Článek
Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to v pátek Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.
„Euro je hmatatelným symbolem evropské jednoty, prosperity a solidarity. Toto rozhodnutí uznává důležité hospodářské reformy, které už Bulharsko a Chorvatsko provedly, a zároveň potvrzuje trvalou přitažlivost jednotné evropské měny. Budeme při obou zemích stát i nadále, až podniknou další a konečné kroky pro vstup do eurozóny,“ uvedla v pátek v reakci předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
V pátek oznámený krok připravuje cestu k prvnímu rozšíření eurozóny od roku 2015. Tehdy se 19. zemí, kde se platí eurem, stala Litva. Smyslem ERM-2 je stabilizovat měny před faktickým zavedením eura. Bulharsko a Chorvatsko se tak připojí k Dánsku, které je v tomto mechanismu už roky, byť euro zavést nehodlá.
Střední kurz bulharské měny byl pro účely ERM-2 stanoven na 1,95583 leva za jedno euro. U chorvatské měny stanovený střední kurz činí 7,53450 kuny za euro, uvedla ECB.
Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Praha ale dává opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat. Dánsko si spolu s Británií hned na začátku vyjednalo trvalou výjimku a euro zavést nemusí. Británie mezitím z Evropské unie vystoupila.
