Chlapi, zlomte vaz… soupeři! velel Rogoz rozhodčím. Došlo i na peníze

Zajímá vás, jak to vypadá a hlavně co se děje v kabině rozhodčích na pražském Stadionu Evžena Rošického? To se dozvíme díky policejní technice, která tam loni v srpnu zachytila i tento poutavý poločasový projev Romana Rogoze, sportovního ředitele Slavoje Vyšehrad, před utkáním se Sokolovem:

„Chlapi, nezbývá nám než opravdu, zlomte vaz… soupeři! Říďo, teď jsem na tebe zvědavej, ty ču*áku, tohle není jednoduchý, ty vole, ale co, když to tam je, tak to tam je, vole! No, my dáme gól, stoprocentně alespoň jednoho, rukou.“

„Říďa“ je Petr Klupák, ředitel jedné z litoměřických základních škol. A v té době také chlapík z listiny rozhodčích pro profesionální soutěže, s praporkem coby asistent sudího běhal podél bílých čar především ve druhé lize.

Petr Klupák je také jednou ze dvaceti osob, které policie obvinila z trestných činů spojených s manipulacemi fotbalových utkání. Letos v květnu sledovali detektivové jeho aktivity spojené se zápasem Vyšehradu proti Líšni, který skončil jen remízou, a proto pak trojice sudích úplatek 150 000 korun podle všeho vracela.

Klupák „mával“ Vyšehradu i loňské utkání se Sokolovem. Také toho dne měla policie v kabině rozhodčích zjevně instalovanou kameru i odposlech. A natočila tam nejen Rogozovy motivační řeči, ale i předávání bankovek. Alespoň je to tak napsáno v policejní dokumentaci, do níž měl reportér Seznam Zpráv možnost nahlédnout.

Všichni už dnes mají alespoň základní přehled o „životě a díle“ bývalého rozhodčího a také příslušníka Státní bezpečnosti Romana Berbra, muže tvrdých praktik a zosobnění principů fotbalové korupce propojené přímo s Fotbalovou asociací ČR, jejímž byl Berbr donedávna místopředsedou. Na funkci rezignoval a stále dlí ve vyšetřovací vazbě.

Lidé kolem fotbalu po léta dobře znali i jméno Romana Rogoze. Nikoli v dobrém. I jeho temnou, korupční pověst odhalilo a zdokladovalo policejní vyšetřování. V minulosti pracoval pro Dynamo České Budějovice nebo pro fotbalovou Příbram. Policie zmapovala Rogozovy aktivity v roli sportovního ředitele Slavoje Vyšehrad.

Obviněno bylo celkem 20 osob, většinou rozhodčích. Jméno jediného obviněného delegáta možná zarezonovalo v uších zejména sparťanům. Fotbalista Jiří Kabyl na Letné v 80. letech minulého století patřil k týmu, který vybojoval dva mistrovské tituly. Nasbíral i několik startů za reprezentační „21“, zahrál si též japonskou ligu za Sanfrecce Hirošima.

V 90. letech zkoušel Jiří Kabyl v Česku zakládat hráčské odbory, pak začal pískat a vykonávat funkci delegáta. Navíc je čtvrtým rokem předsedou Okresního fotbalového svazu Mělník.

A na utkání se Sokolovem byl v srpnu 2019 coby delegát, aby ohodnotil výkon rozhodčích. Jeho delegátská zpráva byla vůči nim kritická. A tím se také Kabyl hájí, říká, že o žádném ovlivňování tohoto zápasu s ním nikdo nemluvil.

Kamery ale podle policejního usnesení natočily, jak se nejdřív s Rogozem vytratil „za roh“ hlavní rozhodčí Jiří Houdek. A pak v kabině rozdal štůsky bankovek delegátu Kabylovi a asistentu Klupákovi. Alespoň tedy podle textu policejního usnesení. Obviněni z korupčního trestného činu jsou všichni, včetně dalšího asistenta rozhodčího Michala Myšky.

„Ono může být něco jiného někde napsáno a něco jiného realita. Já se teď k tomu nebudu nijak blíž vyjadřovat, nezlobte se,“ říká Jiří Kabyl.

A ústa si na zámek zavřel i další obviněný, asistent rozhodčího Petr Klupák. „Dokud se ty věci neuzavřou, nebudu je nijak komentovat. Rezignoval jsem na všechny své fotbalové funkce, dá se říct, že s fotbalem jsem skončil,“ dodává muž, který donedávna působil coby místopředseda litoměřického okresního fotbalového svazu. Další živoucí důkaz prolnutí rozhodcovské komunity s orgány fotbalové asociace na všech úrovních.

Přenesme se teď ale do horkých srpnových dní roku 2019. Slavoj Vyšehrad byl tehdy nováčkem druholigové soutěže, do níž postoupil poté, co jeho sportovní ředitel Roman Rogoz za pomoci Romana Berbra ovlivňoval sudí v předchozí sezoně v ČFL přímo ostošest.

Tady si například můžete přečíst, jak „pořešil“ zápas v Živanicích.

