Chemici v zeleném kabátě. Ministerstvo ovládli lidé napojení na Agrofert

Už několik měsíců úřady vyšetřují, kdo způsobil bezprecedentní otravu moravské řeky Bečva, při níž v září uhynuly desítky tun ryb. A ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) kvůli tomu odráží nařčení, že kryje zájmy skupiny Agrofert, v níž dříve pracoval.

Jedna z verzí případu – kterou však státní instituce od počátku odmítají – hovoří totiž o tom, že jedy do vody vpustila valašskomeziříčská chemička Deza, která do této skupiny patří.

Agrofert založil a podle mnohých indicií nadále skrytě ovládá premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. A právě tyto vazby nahlodávají důvěru veřejnosti v nezávislé a nestranné posouzení případu.

Ministr Brabec své letité vztahy k Agrofertu nikdy zcela nezpřetrhal, podle řady svědectví s bývalými kolegy stále udržuje kontakty. Za jeho dlouholetého kamaráda je považován hlavně místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr. Mimochodem jde o manažera, který Brabce přesně před deseti lety vystřídal v čele chemičky Lovochemie a stále tuto severočeskou firmu řídí.

Dvojnásobná potíž je v tom, že to není zdaleka jenom Brabec, kdo čelí podezření, že v resortu životního prostředí dnes „kope“ spíše za Agrofert než za stát. Jak zjistily Seznam Zprávy, fakticky všechny nejdůležitější osoby na ministerstvu mají na Babišův byznys historické vazby. Neexistuje v současnosti asi jiný resort, kde by „promoření“ Agrofertem bylo tak flagrantní.

Vedle ministra Brabce dělal pro Agrofert i náměstek Vladislav Smrž. Sám to uvádí v oficiálním životopise. Od června 2008 byl personálním ředitelem Lovochemie a byl tak v chemičce – obdobně jako je dnes – přímým Brabcovým podřízeným.

Vedle Brabce a Smrže jsou ale ve vedení ministerstva ještě další dva lidé, u nichž napojení na první pohled zjevné není, přesto je prokazatelné. Jedná se o náměstkyni Bereniku Peštovou a státního tajemníka Jana Landu. Zvláště u Landy se mnohaleté kontakty s Babišem a jeho byznysem jeví jako velmi těsné.

Vlivná náměstkyně Berenika Peštová, která byla hlavně na počátku Brabcovy ministerské kariéry považována za jeho nejbližšího člověka, pro Agrofert sama nikdy nepracovala. Její předchozí kariéra je spojena hlavně s litvínovským Chemopetrolem, který je součástí rafinérského a petrochemického holdingu Unipetrol. Je třeba ale připomenout, že pro Unipetrol od roku 1997 dělal i Richard Brabec, než se v roce 2005 stal šéfem Lovochemie.

U náměstkyně Peštové, která je mimo jiné zastupitelkou za hnutí ANO v severočeském Mostě, je ale třeba si spíše všimnout jejího dlouholetého životního partnera, podnikatele Aleše Hlaváčka. Právě on pro Agrofert bezesporu dělal.

V minulosti totiž byl v představenstvu společnosti DGG CZ (nyní se jmenuje AGF Food Logistics), jejímž jediným vlastníkem je Agrofert. Hlaváček tuto firmu před deseti lety zakládal společně s již zmíněným místopředsedou představenstva Agrofertu Petrem Cingrem.

Když se Seznam Zprávy na tyto skutečnosti ptaly náměstkyně Peštové, považovala za nutné zdůraznit, že její partner ve zmíněné firmě byl jen od srpna 2011 do června 2012. „Na důvody, proč tam skončil, byste se musel zeptat mého partnera,“ poznamenala Berenika Peštová.

Vše ale nasvědčuje tomu, že vztah dvojice Peštová-Hlaváček k Agrofertu a k Babišovi touto epizodou zdaleka neskončil. Seznam Zprávy disponují svědectvím z Agrofertu, že zmíněný pár byl přítomen i na Babišově svatbě, která se uskutečnila v červenci 2017 na farmě Čapí hnízdo.

Peštová tuto informaci nepotvrdila, ale ani nevyvrátila. O letitých kontaktech na Babiše může svědčit i to, že tato žena je údajně jednou z mála osob, které si s Babišem tykají.

Pro lidi z hnutí ANO pracuje i její životní partner Hlaváček. Z webu Babišova hnutí lze vyčíst, že byl asistentem bývalého mosteckého poslance za ANO Jana Schillera, který se nedávno stal hejtmanem Ústeckého kraje.

