Článek
S pokrokem v léčbě rakoviny prsu přišel tým odborníků na rakovinu z anglického výzkumného centra v Cambridgi. Zjistili, že konzumování chřestu, brambor, luštěnin, hovězího masa nebo mléčených výrobků může vést ke vzniku metastáz v dalších orgánech.
Všechny tyto potraviny totiž obsahují látku asparagin. Ta podle studie zveřejněné na serveru Nature napomáhá nádorovým buňkám v bujení. Vědci zkoumali změny v těle myší trpících rakovinou prsu. U hlodavců, kterým byl přísun asparaginu v potravě snížen, došlo k poklesu metastáz v těle. Právě šíření nádorových buněk, nejčastěji do kostí, plic nebo mozku, je nejčastějším důvodem úmrtí pacientů trpících rakovinou prsu.
„Jde o velmi slibný objev a o jeden z mála případů, kdy má úprava jídelníčku pro onkologické pacienty vědecky daný základ,” uvedl pro deník The Guardian profesor Greg Hannon, který výzkum v Cambridgi vedl.
Asparagin je aminokyselina, která vzniká v těle a je součástí tvorby proteinů. Vyskytuje se však ve velkém množství potravin a ve vysokém množství může být rakovinotvorná.
Mezinárodní tým lékařů z Velké Británie, USA a Kanady zkoumal myši s agresivní formou rakoviny prsu. Metastáze u nich propukly během pár týdnů od začátku nemoci. Většina hlodavců zemřela během dvou měsíců.
Ve studii vědci popisují, jak se jim podařilo zastavit schopnost nádorových buněk se šířit do krevního oběhu a dalších orgánů. Lék L-asparaginase zastavil šíření úplně, v menší míře pomohlo také upravení jídelníčku. Ze stravy hlodavců byla vynechána jídla s vysokým podílem asparaginu.
Na základě výsledků začali lékaři zkoumat lékařské záznamy lidských pacientů. Zjistili, že nemocní, kteří během léčby jedli stravu s větším podílem asparaginu, zpravidla zemřeli dříve. Stejnou tendenci zjistili také u pacientů s rakovinou hlavy, krku a ledvin.
Asparagin napomáhá nádorovým buňkám v šíření z prsou do krevního oběhu a následně do dalších orgánů. V těch pak vznikají smrtící metastáze.
Pokud se poznatky z tesů na myších potvrdí i u lidí, je možné očekávat, že lékaři budou za pár let svým pacientům doporučovat dietu založenou na nízkém podílu asparaginu. Podle týmu lékařů z Cambridge je ale jistější variantou použití léků, které aminokyselinu rozloží v krvi.
„Asparagin se vyskytuje jak v živočišné stravě, například v hovězím a drůbežím mase nebo ve vejcích, tak v zelenině. A to především v chřestu, ale také v bramborách, luštěninách nebo ořeších. Varianta odstranění asparaginu z jídelníčku proto není ideální,” uvedl profesor Keqiang Ye z univerzity v americké Atlantě.