A zažité zvyky neměnil ani po postupu do druholigové profesionální soutěže. Její zápasy hrál Vyšehrad na Stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově. V kabině rozhodčích tam byl Roman Rogoz zjevně „pečený vařený“. V den zápasu se Sokolovem se tam ocitl před utkáním, v poločase i po závěrečném hvizdu.

V půli to bylo 0:0. Rogoz vběhl do kabiny a vesele začal brebentit, že tady rozhodnou dvě tři penalty, víc že oni asi nezvládnou. Vyřídil sudím i vzkazy od svého kamaráda Jozefa Chovance. Tedy od předsedy komise rozhodčích.

Rogoz zdůraznil, že Chovanec je na utkání přítomen a prý si dělá na tribuně legraci, že se musí rozmyslet, jak Vyšehradu pomoci. Jestli tím, že řekne rozhodčím, aby pískali pro Vyšehrad, nebo tak, že tým půjde rovnou trénovat.

Jozef Chovanec je bývalý kapitán i trenér reprezentace. Od června 2018 pracoval jako předseda komise rozhodčích FAČR. Po vypuknutí berbrovské aféry byla komise rozpuštěna, Chovanec se odebral do ústraní a s médii nekomunikuje.

Svým kamarádstvím s Rogozem se Chovanec nikdy netajil. A Rogoz se zase nezdráhal to rozhodčím připomenout. Než zase vyrazili na hrací plochu, popřál jim, ať zlomí vaz soupeři. A „říďovi“ Klupákovi zdůraznil, že je na něj obzvlášť zvědav.

Po dalších 45 minutách je dobojováno a Vyšehrad slaví výhru nad Sokolovem 2:1. I proto, že sudí Houdek v reakci na zdvižený praporek asistenta Klupáka neuznává branku dosaženou hráči hostí.

Z policejního usnesení se dozvídáme, že delegát Jiří Kabyl o této záležitosti se sudími po utkání živě debatuje. Ve 13:20 vletí do kabiny Roman Rogoz, hlaholí na delegáta, ať nechá kluky být, ve veselém duchu podotkne, že je stejný darebák jako oni a že má tedy zavřít oči.

Ve 13:23 mávne Rogoz na hlavního sudího Houdka a zajde s ním do prostoru mezi umývárnou a toaletou v kabině rozhodčích. Tam kamera nevidí. Mikrofon zachytil jen tichý šepot. Houdek po několika minutách vyjde a má obě ruce zastrčené v kapsách kalhot.

Na hodinách je 13:27, kdy je to naopak hlavní sudí Houdek, kdo mávne na asistenta Myšku. A mizí s ním také před toalety, kam skrytá kamera nevidí. Houdek přitom vsune ruku do levé přední kapsy kalhot. Uteče pár vteřin a jsou zpátky.

Ve 13:30 mávne hlavní sudí Houdek na delegáta Kabyla, v prostoru kabin rozhodčích sáhne do pravé přední kapsy kalhot, podle policejního usnesení vytáhne balík přeložených bankovek a předá je Kabylovi.

Hra s kouzelnými kapsami pokračuje o 14 minut později. Tentokrát Houdek sáhne do zadní kapsy kalhot a vytáhne odtud bankovky, jež předá asistentu Klupákovi. Ten vytáhne peněženku a bankovky do ní vloží.

Rogoz se po utkání chlubí do telefonu manželce, že Sokolov sice dal regulérní gól, ale naštěstí pro Vyšehrad nebyl uznaný. „A tak jsem to po utkání řešil s delegátem i rozhodčími.“

Už krátce poté, co byl delegát Jiří Kabyl v říjnu policií obviněn, že se nechal uplácet, poskytl redakci Seznam Zpráv toto stanovisko:

„V průběhu zápasu ani po něm jsem s nikým nekomunikoval ohledně možného ovlivnění utkání, řádně jsem ho zhodnotil. Ve zprávě jsem popsal dle mého nesprávně řešené situace včetně udělení snížené známky. Zprávu jsem odeslal řídícímu orgánu, dle mých informací na základě mého hodnocení došlo k pozastavení činnosti (rozhodčího), takže z toho jasně plyne, že jsem se nedopustil žádného ovlivňování.“

K celé situaci teď nic víc dodávat nechce. Stejně jako asistent rozhodčího Petr Klupák, jenž s Rogozem udělal ještě jednu zkušenost, kterou zaznamenala policie.

A to letos v květnu, kdy se Vyšehrad, opět na Rošického stadionu, utkal v utkání druhé ligy s SK Líšeň. Rogoz chce zase vyhrát, tak přes šéfa komise rozhodčích Jozefa Chovance opět změní nominaci rozhodčích tak, aby jeho záměrům lépe vyhovovala.

