Chorvatsko: Pláže i restaurace jsou zatím poloprázdné, dezinfekce se moc neřeší

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Ve Výzvě odpovídal český velvyslanec v Chorvatsku Vladimír Zavázal.

Máte spočítáno, kolik Čechů už vyrazilo do Chorvatska na dovolenou?

Spočítáno ne, ale odhadujeme, že by se to mohlo blížit tak ke dvaceti tisícům.

A v porovnání s minulými lety, jaké je to číslo?

Daleko nižší, ale zase ne tak jak nízké, jak se možná čekalo. Já myslím, že je to tak zhruba mezi 30, 40 procenty.

Co ostatní turisté, kteří do Chorvatska míří z ostatních zemí, je ta situace podobná?

Je velice podobná. Ta čísla platí globálně. A zatím se tady objevují především občané čtyř zemí: Německa, Slovinska – to hlavně, Rakouska a právě Česka.

Když se Češi vydají na dovolenou do Chorvatska, na co všechno se musí připravit, co všechno si musí sbalit nově do kufru?

Oni mohou v současné době, to zdůrazňuji, protože ta situace se může kdykoliv změnit, prakticky stejně jako v minulých letech, jenom by měli dopředu vyplnit online formulář, na který se dostanou například přes naše webové stránky a který je tam i v češtině. Ten po nich požaduje osobní údaje v tom smyslu, kdyby opravdu došlo k nějakému nakažení, tak aby ten člověk byl podchycen, kde se nachází, kam by případně měl jít k lékaři atd.

Vy říkáte zatím je to bez problémů, jaká je tedy epidemiologická situace v Chorvatsku? Podepisují se tam případně příchody turistů na epidemiologické situaci?

Teď se mírně zhoršuje v posledních dnech, ale pořád jsme na nějakém čísle lehce přes 100 lidí momentálně nemocných. Turisté v tom zatím nehráli žádnou roli, až do včerejška žádný import nebyl. To se samozřejmě může také každou hodinou změnit, spíše ti nově nakažení byli Chorvati, kteří mají své příbuzné v Srbsku, Bosně nebo ve Slovinsku, prostě bývalých jugoslávských republikách, navštívili je a někteří z nich přivezli zpátky koronavirus.

Vy už jste zmiňoval, že turisté by měli předložit formulář ohledně cesty. Reportér serveru iDnes popsal, že to po nich nikdo nevyžadoval. Jak si to vysvětlujete?

Vysvětluju si to tak, že jsme ve Středomoří, kde teorie a praxe nikdy není úplně ve shodě.

Na co konkrétně se všechno musí turisté připravit, kde se obejdou bez roušek, kdy ji musí mít, jak je s omezeními, jak je to s rozestupy?

Chorvatsko co se týče roušek postupovalo úplně jinak než my. Tady roušky nebyly povinné ani v době největší krize, byly doporučené, takže se apelovalo. A Chorvati podle mě rozumně to dělali tak, že když byli venku, tak se snažili vyhýbat jeden druhému. A teprve když vstoupili třeba do obchodu nebo do nějaké budovy, tak si roušky nasadili na tu dobu, pokud byli vevnitř. Kromě toho tam byla taky regulace, kolik lidí může třeba v jednu chvíli nakupovat. A v tom se chovali velmi ukázněně. Čili roušky tady vidíte opravdu jenom ojediněle. To jsou někteří zvlášť uvědomělí občané, kteří mají pocit, že se sami tím chrání proti tomu viru.

A jak to bude ohledně rozestupů na plážích, v restauracích, na co se Češi mají připravit? Dodržujete se to?

Zatím ano, zase teoreticky by měly být dva metry nebo alespoň minimálně jeden a půl metru jeden od druhého. Zatím jsou pláže natolik volné, že to není žádný problém, a udělá to každý z přirozených pohnutek i bez koronaviru. Dá se říct, že to většinou platí i pro ty restaurace. V některých restauracích je to uděláno tak, že každý druhý stůl má napsáno reservé a tím se dosahuje odstupů. Na druhou stranu, teď jsem byl přes víkend na takové krátké inspekční cestě ve Splitu a tam jsem zase viděl úplně obrácenou praxi, kde lidi v barech seděli úplně normálně jako dřív. Takže bude záležet asi na tom, jak se ta situace bude vyvíjet. Jestli bude přibývat nakažených tak, že to bude znepokojující pro chorvatské epidemiology, tak se může stát, že se v těch opatřeních zase přitvrdí. Ale zatím se to nabízí samo, pláže a restaurace jsou poloprázdné samy od sebe.

Někteří Češi na dovolené v Chorvatsku už jsou, obrací se na vás s problémy, s dotazy ohledně cesty?

Nemáme zatím nějaké zvláštní dotazy, dotazy jsou vždycky i bez koronaviru. Často i bizarní. Ale když to vezmeme vážně, tak nic vážného se zatím nedělo kromě toho, že asi předevčírem, nechtěli Slovinci pustit do Slovinska autobus, který právě neměl každé druhé sedadlo prázdné. Ale to byl problém slovinský, ne chorvatský.

A z těch bizarních dotazů, kdybyste mohl být konkrétní?

