Chovanec: Platíme daň za to, že lidé chtějí změnu. A Babiš je udržuje v domnění, že on je nový vítr

My čelíme témuž, čemu čelila v době oranžového tsunami ODS. Bylo skoro jedno, koho jste postavili proti kandidátovi ODS. Lidé jej volili, protože chtěli změnu, hodnotí výsledky senátních voleb, které pro ČSSD dopadly neslavně, statutární místopředseda strany Milan Chovanec.

Sociální demokracie před šesti lety získala v boji o senátorská křesla dvanáct mandátů. Letos, když se volilo ve stejných obvodech, pak jen dvě. Klub sociálních demokratů ovšem oslabí jen o osm křesel, dva senátoři totiž v průběhu výkonu mandátu odešli k „zemanovcům". ČSSD tak zůstává nejsilnější stranou v horní komoře s 25 senátory.

Senátní volby dopadly pro sociální demokracii podobně jako před týdnem krajské v podstatě katastrofou. Nechybí sociální demokracii dostatečně silné osobnosti, které mohly uspět?

Naši kandidáti byli velmi kvalitní. Zaplatili ovšem daň za to, že ještě stále tu je volání po změně za každou cenu. Takže já bych tyto konkrétní lidi nevinil z neúspěchu. Je potřeba to porovnat s tím, jak dopadly v minulosti jiné strany, když vládly.

ODS byla velmi úspěšná strana v komunální politice, měla velké množství primátorů, senátorů a vládu. A pak přišla únava z vládnutí. A to je i případ sociální demokracie.

Navíc se dnes děje něco, co jsem si myslel, že není možné. Náš koaliční partner se sice účastní vlády, ale udržuje v lidech přesvědčení, že je ten „nový vítr“. Že jsou ta změna.

A my čelíme témuž, čemu čelila v době oranžového tsunami ODS. Bylo skoro jedno, koho jste postavili proti kandidátovi ODS. Lidé jej volili, protože chtěli změnu. Čímž nechci říct, že ti kandidáti tehdy nebyli kvalitní.

Co hodláte dělat, abyste nedopadli celkově jako ODS, která se z té touhy po změně z dob jejího vládnutí otřepává již několik let?

Já bych především řekl, že ta situace je podobná, ne však stejná. V době takzvané oranžové tsunami měla ODS sotva polovinu zisku hlasů, na jaký dosáhla ČSSD. Takovýto rozdíl v letošních volbách není. Hlasy se spíš rozdělily mezi více stran. A proto si i myslím, že je v nich i více vítězů. Třeba Starostové, kteří bez TOP 09 dokázali mít velmi slušný výsledek v některých krajích. Vítězem voleb je bezesporu i ODS, která je snad ve všech krajských zastupitelstvech, a třeba v Plzni dosáhla na bezmála 15procentní zisk hlasů. A bohužel vítězem voleb se stal i Tomio Okamura se zemanovci, protože se ukázalo, že on se stal reálným lídrem protiimigrační rétoriky.

My musíme zvednout naše klasické voličské jádro a znovu lidi přesvědčit, že jsme tady pro ně.

Ptám se na silné osobnosti i proto, jestli bude sociální demokracie případně schopna vyprodukovat vlastního kandidáta na prezidenta…

Sociální demokracie povede debatu uvnitř strany, zda tu existují lidé, kteří by byli schopni se postavit do boje o prezidentský úřad a měli přitom reálnou šanci. Mě minimálně dva kandidáti napadají. Nebudu vám rozhodně říkat jména. Ale je otázkou, zda by do toho měli chuť. A také jestli ČSSD vyhodnotí, že má vyslat vlastního kandidáta, nebo třeba podpořit Miloše Zemana. A já opakuji, že pokud by bylo vnitrostranické referendum o tom, zda má ČSSD ve volbě podpořit dnešního prezidenta, pak můj hlas by Miloš Zeman v tomto referendu dostal.

Smutným výsledkem voleb je také účast, nebo spíš neúčast voličů. Kde hledat příčiny?

Účast zase nebyla o tolik nižší než před čtyřmi lety. Ale znamená to podle mě především to, že lidé jsou znechuceni politikou. Co s tím? To je úkol pro nás politiky. Méně se hádat a více vysvětlovat lidem, že politika je tu pro ně.

Nebyly by řešením elektronické volby, jejichž případnou přípravu má v popisu práce vámi řízený resort vnitra?

Příklad Rakouska a jeho prezidentských voleb ukazuje, že elektronické volby jsou hudbou vzdálené budoucnosti. Když nejsou ani naši rakouští sousedé schopni dobře zprocesovat korespondenční volby, pak je těžké se pouštět do přípravy něčeho tak komplikovaného, jako jsou elektronické volby. Aktuální reprezentace k tomu vůli nemá. A já sám mám z tohoto kroku velké obavy.

Pokud se jednou k elektronickým volbám dostaneme, nesmí to být tak, že za vás bude elektronicky volit váš vnuk. Nebo v nějakém sociálním ústavu za vás bude volit ředitel.

Musíme nejdřív otestovat fungování elektronické identity, kterou nyní připravujeme. Naučit s ní lidi pracovat. A teprve potom začít připravovat elektronické volby. Ale jestli budou za čtyři roky nebo deset let, to já skutečně nevím.