Chilský očkovací zázrak. Za 21 dní země naočkovala 16 procent obyvatel

Jihoamerický stát začal s očkováním 3. února. O 21 dní později téměř devatenáctimilionové Chile hlásí, že alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19 dostaly více než tři miliony lidí, tedy 16 procent populace. Země se tudíž řadí mezi očkovací premianty a téměř dosahuje hodnot Spojených států, které hlásí 19 procent proočkované populace, píše list El País.

Klíčem k úspěchu se stalo množství vakcín, které si stát zajistil, a také rychlost celé operace. Po celé zemi aktuálně funguje nejméně 1300 očkovacích center. Na zemi se už podle chilského ministerstva zahraničí obrací i okolní státy s žádostí o pomoc. Chile má navíc s plošným očkováním historické zkušenosti a v této oblasti slavilo značné úspěchy. Díky rozsáhlému a efektivnímu očkování se zemi jako teprve třetí na světě povedlo v roce 1950 zcela vymýtit pravé neštovice, v roce 1975 pak dětskou obrnu.

Chile patří mezi premianty i například v očkování starší populace proti chřipce. Podle dat OECD z let 2016 až 2019 bylo 68,3 procenta populace starší 65 let očkováno proti chřipce, naproti tomu například v České republice se ve stejné době nechalo očkovat jen 21,5 procenta starší populace.

Jen historické zkušenosti a rozsáhlá síť ale během pandemie covidu-19 nestačí. Bylo také potřeba včas a rychle jednat. V tom zemi výrazně pomohl obchodně zdatný prezident Sebastián Piñera. Ačkoli hlava státu čelila v roce 2019 rozsáhlým studentským protestům (jejichž symbolem se staly demonstrace proti zdražení jízdného) a kritice za „antisociální“ politiku, v čase krize zvládl spolu se svojí vládou Chilany sjednotit a jít příkladem. Jako schopný krizový manažer se Piñera ostatně ukázal už v roce 2010 během záchranné operace s cílem vyprostit 33 zavalených chilských horníků. Tehdy i přes kritiku, že události zneužil k zlepšení renomé, jeho popularita nejen v Chile prudce vzrostla.

Právě chilský prezident už loni v květnu pověřil náměstka ministerstva zahraničí Rodriga Yáñeze, aby začal pracovat na uzavírání smluv s výrobci vakcín proti covidu-19. Od té doby byli oba muži v neustálém kontaktu a jednání s výrobci vakcín se rozběhla na plné obrátky.

Krátce před dodáním prvních dávek čínské vakcíny CoronaVac od společnosti Sinovac na konci prosince mluvil Piñera přímo s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, aby tak ještě urychlil byrokratický proces. Zatímco v Brazílii kvůli testům čínské vakcíny vypukl politický boj mezi prezidentem Jairem Bolsonarem a guvernérem Sao Paula Joãem Doriou, v Chile se nic podobného neodehrálo. Čínskou vakcínou se nechal očkovat sám 71letý prezident Piñera, aby tak posílil důvěru veřejnosti v očkování.

„Je to bezpečná a efektivní vakcína,“ cituje Piñeru CNN. „Vyvinuli jsme nesmírné úsilí pro to, abychom dokázali naočkovat všechny občany této země bez rozdílu,“ dodal prezident, který navíc nikoho „nepředběhl“ a vyčkal, až přijde na řadu jeho věková skupina.

Dosud do země dorazily přibližně čtyři miliony dávek čínské vakcíny. Společnost Sinovac jich má pak podle dohody doručit ještě dalších šest milionů. Chilský odborník Jorge Gallardo, který se účastnil schvalování použití čínské vakcíny v zemi, ale varuje, že její účinnost bude zřejmě výrazně nižší, než tomu je u vakcín západních společností. „V této vážné situaci je rozhodně lepší něco než nic, stále je tu ale velká nejistota,“ cituje Gallarda server The Financial Times.

Vakcína od společnosti Sinovac se ale ukázala jako klíčová při očkování lidí v izolovaných komunitách, specifická krajina Chile totiž značně komplikuje přístup například do horských oblastí na východě země. Právě k nim mohla vakcína snadno doputovat, protože nemusí být skladována při nízkých teplotách a je tak vcelku snadné ji distribuovat.

Kromě čínské vakcíny získala země smlouvy na dodání očkovacích látek i od dalších výrobců, a to především díky dobrým diplomatickým vztahům, otevřené ekonomice a ochotě zapojovat se do klinického testování. Země tak postupně uzavřela smlouvy se společnostmi Pfizer/BioNTech, Sinovac, Astra Zeneca a Janssen, ke kterým po Novém roce přibyla také dohoda s Ruskem ohledně dodávek vakcíny Sputnik V, píše El País.

Kromě náskoku při vyjednávání dohod o vakcínách analytici podle The Financial Times ocenili také předvídavost Chile při zajišťování klinických studií výměnou za dřívější dodání a snížené ceny vakcín. Někteří výrobci vakcín měli dobré vztahy s chilskými univerzitami a nemocnicemi již před zahájením pandemie, píše server.

Chilská vláda kromě toho vypracovala vakcinační strategii, která přesně uvádí, kdy se bude jaká věková nebo prioritní skupina očkovat. Kromě data se pak vláda zabývala i tím, jakou látku pro koho použije. Například pro zdravotníky na jednotkách intenzivní péče a nejohroženější obyvatele kabinet vyčlenil podle testů nejúčinnější vakcínu od společnosti Pfizer/BioNTech, které země obdržela omezené množství okolo Vánoc. Do masivního očkování pak vláda zapojila už vakcínu CoronaVac.

Už loňský rok navíc Chile začalo přestavovat stadiony nebo zdravotní či vzdělávací střediska na očkovací centra. Země také mobilizovala veškerý myslitelný zdravotnický personál a oslovila i soukromé společnosti, aby jí pomohly s distribucí vakcín i do nejodlehlejších oblastí.

Podle údajů chilského ministerstva zdravotnictví bylo do úterý naočkováno celkem 3 037 063 lidí. Chile aktuálně zvládá očkovat 87 264 lidí denně, ale s přechodem na mladší věkové skupiny se tempo začne ještě více zrychlovat. Až dosud byla většina lidí nad 65 let v zemi naočkována první dávkou. Od příštího týdne začnou dostávat druhou, protože od první vakcinace uplyne 28 dní. Očkovány byly také různé rizikové skupiny, například starší učitelé.

Ve středu vláda oznámila, že dorazí nové dodávky vakcín Sinovac a Pfizer, což znamená, že do pátku bude k dispozici přibližně devět milionů dalších očkovacích látek. To umožní zemi pokročit v očkování 250 000 učitelů v zemi, pacientů s onemocněním ledvin, kteří potřebují dialýzu, a lidí ve věku mezi 60 a 64 lety. 8. března se budou moci nechat očkovat chronicky nemocní v jakémkoli věku.

Celkově má mít ​​Chile podle El País objednaný větší počet vakcín, než kolik reálně potřebuje k naočkování celé populace, bude tak moci dostat látky i do zemí kontinentu, které mají s distribucí vakcín potíže. Země si stanovila cíl naočkovat pět milionů lidí do konce dubna a 15 milionů, tedy přibližně 80 procent populace, do konce července, uvádí server Americas Quarterly.