Článek
Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s horším průběhem druhé vlny pandemie a déletrvajícími opatřeními, by klesl hrubý domácí produkt i příští rok, a to o 2,7 procenta. Vyplývá to ze Zprávy o inflaci, kterou zveřejnila Česká národní banka. Letos by pak podle tohoto alternativního scénáře ekonomika klesla o 7,9 procenta. Na druhou stranu v roce 2022 by ekonomika mohla stoupnout až o 6,4 procenta.
Další alternativní scénář počítá s přijetím dodatečných rozpočtových opatření, například se zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně z příjmů 15 a 23 procent nebo pokračováním podpory pro podnikatele. Podle něj by ekonomika příští rok stoupla o 2,4 procenta a v roce 2022 o čtyři procenta. Pro letošek propad odhaduje v tomto scénáři ČNB stejně jako v základním, tedy o 7,2 procenta.
Základní scénář prognózy, kterou ČNB představila minulý týden, letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta, příští rok s růstem o 1,7 procenta a v roce 2022 s růstem o 4,2 procenta. Výkon českého hospodářství ale podle ČNB nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022.
Podle zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady rada o alternativních scénářích diskutovala. „Horší pandemický scénář ukazuje na potřebu snížit úrokové sazby hypoteticky až pod nulu a uvažovat tak o použití nástrojů nekonvenční měnové politiky,“ uvádí záznam.
Scénář rozsáhlejší fiskální politiky naopak podle dokumentu vyznívá ve prospěch vyšších úrokových sazeb proti základnímu scénáři prognózy. Guvernér Jiří Rusnok přitom podle záznamu uvedl, že s velkou pravděpodobností se budou do jisté míry současně naplňovat oba alternativní scénáře prognózy, přičemž odhad míry působení jejich vzájemně protichůdných efektů je prakticky nemožný.
Scénář ohledně horšího vývoje pandemie přitom počítá i s výrazným oslabením koruny, a to až na průměrných 29,10 koruny za euro v příštím roce. Letos by přitom měl být průměrný kurz 26,60 Kč/EUR.
Strach z narušení vztahů v ekonomice
Scénář ohledně horšího vývoje pandemie předpokládá delší platnost restriktivních opatření s negativnějšími ekonomickými dopady a postupné uvolňování opatření až od začátku příštího roku. Ukazatel odrážející míru restriktivnosti zavedených protiepidemických opatření by se tak v ČR měl ve čtvrtém čtvrtletí letos udržet blízko maximálních úrovní dosahovaných na jaře letošního roku.
Zároveň počítá s výraznějším tlakem na bilanci veřejných rozpočtů, a proto nepředpokládá žádná další rozpočtová stabilizační opatření vlády nad rámec již platných. Zároveň scénář zahrnuje i kvůli narušení globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců významný zásah pro český zpracovatelský průmysl, a to v obdobném rozsahu jako v jarních měsících. Proti jarní vlně by však měly negativní dopady přetrvávat déle.
V tzv. fiskálním scénáři ČNB předpokládá vývoj pandemie stejný jako v základním scénáři. Zároveň ale počítá ve srovnání s letoškem s méně restriktivním působením rozpočtové politiky a přijetím dodatečných rozpočtových opatření.
Objem dodatečných rozpočtových opatření ve fiskálním scénáři činí podle ČNB zhruba 130 miliard korun (2,2 procenta HDP). Jde především o návrh na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmů 15 a 23 procent, zvýšení částek existenčního a životního minima a zvýšení přídavků na dítě. Scénář dále počítá také s pokračováním podpory pro OSVČ, zaměstnavatele a podniky ve vybraných odvětvích v první polovině roku 2021 a s dalším snížením DPH na vybrané služby v příštím roce.
