Článek
Kuře na paprice s rýží za 70 korun od Tesca, ale i kančí ragú na švestkách se šťouchanými bramborami z Alcronu za 270 korun. To jsou hotová jídla, která si začínají vydobývat pravidelné místo v českých chladničkách.
Ačkoliv zájem o ně pomalu rostl už před příchodem zákeřného viru, koronavirus a následné uzavírání ekonomiky jejich oblibu ještě výrazněji navýšil.
„V ledničce máme asi deset takových jídel, která vytahujeme podle potřeby. Guláš, svíčkovou, koprovku či halušky. Není to žádná lahůdka, po které by se člověk olizoval, ale výhodou je, že v ledničce vydrží dlouho a zasytí v okamžiku, kdy není čas vařit, což s dětmi a prací doma každý den nejde. V chodu domácnosti nám to dost pomáhá,“ svěřuje se Tomáš Malý, který zchlazené hotovky kupuje pro celou rodinu v různých supermarketech.
UHO vítězí
Výrobci růst zájmu o tyto produkty, hlavně nejlevnější řady, kterým se v dobách socialismu pejorativně přezdívalo UHO (Univerzální Hnědá Omáčka), potvrzují. „Poptávka je velká a byla i před situací s covidem-19. Nyní vzrostla o 15 až 20 procent. Zájem je hlavně o klasická česká jídla,“ říká majitel společnosti Astrafood Tomáš Skácel, jehož firma nabízí vedle halušek a svíčkové třeba kuřecí nudličky na paprice s těstovinami či vepřovou pečeni.
Nárůst zájmu v řádu desítek procent potvrzuje i firma Hamé, která v rámci norské skupiny Orkla vyrábí desítky hotovek. „Znatelný zájem je především o tradiční česká jídla, zejména ta, která jsou pracná při přípravě v domácnosti, jako je svíčková či rajská omáčka s hovězím masem a knedlíky pod značkami Apetit nebo Hamé. Vzrůstá také zájem o zdravější alternativy nebo asijskou kuchyni pod značkou Simply Fresh,“ říká mluvčí společnosti Milan Linka.
Na chlazená vegetariánská jídla, jako je třeba burger či špenátovo-sýrové placičky, se v rámci značky Garden Gourmet specializuje například společnost Nestlé. I v tomto segmentu zájem stoupá. „Poptávka po rostlinných alternativách roste napříč všemi segmenty, včetně chlazených veggie jídel. Na stoupající zájem spotřebitelů reagujeme nejen rozšiřováním portfolia, ale i distribuce. V poslední době rozšiřujeme listing našich produktů v sítích Albert a Lidl,“ říká mluvčí Nestlé Česko Robert Kičina.
Růst zájmu potvrzují i prodejci. „S uzavřením restaurací a škol okamžitě vzrostly prodeje hotovek, mraženého zboží a alkoholu. V případě hotovek se jednalo o nárůst v řádech desítek procent. Největšímu zájmu se těšily řízky se salátem, případně těstoviny,“ shrnuje Václav Koukolíček, mluvčí řetězce Tesco, který prodává cizí značky, ale hlavně privátní chlazená jídla pod značkou shodnou s názvem řetězce.
Za necelou padesátikorunu si tady lze pořídit třeba dýňový krém či smažené bramborové placky, sofistikovanější Tesco Kuřecí Kung Pao s rýží vyjde na 69,90 Kč a kilogram Tesco lasagní lze nastohovat do ledničky za necelých 90 korun.
E-shopy nezůstávají stranou
Rostoucího zájmu o hotovky si všimly i potravinové e-shopy, jako je Košík či Rohlík. Základní trvanlivou řadu spadající do kategorie levných jídel pořízených do stokoruny však začaly postupně rozšiřovat o chuťově výraznější, ale dražší varianty takzvaných šokově zchlazených jídel.
To jsou jídla, která se pomocí speciální technologie po uvaření (buď v restauracích, či samostatných vývařovnách) zchladí tak, že vydrží obvykle 3–5 dní. Cenou za kratší trvanlivost levnějších variant chlazených jídel bývá obvykle lepší chuť. Šokově chlazená jídla jsou tedy kompromisem mezi čerstvě uvařeným jídlem v restauraci vydaným do okénka, které by se mělo spotřebovat okamžitě, a levnou chlazenou hotovkou, která vydrží v lednici až tři týdny.
