Chřipka ročně zabije tisíce lidí, očkování má jen pět procent Čechů

Chřipka může mít různě závažný průběh. Komplikace ale nejsou výjimkou. Často se objevují u dětí, seniorů, lidí s oslabenou imunitou nebo chronicky nemocných. Chřipka také zhoršuje už dříve probíhající onemocnění srdce a cév, plic, ledvin nebo diabetes.

Mezi primární komplikace ale patří velmi závažný chřipkový zánět plic. I při včasné intenzivní péči umírá podle Státního zdravotního ústavu až polovina pacientů. Primární chřipková pneumonie je naštěstí komplikace málo častá, může se ale vyskytnout i u do té doby zdravého mladého člověka.

Mezi další komplikace patří myokarditida, encefalitida nebo meningitida. Zánět plic bývá častější u starších dospělých. U dětí se naproti tomu častěji vyskytuje zánět středního ucha nebo zánět vedlejších dutin nosních.

Během několika epidemických týdnů onemocní chřipkou zhruba 10 až 15 procent populace a v závislosti na charakteru vyvolávajícího kmene je vždy evidován i různě vysoký počet komplikací a úmrtí.

Podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla je v Česku každoročně hlášeno několik desítek až několik stovek úmrtí v důsledku chřipky.

„Na základě statistického modelování víme, že skutečný dopad chřipky je ještě větší – v souvislosti s chřipkou v České republice umírá průměrně 1500 osob za rok. Chřipka tudíž představuje vážný problém zdravotní, sociální i ekonomický,“ uvádí Kynčl.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) také upozorňuje na nedávnou studii zveřejněnou v renomovaném časopise Lancet, která prokazuje, že dosavadní odhady z 90. let 20. století významně podhodnocovaly reálné důsledky chřipkového onemocnění.

Studie se věnovala zhodnocení dopadu chřipky v celosvětovém měřítku a byla v ní zpracovaná data, která pokrývají téměř 60 % celosvětové populace.

A situace ve světě? Podle Světové zdravotnické organizace se celosvětově chřipkou každý rok nakazí miliarda lidí, těžký průběh má tři až pět milionů případů. Onemocnění zároveň přímo, či nepřímo způsobí 290 tisíc až 650 tisíc úmrtí. Není přitom podstatné, zda je konkrétní chřipková epidemie vyvolaná virem chřipky typu A, nebo B, z hlediska závažnosti mezi nimi není rozdíl.

Očkování je podle Státního zdravotního ústavu nejlepší ochranou proti chřipce. Snižuje potřebu hospitalizace i riziko úmrtí. Každoroční očkování odborníci doporučují hlavně seniorům a všem lidem s chronickými zdravotními potížemi. Vakcinace proti chřipce je vhodná i pro těhotné ženy v kterékoliv fázi těhotenství a doporučuje se i těm, které plánují těhotenství během chřipkové sezony.

Ideální doba pro vakcinaci je od října do listopadu, nejpozději by se měla aplikovat do konce prosince. I poté je možná, je ale třeba počítat s tím, že se protilátky v těle tvoří přibližně dva týdny.

Rizikovým skupinám lidí navíc očkování hradí pojišťovna. Ostatní musí zaplatit přibližně 250 korun.

I přes výše zmíněné je ale proočkovanost v Česku velmi nízká – okolo pěti procent. Nedostatečná je přitom i v rizikových skupinách. Podle SZÚ byla proočkovanost lidí s kardiovaskulárním onemocněním v roce 2018 pouhých 14 %, u osob s chronickou obstrukční plicní nemocí pak 21 %, u astmatiků 9 % a u diabetiků 19 %.

Rada Evropské komise přitom doporučuje členským státům dosáhnout 75procentní proočkovanosti nejenom u seniorů, ale také u rizikových skupin.

Nejspíš i kvůli podobným prvním příznakům jednotlivých respiračních onemocnění mají lidé tendenci nákazy vzájemně porovnávat. V souvislosti s aktuálně se šířícím novým koronavirem padají srovnání s epidemií SARS či nákazou MERS.

SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome) se začal šířit mezi lety 2002 a 2003 z čínské provincie Kuang-tung. Počet nakažených od listopadu 2002 do července 2003 byl 8096 osob ve 26 zemích. Od té doby je výskyt minimální, v České republice se nevyskytoval vůbec.

Virus se na člověka přenesl ze zvířecí říše – zdrojem byli nejspíš netopýři, nákaza se ale šířila také prostřednictvím infikovaných cibetek, fretek a mývalovitých psíků, kteří byli prodáváni ke konzumaci na trhu s živými zvířaty a čerstvým masem. Poté se dál šířila z člověka na člověka.

Na rozdíl od chřipky není proti SARS žádné očkování. Neexistují ani specifická antivirotika, léčit se dají jen příznaky.

Očkování či specifickou léčbu lidstvo nemá ani proti MERS (Middle East Respiratory Syndrome) – koronaviru, který se objevil v roce 2012 na Blízkém východě. K většině přenosů mezi lidmi došlo ve zdravotnických zařízeních. Také tento virus má ale původ ve zvířecí říši – rezervoárem jsou nejspíš dromedáři.

Oproti SARS má podstatně větší smrtnost (okolo 35 procent), ale naopak se výrazně pomaleji šíří. Podle webu ScienceNews se od roku 2012 nakazilo 2 494 lidí ve 27 zemích a 858 jich zemřelo.