Článek
Chorvatsko, které je nejmladším členem Evropské unie, loni vstoupilo do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je označován jako „čekárna“ eurozóny. Vstoupit do klubu zemí platících eurem by chtělo v roce 2023.
„Základní kritérium výběru (…) byla přijatelnost motivu pro co nejširší část veřejnosti bez ohledu na regionální příslušnost, věk, světonázor či politické přesvědčení i jeho působení coby národního symbolu,“ uvedla tento týden vláda v prohlášení.
Na dvoueurové minci podle ní bude mapa Chorvatska, na jednoeurové kuna, na mincích v hodnotě 50, 20 a 10 centů Nikola Tesla a na těch v hodnotě jednoho, dvou a pěti centů hlaholicí napsaná zkratka HR.
Motivy mohli navrhovat občané v on-line anketě chorvatské centrální banky. Vynálezce a elektrotechnický průkopník Tesla získal v konečném součtu ze všech návrhů zdaleka nejvíce hlasů - téměř 2600 z celkových 11 000. Druhý skončil s bezmála 1100 hlasy symbol kravaty, kterou však výběrová komise do konečného výběru nezařadila. Mezi dalšími zamýšlenými symboly na chorvatských euromincích jsou kuna či tradiční šachovnice.
Tesla byl etnický Srb. Narodil se ve vesnici Smiljan, která tehdy byla součástí Rakouského císařství a dnes se nachází v Chorvatsku. Většinu svého života však strávil v zahraničí, v roce 1884 emigroval do Spojených států a získal americké občanství. Zemřel v New Yorku v roce 1943. Podle historických pramenů říkával, že je hrdý na svůj srbský původ a chorvatskou domovinu.
Teslova národnostní příslušnost je již dlouho předmětem sporů mezi Chorvatskem a Srbskem, které má Teslu umístěného na své stodinárové bankovce. Jeho sochy jsou jak v Bělehradě, tak v chorvatském hlavním městě Záhřebu.
Chorvatští nacionalisté se dlouhodobě snaží vynálezcův srbský původ bagatelizovat. Loni si Bělehrad oficiálně stěžoval u Evropské unie, protože na svých internetových stránkách označila Teslu za „slavného Chorvata“.