Možná nejzáhadnější postavou Brabcova ministerstva je ale státní tajemník Jan Landa. Ve svém životopise se prezentuje téměř jako kariérní úředník (před nástupem na ministerstvo byl tajemníkem Městského úřadu v Lovosicích a poté Richardu Brabcovi začal dělat náměstka). Ale i v obchodním rejstříku lze dohledat, že dříve byl dlouhá léta v byznysu a s Andrejem Babišem spolupracuje minimálně 25 let.

Jan Landa byl totiž v roce 1995 předsedou dozorčí rady společnosti Agrobohemie. Právě tato firma, kterou z pozice předsedy představenstva řídil Andrej Babiš, tehdy neúspěšně usilovala o privatizaci majoritního podílu v Lovochemii.

Z jakého titulu přizval Babiš ke spolupráci právě Landu, není snadné po letech rozklíčovat. Některé dílčí informace z tisku a od pamětníků hovoří o tom, že Landa v 90. letech pracoval v Komerční bance a údajně řešil i financování Lovochemie.

Jisté je, že Babišovi se na první pokus lovosický podnik, který je největším českým výrobcem hnojiv, ovládnout nepodařilo. Jedenapadesátiprocentní podíl tehdy získala konkurenční firma Proferta. Následně ale Babiš uskutečnil operaci, kterou sám později označil za „jedinou problematickou kauzu v historii Agrofertu“. Fakticky šlo o nepřátelské převzetí s prvky kriminální povahy, za což mu hrozila obžaloba z hned několika trestných činů. Kauzu, která nakonec vyšuměla do ztracena, tehdy shodou okolností dohlížela začínající státní zástupkyně v Litoměřicích Lenka Bradáčová, nyní vrchní zástupkyně v Praze.

Celý příběh kolem ovládnutí Lovochemie v roce 2016 detailně popsal novinář Jiří Štický z magazínu Reportér.

Když se Babišovi konečně podařilo Lovochemii dostat pod svá křídla, Jan Landa se posléze stal členem a předsedou dozorčí rady lovosické chemičky. V Agrobohemii měl dle dobových zpráv pracovat jako provozně-ekonomický ředitel.

V roce 1999 došlo za Landovy spoluúčasti k další velmi zajímavé události. V době, kdy byl předsedou vlády nynější prezident Miloš Zeman a ministrem průmyslu Miroslav Grégr, bylo skupině lidí z Babišovy Lovochemie, v čele s manažerem Pavlem Švarcem (včetně Jana Landy), svěřeno řízení státního Unipetrolu.

A Landa usedl na post finančního ředitele a místopředsedy představenstva. Média tehdy uvedla, že ze strany Babiše byla celá operace husarským kouskem, jak Unipetrol dostat pod svou kontrolu, aniž by mu patřil.

Richard Brabec byl v tom čase Landovým podřízeným, jelikož rovněž působil ve finančním úseku. Vše začalo směřovat k tomu, že Babiš od státu získá Unipetrol i do vlastnictví.

Zemanova vláda mu jej nakonec skutečně přiklepla – dala přednost „české cestě privatizace“ před cenově výhodnější zahraniční nabídkou – nicméně nynější premiér po povodních 2002, které některé chemičky tvrdě poškodily, zařadil zpátečku. Později toho hořce litoval.

Jisté je, že nynější vysoký státní úředník z Ministerstva životního prostředí Landa všechnu tuto historii musí dobře pamatovat. A o vztazích s Babišem výmluvně svědčí to, že jeho syn Ondřej je dnes náměstkem na Ministerstvu financí. V roce 2015 jej do funkce instaloval Andrej Babiš jako tehdejší ministr.

Redakce Seznam Zprávy chtěla po Janu Landovi, aby svůj oficiální životopis doplnil o chybějící části, které se týkají práce pro Komerční banku, Lovochemii, Agrobohemii a Unipetrol. Státní tajemník poskytnout tyto údaje odmítl, nevidí k tomu prý důvod.

„Informace o mém profesním působení jsem vždy poskytoval a i poskytuji na místa (i veřejná), která jsou rozhodující pro posouzení vhodnosti zařazení na funkční pracovní pozici. Takovým místem vaše osoba pro mě není. A protože se jedná o údaje osobní, necítím potřebu a nutnost svůj životopis nějak doplňovat,“ uvedl státní tajemník ve své písemné reakci.