Alespoň tedy o tom do telefonu vypráví svému kamarádovi Michalu Káníkovi. „Jsem si pro jistotu legendu (Chovance) pozval, že ho potřebuju, a teď už jako doopravdy. (…) Nechci nic zvláštního než jenom jako říct mu, co bych chtěl, aby to snad zvládl, ne? Říct, vole, že chci Zagorovou a Gotta.“

Tím asi Rogoz mínil nějakou optimální nominaci rozhodčích. Chovanec mu podle všeho vyhověl. A tak si v den utkání dal Rogoz s hlavním sudím Janem Cihlářem a jeho asistenty Pavlem Vlasjukem a Petrem Klupákem, ano, naším starým známým litoměřickým „říďou“, schůzku v lobby hotelu Orea Pyramida, který stojí přímo pod strahovským kopcem, na kterém Stadion Evžena Rošického najdete.

A policejní mikrofony byly zjevně opět u toho. Takto zachytily Rogozovo expozé:

„Hele, já si, já si tak jak bych řek, já si věřím. Budete dělat všichni tři, jo? Takže já si věřím a tady je dopředu, já to nebudu řešit, vem si to k sobě, sto padesát tisíc, jo? Chceme vyhrát, jo? Tady to máte. Udělej si to, jak chceš. My to vlastně potřebujeme, my to chceme. My to potřebujeme, nechceme. My to potřebujeme.“

A po této hutné myšlenkové pasáži, hodné zpracování satirickým géniem Petrem Čtvrtníčkem, Rogoz pokračoval: „Já jsem tady nechal něco dopředu, abych to neřešil potom, já nepředpokládám, že byste to měli zkurvit, jako pokusil jsem se udělat maximum pro vás, je to tak?“

Pak přítomní debatují o umístění kamery, ze které se pořizuje záznam utkání, který pak hodnotí komise rozhodčích. Sudím se nelíbí, že je kamera umístěna moc vysoko a ze záběru je pak všechno vidět. I na to má Rogoz řešení. Sudím sdělí, že kamera sice bude natáčet, ale že pak on případně řekne, že byla chyba signálu a záznam neexistuje.

Mikrofony ještě zaznamenaly Rogozova slova: „Já jsem vám dal sto padesát tisíc, má je u sebe tady ředitel, je to tak?“

Podle textu policejního usnesení s těmi slovy Klupák souhlasí.

Ale to už přepínáme do kabiny rozhodčích na Strahově, kde policie sleduje další vývoj tohoto příběhu. V poločase je stav utkání Vyšehrad-Líšeň 0:0. A Rogoz přichází sudí povzbudit. „Prostě zkuste trošku fandit, zatím je to takový, že nevím, jestli nejste s Líšní,“ nelíbí se mu. „Kluci, jenom vám to říkám, vyhrát musíme, jo, jste odborníci, abyste to zvládli, jo? Děkuju, děkuju, vole, děkuju!“

Jenže zase až takovými odborníky pánové Cihlář, Vlasjuk a Klupák toho dne nebyli, zápas skončil remízou 1:1.

Po utkání vstupuje do kabiny sudích Roman Rogoz. Asistent rozhodčího Klupák sahá do příruční tašky, vyndává z ní bílý předmět, který má schovaný v ruce a ze zadní místnosti přechází do místnosti přední, kde sedí Rogoz.

Ten po chvíli vstává, jde si vzít z boxu občerstvení a sleduje přicházejícího Klupáka, který mu podává bílý plochý předmět obdélníkového tvaru, který si Rogoz převezme, strčí ho do zadní kapsy od kalhot. A dodá: „To je hrozný.“

Odcházející Klupák podle policejního dokumentu pokrčí rameny a praví: „No strašný, vole.“

Při odchodu z kabiny si pak ještě Klupák postěžuje delegátovi utkání. A to v reakci na dotaz směřovaný na odcházející rozhodčí. Ptá se, jestli mají všechno, zda si v kabině nic nezapomněli.

A „říďa“ Klupák vypění: „Všechno nemám, vole, všechno fakt nemám, mám toho míň, než (když) jsem přijel.“ A ukazuje přitom delegátovi svou příruční tašku, načež dodá: „Mi to dal předem, že jo.“

Policejní vyšetřovatel z toho usoudil, že rozhodčí dostali od Rogoze úplatek 150 000 korun, a poté, co zápas neskončil výhrou Vyšehradu, byl úplatek navrácen.

Rozhodčí Cihlář, Vlasjuk i Klupák jsou proto na seznamu dvaceti obviněných, trestně stíhaných osob.

Petr Klupák, muž s prázdnou taškou, se teď k věci pro média nechce blíže vyjadřovat. „S fotbalem jsem skončil. Budu se naplno věnovat rodině a své práci,“ říká ředitel jedné z litoměřických základních škol a zastupitel města za ODS.

Opravili jsme původní chybnou verzi, ve které jsme uvedli, že rozhodčí Klupák komunikoval s delegátem utkání Janem Šotkem. Policejní dokument, ze kterého jsme vycházeli, delegáta nejmenuje. Jan Šotek byl na utkání nominován v roli delegáta utkání, nikoli delegáta, který hodnotí práci rozhodčích. Za chybu se omlouváme.