbu jako nekuřákům.
„Pokud někdo kouří, má nárok jenom na nejběžnější léky, ale ne na finančně náročnější kombinace moderních léků, což v jiných zemích není,” řekl předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti Vítězslav Kolek. Někteří odborníci s tím nesouhlasí, přirovnávají to k pacientovi s infarktem, kterému by kvůli kouření odmítli opravit poškozenou tepnu.
Nemoc je důsledkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Projevuje se zadýcháváním, chronickým kašlem a vykašláváním hlenu. Výskyt nemoci souvisí kromě kouření i se znečištěným prostředím, genetikou a opakovanými záněty dýchacích cest.
V Česku se kvůli nemoci léčí 145 tisíc mužů a o 40 tisíc méně žen. Lékaři odhadují, že celkem by nemocných mohlo být skoro 800 tisíc. Mnozí o své nemoci ale nevědí. Dlouhotrvající kašel a vykašlávání hlenu berou jako běžný následek kouření. „Nejlepším symptomem je dušnost při rychlé chůzi u pacientů mezi 45 a 65 lety,” řekl zástupce přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové pro vědu a výzkum Vladimír Koblížek. Dodal, že pětina nemocných má zároveň astma.
Snížit potíže pacientů a zpomalit zhoršování stavu je možné, nemoc se ale musí včas odhalit. Pak totiž stačí inhalační léky, které krátkodobě průdušky rozšíří. V těžších stadiích je nutno inhalovat pravidelně léky s dlouhodobým účinkem a docházet na dechové rehabilitace.
V nejzávažnějších stadiích končí pacienti na jednotce intenzivní péče. Dochází u nich totiž k náhlým dechovým selháním, kdy jejich stav vyžaduje přístrojovou podporu dýchání. Kyslík musejí dostávat i v domácí péči. V některých případech je dokonce nutná transplantace plic. Ty totiž nemoc postupně zničí.
V celé Evropě stojí léčba pacientů asi 140 miliard korun ročně. V celém světě jde o více než 200 milionů lidí a péče o ně stojí 5,4 bilionu korun ročně.
