Chorvati nás v pandemii podpořili víc než Češi, říká finanční šéf Kofoly

Tuzemská skupina Kofola se snaží snižovat své vysoké zadlužení, aby neporušovala dohodnuté podmínky s bankami. Kvůli pandemii přišla o část příjmů a přes miliardu zaplatila loni za akvizice minerálních vod Ondrášovka a Korunní, které kupovala od dnes už zkrachovalé skupiny Arca Capital.

„Už dopředu jsme tušili, že budeme překračovat rozumnou míru zadlužení,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys finanční šéf Kofoly Martin Pisklák s tím, že další peníze od bank Kofola v pandemii naštěstí nepotřebovala.

„Rok 2020 se nám tedy podařilo proplout bez problémů a teď pokračujeme v postupném snižování dluhu zpátky do rozumných hladin zadlužení.“

Jak se podle vás změnila Kofola během turbulentního pandemického roku?

Firma žije v nějakém ekonomickém cyklu. Ve většině firem to chodí tak, že 10 let rostou, pak přijde nějaká krizová událost nebo se na trhu stane něco významného, výsledky klesnou, a firma se musí vrátit ke svým kořenům, k jednoduchému byznys modelu, na kterém začínala a od něhož zase poroste.

Když se na to podívám zpětně, tak u nás podobná situace byla někdy v roce 2010 až 2011, což byl dozvuk té velké finanční krize, kdy jsme museli také firmou znovu zatřást, zjednodušit ji a začít věci dělat od těch nejjednodušších procesů. Něco podobného jsme udělali teď.

Zatímco se český trh Kofoly poměrně držel, váš trh kolem Jadranu se propadl kvůli zastavení turismu. Teď se ale všichni už těší na dovolenou, někteří už vyjeli jak do Česka, tak do Chorvatska. Začínáte už pociťovat oživení?

Cítíme velké oživení. Loni se během pandemie z našich regionů, kde působíme, nejvíc propadlo právě Chorvatsko, protože je na turismu extrémně závislé. Do Chorvatska přijíždí násobně více turistů, než kolik tam žije obyvatel. Utrácí peníze a i kvůli horku je samozřejmě u moře spotřeba nealka skutečně velká.

Letos už jsou indikace výrazně lepší, protože kdybyste už dneska přijeli do Chorvatska, obsazenost je již minimálně po Makarskou velice slušná. A turisté jezdí i do Jižní Dalmácie, která byla loni, co se týče českých turistů, úplně liduprázdná. Vidíme tedy v turistickém ruchu opravdu velké oživení.

Jste pro letošní rok optimista, co se týče prodejů Kofoly?

Jsem optimista obecně. Letošní rok bude velice podobný tomu, jaký byl rok 2020, to znamená, že omezení jsou tu pořád. Téměř celý první kvartál byl zavřený. V průběhu druhého kvartálu se to otevřelo, což bylo podobné jako loni.

Věříme, že léto bude bez nějakých drakonických restrikcí, a uvidíme, co udělá celá ta pandemie covidu-19 na podzim.

Když zůstaneme u toho Jadranu, zmodernizovali jste vaši továrnu v chorvatském Lipiku, od čehož si slibujete výrazné úspory na provozních nákladech. Nebudete teď, když cítíte oživení, zkoušet urvat větší část trhu?

To samozřejmě zkoušíme. Chorvatsko má nějakou genezi. My jsme do adriatického regionu šli s tím, že jsme koupili slovinskou značkou Radenska, což je historicky největší a nejznámější exjugoslávská minerálka, která byla silná ve všech zemích bývalé Jugoslávie.

Byla to prostě historicky nejsilnější voda, a my jsme začali zvažovat, jakým způsobem ji budeme ze Slovinska šířit zpátky do zemí bývalé Jugoslávie. Tehdy se nám naskytla možnost akvírovat chorvatský Studenac, což je v podstatě tamní dvojka ve vodách.

My jsme ji koupili a tím jsme vybudovali kritickou masu, abychom se tomu trhu mohli věnovat, to znamená, že jsme vybudovali celou distribuci, obchodní tým, máme tam administrativní zázemí a vedlejší efekt této akvizice je i to, že tam velice silně poroste i značka Radenska, která je na tamní trh importovaná ze Slovinska, takže náš podíl zvyšuje velice výrazně.

O nějakých výraznějších investicích z vaší strany asi teď nemůžeme mluvit?

Ne. My tam rosteme standardním postupem obchodního týmu, tedy organicky.

Jak vám stát pomohl tady v Česku a v Chorvatsku a Slovinsku?

V Chorvatsku a Slovinsku jsme v nápojářském byznysu dostali větší podporu, než jsme dostali v Česku nebo na Slovensku. Ty vlády byly pružnější, což pro mě bylo velké překvapení, protože byrokracie je tam obecně veliká, ale ve státní pomoci byli skutečně promptní. Takže tam jsme za rok 2020 dostali řádově půl milionu eur (zhruba 13 milionů Kč, pozn. red).

Pomoc tedy byla rychlejší a vyšší než v Česku?

Ano, ale zas je nutno se na to podívat tak, že Chorvatsko i Slovinsko jsou výrazně sociálnější státy, takže pro obranu zaměstnanosti a pro sociální blahobyt obyvatelstva dávají více. Přerozdělení zdanění je tam daleko vyšší.

Vaše zadlužení se po akvizici Ondrášovky a Korunní přirozeně dost výrazně zvýšilo, na 3,5násobek zisku EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů, pozn. red). Jak jste se s tím loni vypořádali, když vám vypadly příjmy ze zavřených restaurací?

Už když jsme je na začátku loňského dubna přebírali, tak jsme to hodně diskutovali s bankami, které nám celou tu transakci financovaly. Věděli jsme, že tou akvizicí bychom se sami o sobě dostali velice blízko 3,5násobku EBITDA.

A tím, že jsme předpokládali, že covid-19 nám naši EBITDA výrazně sníží, tak jsme už dopředu tušili, že budeme překračovat rozumnou míru zadlužení.

Banky nás podpořily. My jsme jim nachystali naši představu o cashflow a nepotřebovali jsme od nich žádné dodatečné peníze. Do roku 2020 jsme vstupovali po silném roce 2019, kdy jsme navíc prodali polský Hoop a ruský Megapack.

Zrovna jsme obdrželi peníze z těchto divestic, takže jsme měli velice solidní rezervy hotovosti. Rok 2020 se nám tedy podařilo proplout bez problémů a teď pokračujeme v postupném snižování dluhu zpátky do rozumných hladin zadlužení.

Takže provozní úspory a investiční úspory?

Ano, přesně tak.

Porušili jste však tzv. kovenanty, což jsou smluvní podmínky úvěru a ve vaší aktuální finanční zprávě píšete, že je budete porušovat i v letošním roce. Jde zřejmě o vysokou míru zadlužení?

Ano, klíčové je zadlužení vůči EBITDA, tam máme kovenanty nastaveny na 3,5násobek EBITDA a do konce tohoto roku snad budeme zase pod tímto limitem.

Budete platit nějaké sankce? Nebo vám vyšly banky vstříc?

Vyšly nám vstříc. Nezdražovaly nám úvěry. Žádné sankce jsme v podstatě neměli.