Už 7 mrtvých po silném zemětřesení v Chorvatsku. Česko posílá pomoc

Na místě zemětřesení panuje podle chorvatských médií chaos a země se znovu zatřásla kolem půl druhé odpoledne. Server Jutarnji list informuje o vícero zraněných lidech a také zřícených budovách a množství sutin. Po větším zemětřesení večer následovalo ještě dvě menší v okolí města Sisak, a to o síle zhruba 4 stupňů.

Starosta města Petrinja Darinko Dumbović požádal o naléhavou pomoc a uvedl, že při otřesech zemřela dvanáctiletá dívka a několik lidí se zranilo. Polovina bezmála čtrnáctitisícového města je podle Dumboviće zničena a velké škody jsou hlášené také v nedalekém Sisaku. Obě sídla už poškodilo pondělní zemětřesení o síle 5,5 stupně.

Na místo už dorazila armáda a také hasiči a záchranáři ze Záhřebu. Přijel také předseda vlády Andrej Plenković a prezident Zoran Milanović. Během odpoledne následovaly i další slabší otřesy.

Podle chorvatského listu Večernji bylo k úternímu večeru potvrzeno celkem šest obětí neštěstí. Po dříve oznámeném úmrtí mladé dívky informoval starosta města Glina Stjepan Kostanjević o čtyřech dalších zemřelých. První z mrtvých v Glině dosud nebyl kvůli rozsáhlým zraněním identifikován, v případě druhého šlo o muže, jehož ženu ještě záchranáři stačili z trosek domu zachránit. Další dvě úmrtí ohlásila nedaleká vesnice Majske Poljane, v rodinném domě zahynul otec se synem.

O celkem šesti mrtvých měl informovat tamní místopředseda vlády Tomo Medved. Sedmou obětí se podle listu Večernji stal pětašedesátiletý varhaník ze vsi Žažina u Sisaku, kterého zemětřesení zastihlo v kostele. Smrtelným se mu mělo stát zhroucení stropu budovy a zvonice.

Škody jsou hlášeny také z hlavního města Záhřebu, kde trvalo zemětřesení asi 20 vteřin. Většina metropole je bez elektřiny. Úterní otřesy byly cítit po celém Chorvatsku i v okolních státech a také ve Vídni, Budapešti, Bratislavě či Neapoli. Ve Slovinsku byla podle agentury STA zastavena z preventivních důvodů tamní jaderná elektrárna Krško.

Ochotu pomoci Chorvatům na Twitteru projevil český premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. S chorvatským předsedou vlády už mluvila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na místo má co nejdřív vyrazit eurokomisař pro řešení krizí Janez Lenarčič.

Otřesy cítili i lidé v Česku, potvrdil Seznam Zprávám Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Makroseismické dotazníky s hlášením o otřesech se sešly hlavně z Českých Budějovic a Brna, přišly ale i ze Sokolova, Prahy nebo České Lípy. To přitom v případě zemětřesení jižně od Česka není vůbec běžné, naposledy k tomu došlo při zemětřesení v Itálii v roce 1976 nebo na slovinském Triglavu v roce 1999, upozorňuje Zedník.

Na jihu Čech dokonce lidé v pondělí ve strachu vybíhali z panelových domů, jejichž nejvyšší patra se rozkmitala, a nechtěli se vrátit zpět do budovy, dodal seismolog. Zemětřesení zaznamenaly i české seismografy, mezi nimi například ten v Novém Kostele na Chebsku, na kterém jsou patrné i slabé otřesy právě probíhajícího zemětřesného roje v severozápadních Čechách.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý večer zveřejnil na svém twitterovém účtu informaci o humanitární pomoci pro Chorvatsko. Česko by tak prostřednictvím Hasičského záchranného sboru České republiky mělo do země poslat vybavení jako stany či osvětlovací techniku v hodnotě 5 milionů korun.

Zemětřesení postihlo stejnou oblast Chorvatska už v pondělí ráno, kdy země zaznamenala sérii otřesů. Nejsilnější dosáhl pěti stupňů a poškodil mnoho domů. Pondělní zemětřesení se obešlo bez obětí a bez zranění.

Země se třásla také letos v březnu v Záhřebu. Vláda tehdy odhadla škody na v přepočtu 146 miliard korun. O život přišla jedna dívka a více než dvě desítky lidí utrpěly zranění.

„Chorvatsko se nachází v blízkosti rozhraní Adriatické a Euroasijské litosférické desky, které probíhá podél chorvatského pobřeží. V Chorvatsku navíc sousedí několik významných evropských geologických útvarů – jihovýchodní výběžek Alp, pohoří Dinaridy a Panonská pánev. Jejich rozhraní tvoří významné zlomové systémy, podle nichž se tyto geologické jednotky vůči sobě pomalu pohybují. To má za následek četná, zpravidla nejvýše středně silná zemětřesení,“ uvádí na svém webu český Geofyzikální ústav.