Článek
„Všichni muži z řad studentů i učitelů by se měli vrátit do škol,“ píše se v prohlášení, které zcela opomíjí informace týkající se návratu a budoucnosti afghánských středoškolaček. Oznámení tak prohlubuje obavy o jejich osud v tamní společnosti. Islamistické hnutí se navíc dále přibližuje praktikám z doby předchozí vlády, kdy dívky nemohly chodit do škol, navzdory tomu, že to Afghánistán nikdy oficiálně nevyhlásil.
„Vzdělaní a gramotnost jsou v islámu silné hodnoty a Tálibán je tak pro dívky a ženy nemohl zakázat. Stále proto tvrdil, že se školy pro dívky otevřou, až se zlepší bezpečnostní situace. To se ale nikdy nestalo. Nikdy pro ně neotevřel školy,“ vysvětluje Kate Clarková z neziskové organizace Afghánská síť analytiků, která tou dobou v zemi pracovala. Způsoby, jak dívky a ženy vzdělávat, nicméně podle Clarkové existovaly. Některé se ve skupinkách učily doma, jiné využívaly možnost se vzdělávat ve školách provozovaných charitami.
„Vždycky existovala obava, že mohou být (provizorní školy) kdykoliv uzavřeny. Nebo že učitele někdo zmlátí nebo zavře. To se stávalo. Učit dívky bylo riziko, hrdinný projev odporu, ale nebylo to zcela nemožné,“ popisuje situaci Clarková pro britský server The Guardian.
Islamistická vláda ujišťuje především mezinárodní společenství, které již několikrát uvedlo, že bude podmínky životu žen v Afghánistánu pečlivě sledovat, že se k nim bude chovat „inkluzivně“ a jinak než v době předchozí vlády. Tálibán tak na začátku týdne oznámil, že se Afghánky budou moci dále vzdělávat na vysokých školách, byť odděleně od mužů. Podle zahraničních pozorovatelů se nicméně jedná o krok, který omezí možnosti žen ve vzdělání kvůli chybějícím finančním zdrojům pro provoz výuky a nedostatku žen učitelek v určitých oborech. Navíc pokud Afghánkám nebude umožněna výuka na středních školách, bude následná možnost studia na univerzitě bez středoškolského vzdělání k ničemu.
Ženy byly Tálibánem dočasně (kromě zdravotnického personálu v nemocnicích) vykázány i ze svých zaměstnání s argumentem, že se do nich budou moci vrátit, až se situace v zemi uklidní. Mezitím jim nicméně byl zakázán i sport.
Dosavadní afghánské ministerstvo pro ženské záležitosti se navíc s novou vládou přeměnilo na ministerstvo neřesti a ctnosti. To je nechvalně proslulé z dřívější doby vlády Tálibánu, kdy její policejní příslušníci v ulicích vynucovali právo šaría například bitím žen za chození po ulici bez mužského doprovodu či za nedodržování povinného dress codu. Ani jedna žena navíc není členkou vládního kabinetu. Tálibánský mluvčí Sayed Zekrullah Hashimi tuto skutečnost nedávno okomentoval v afghánské televizi Tolo News, když řekl, že úkolem žen je především rodit a vychovávat děti, a proto není potřeba, „aby byly ve vládě“.
Zahraniční pozorovatelé uvádí, že oprese žen by tentokrát nemusela probíhat zcela dle jejich představ jako v době předchozí vlády. „Afghánská populace se od minulé nadvlády Tálibánu zdvojnásobila a očekávání jsou oproti 90. letům obrovská. Tálibán bude muset některé kroky zvážit,“ uvádí profesor Michael Semple z britského vědeckého centra Senator George J. Mitchell Institute of Global Peace, Security and Justice.
„V určitých oblastech Tálibán jednoduše toleroval dívčí základní školy a jinde, kde je lidé napadali, musel ustoupit. V Jaghori (část provincie Ghazní) dívky držely hladovku, aby mohly chodit do školy a vyhrály,“ popisuje situaci z 90. let Semple.
Upřený přístup nemají Afghánky zatím na půdu základních škol.