To je z minulých let například: Prosím vás, já jsem si tady nakoupil apartmá a tady jsou švábi, udělejte s tím něco.

Rozumím. A v případě, že by se ale skutečně stalo, že se někdo z Čechů nakazí, jak by se v takovém případě postupovalo?

Chorvatský úřad nebo závod veřejného zdraví vydal včera pokyny, které to přesně popisují. My jsme ty pokyny odeslali na naše Ministerstvo vnitra a na epidemiologické pracoviště, ale v principu je to tak, že každé místo v Chorvatsku má přiřazeno pobočku chorvatského ústavu, nebo úřadu. A tam jsou i kontakty, měl by tam zavolat, měl by se tam dostavit, nechat se otestovat. A je to všechno popsáno i na našich webových stránkách.

Jak je to ještě s měřením teploty? Musí si ji Češi každý den měřit?

Nemusí, ale doporučuje se to. Ten teploměr nic neváží, takže to je možná jediná věc, kterou bych doporučil turistům, aby si s sebou vzali teploměr. A při nějakém pocitu divném se měřili.

Míří Češi do těch tradičních turistických cílů? Nebo naopak některé destinace zůstaly volnější?

Zatím se zdá, že se to spíše naplňuje trochu od severu k jihu, což je dáno tím, že je to podstatně blíž. Ale já myslím, že jestli se situace kolem koronaviru, stále je tam to „jestli“ na začátku, zůstane v nějakých mezích, tak já myslím, že se to postupně zaplní i směrem na jih do těch oblíbených destinací. Jako třeba hlavní město České republiky v létě Makarská.

Jak koronavirová krize proměnila samotné ceny v Chorvatsku? Ušetří Češi na ubytování, jaké jsou ceny v restauracích? Zůstává to stejné, nebo naopak jdou Chorvati s cenami dolů?

Myslím, že Chorvati moc nechtějí jít s cenami dolů, protože i tak ten úbytek turistů určitě bude letos značný. A to znamená, že se snaží zachránit, co se dá. Co se ale dá říct, je, že věci, které jsou v pravomoci státu nebo těch županů, se zvyšovat nebudou. To se týká především dálničních poplatků. Taky například letos se nebude vybírat poplatek za most na ostrov Krk, který je hodně využívaný turisty. Čili tady se snaží chorvatský stát trochu pomoci turistice. Co se týče cen za ubytování a v restauracích, nevím, zatím to nevypadá, že by šly dolů. Těžko se to odhaduje, protože to je samozřejmě všechno soukromý sektor a ten sám si volí své strategie na maximalizaci zisku.

A jak situaci zvládají samotní Chorvati?

Tady se mísí několik věcí. Je situace zdravotní, to musím pochválit Chorvatsko, jak zvládlo koronavirovou krizi. Měli to opepřeno ještě tím velkým zemětřesením 22. března v Záhřebu, které dost poničilo centrum města. A jsou tam velké materiální škody. No a jinak je to optimalizační úloha mezi škodami ekonomickými a škodami zdravotními. Což řeší v podstatě každá země. A Chorvati zatím předpokládají, že zřejmě bude letos HDP až k 10 procentům dolů. Ale optimisticky říkají, že v dalším roce, pokud už proběhne zase normálně, půjde o 6 procent nahoru. Čili že to budou jenom takový výkyv. Ale jinak pochopitelně to zasahuje zemi prakticky stejně jako u nás. To znamená, bude tam schodek státního rozpočtu, který těžko říct, jak bude nakonec velký, zatím se předpokládá na naše peníze zhruba 90 miliard korun. A jak říkám, všechno závisí na tom, jestli se koronavirová krize nějakým způsobem nevrátí, protože teď třeba bylo velké varování tady v tom zadarském tenisovém exhibičním turnaji, kde byli nejlepší světoví hráči, a jak víme, tak několik z nich si odneslo virus. A prostě vznikají takováto lokální ohniska nákazy.

Myslela jsem třeba i Chorvati, kteří poskytují ubytování turistům, mají své restaurace, jestli se obávají, že zvládnou dodržet všechna ta pravidla, že turisty skutečně nalákají.

Pochopitelně nejenom Chorvati jako majitelé soukromí, ale i stát nechce, pokud to nebude nezbytně nutné, jít k nějaké represi, spíš apelovat na svědomí lidí. A to znamená dobrovolné dodržování určitých pravidel, která bych nazval řekněme zdravý rozum v jádru. A určitě chtějí lidi co nejméně omezovat. Což znamená, když jsou poloprázdné restaurace, pláže, tak je nemusí omezovat v podstatě vůbec. Pokud by došlo k nějakému masivnímu nárůstu turistiky opravdu na nějaké úrovni tři čtvrtiny minulého roku nebo něco takového, tak by potom museli nějaká epidemiologická opatření dodržovat, to znamená ty rozestupy. Co je tady docela teď zajímavé, že samozřejmě všude jsou dezinfekce, ale už málokdo si všímá, že tam jsou.

To znamená, že už se tolik nedodržují, lidé už tolik nedbají na tu hygienu?

Přirozená lidská touha se vracet do normální života se tady projevuje. A já myslím, že asi u nás taky.