Oba potravinové e-shopy nyní s potěšením sledují, jak jim nákupy právě těchto cenově dražších kompromisních hotovek rostou.
„Zavřené školy a školní jídelny zvedly skokově zájem o hotová jídla. Do regionu odesíláme násobně více zásilek než na jaře. Poptávka však roste i ze strany firemních klientů, kteří svým zaměstnancům, kteří i v dnešní době musejí do kanceláře, kupují hotové jídlo jako benefit, aby nemuseli složitě v okolí hledat, která restaurace má otevřené okénko,“ říká mluvčí Košík.cz František Brož.
I on potvrzuje, že největší zájem je o tradiční česká jídla, kde je naprostým bestsellerem řízek s bramborem, který lze v rámci řady Hotovky by Košík pořídit za necelých 90 korun.
Pravidelně nakupující zákazníci se však začínají poohlížet po pestřejším sortimentu a v rámci řady Authentic by Košík, v níž má každé jídlo na obalu podpis i fotografii šéfkuchaře, zkoušejí například arabskou či indickou kuchyni, kde špenátové kari Saagwala s barevnou rýží vyjde na necelých 140 korun.
„Zajímavé je, že o tato i veganská jídla roste zájem také v menších městech. Stejně dobře se prodávají v Praze jako například v Mostě nebo Chrudimi,“ doplňuje Brož. Košík také prodává část jídel z restaurací Kolkovna či ze sítě pizzerií Grosseto. Tam už však porce stojí kolem 160 korun.
Výběr šokově zchlazených jídel nabízí i konkurent Košíku Rohlík.cz. I on nabízí jednak tradiční hotovky, kde prodeje svíčkové, guláše, ale i lasagní stouply v březnu o 70 procent a nyní se drží na podobných číslech.
Vedle klasických UHO variací však začal právě v březnu nabízet řadu Rohlík Bistro, kde zchlazuje a dále rozváží jídla z restaurací, jako je Eska, V Zátiší, Kantýna, Sia, či dokonce restaurace La Rotonde v hotelu Alcron, kde vaří šéfkuchař Roman Paulus. Takové kančí ragú na švestkách se šťouchanými bramborami či vepřová líčka na víně s batátovým pyré lze odtamtud pořídit za 269,90 Kč.
Sushi koronakrize nesvědčí
Podle mluvčí Rohlíku Zdeňky Svoboda Kuhnové šokové zchlazení zaručuje kvalitu a chuť téměř jako v restauraci a sami šéfkuchaři vybírají, která jídla jsou pro takovou úpravu vhodná. Zajímavé je podle ní také to, že vedle růstu zájmu o hotovky stoupla o polovinu také obliba příloh, a to hlavně knedlíků. Naopak zájem o sushi v době koronaviru poklesl.
Mohou být šokově zchlazená jídla z restaurací a hospod konkurentem hotovek, které rozvážejí k přímé spotřebě společnosti, jako je Dáme jídlo či Wolt? Podle Luboše Kastnera, který má v rámci Asociace malých a středních podniků na starosti gastronomické podniky, ano.
Míní, že to je dobrá alternativa, která má své výhody a nevýhody. Plusem je to, že restaurace mohou oslovit nové zákazníky, mohou lépe plánovat svou výrobu a z uvařeného jídla nakonec dostanou více peněz, než když si z prodejní ceny strhnou marže dovozové firmy.
Nevýhodou je naopak to, že zchlazením a prodloužením trvanlivosti se ztrácejí chuťové vlastnosti pokrmu a nelze tímto způsobem nabízet celý sortiment jídel. „Například steak tímto způsobem bez výrazné ztráty kvality upravit nemůžete, to by pak jméno restaurace mohlo začít mezi zákazníky oslabovat,“ vysvětluje Kastner.
Pokud by se podle něj podařilo s e-shopy domluvit na tom, že restaurace přijdou na tomto stylu prodeje jídla o 10, či maximálně 15 procent, byla by to pro řadu gastronomických podniků velmi zajímavá možnost, ke které by se mohla připojit širší sít’ podniků a obohatit tak sortiment českých rodin konzumujících v lockdownu jídlo doma.
