Článek
Děravý, nefunkční, s laxní kontrolou efektivity vybraných projektů a v jednom případě dokonce zralý na zastavení finančních toků z Evropské unie. Takto nelichotivé vysvědčení vystavuje Česku finální auditní zpráva zaměřená na střet zájmů českého premiéra, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici. Kdyby nebyl středobodem zájmu právě Andrej Babiš, bylo by právě toto klíčovým zjištěním bruselské prověrky.
Ta navíc dává české vládě jasný návod, co s tím dělat. Mezi řádky pak dává také návod Andreji Babišovi, jak si buď zachovat politické funkce nebo jen zákulisní vliv spojený s bonusem, že holding Agrofert nebude odtržen od veřejných peněz.
Začíná to pokyny, které auditoři dávají českým úřadům ohledně subvencí pro holding Agrofert, který premiér zaparkoval do svěřenských fondů. Což byla dle Bruselu jen klička a premiér se tak střetu zájmů nevyhnul. A právě proto se několikrát v auditní zprávě objevuje výzva: „Národní úřady jsou žádány, aby informovaly o všech opatřeních učiněných nebo plánovaných s ohledem na to, že pan Babiš nedodržuje pravidla o střetu zájmů.“
Cest, jak to udělat, má český premiér na výběr několik. Auditorská zpráva je nespecifikuje. Nicméně jednu zcela prověřenou nabízí. Přistoupila totiž na námitky českých úřadů, které rozporovaly závěr předběžného auditu, v němž se psalo, že Andrej Babiš je prokazatelně ve střetu zájmů od 9. února 2017.
Tehdy vstoupil v platnost český zákon známý jako lex Babiš, na jehož základě tehdejší ministr financí vložil své firmy do svěřenských fondů. Podle auditorů se tak zbavil vlivu na jejich fungování jen „naoko“. A proto žádali vrátit všechny dotace přiznané Agrofertu po tomto datu.
V závěrečném dokumentu ovšem bruselští kontroloři přistoupili na argument, že to není správné, protože mezi květnem a prosincem nebyl Andrej Babiš ve vládě. Premiér Bohuslav Sobotka tehdy navrhl jeho odvolání kvůli vršícím se kauzám a do vlády tentokrát už jako její šéf se Babiš vrátil až po podzimních volbách.
Přeloženo: Bruselu by nevadilo, kdyby Agrofert bral jakékoliv dotace (přidělené tedy korektním způsobem), když Andrej Babiš nepovede vládu. Že v ní budou jeho lidé a členové jeho hnutí ANO evropské centrále překážet nebude. A to ani v případě, že Andrej Babiš stejně jako v létě roku 2017 povede svou stranu a bude s kampaní objíždět republiku.
Jiné varianty jsou nasnadě. Andrej Babiš může Agrofert prodat. Což v současné době, kdy firma není v ideální kondici, není optimální řešení. Jen pro připomenutí, za loňský rok Agrofert vykázal nejhorší zisk za posledních deset let. Při tržbách bezmála 160 miliard korun dosáhl konglomerát více než dvou stovek firem plusu ve výši pouhých 1,7 miliardy korun. Což je mimochodem číslo nižší než součet všech dotací přidělených „agrofertí“ rodině za stejné období.
Kromě toho je Agrofert v podstatě neprodejný. Rozhodně by to nešlo dostatečně rychle. Je to obří kolos více než 200 firem z rozličných oborů od chemie přes zemědělství až po média. Mezi nimi je část prosperujících a výrazně ziskových, o než samostatně by jistě zájem byl. Ale také část těch, které bez dotací nejsou schopny dostat se do zisku. Zároveň jde o vysoce zadlužený koncern. Jen v loňském roce stouply úvěry od bank z 35 na 43 miliard korun. Prodej by byl tedy na několik měsíců, ne-li dokonce let.
Cestou, po níž se Andrej Babiš může vydat, je vložení Agrofertu a také Synbiol do tak zvaného slepého trustu. Neboli fondu, v němž na rozdíl od současných svěřenských fondů nebude mít ponětí, co se s jeho majetkem děje. Auditoři totiž ve zprávě precizně popsali, že aktuální nastavení ani zdaleka nevyhovuje pravidlům o střetu zájmů. A pro jistotu rovnou dvěma způsoby. Jednak že v současném systému svěřenských fondů má nadále na dění ve firmách vliv. A jednak že samotné fondy nevznikly za účelem naplnit literu zákona, a tudíž je jejich zřízení právně neplatným jednáním.
Slepý trust řídí manažer, který je na zakladateli naprosto nezávislý. Zpravidla to bývá investiční manažer nebo privátní banka. Tedy rozhodně ne právníci a manažeři vložených firem nebo dokonce členové rodiny, jako je to v případě fondů českého premiéra. Zároveň bývalý majitel nemá kontrolu nad tím, co s vloženým majetkem správce dělá. Ten tak může firmy, které má ve fondu, bez vědomí zakladatele prodat a nakoupit úplně jiné podíly. Pro člena vlády to znamená, že svými rozhodnutími nemůže prospět svému majetku, protože netuší, které firmy právě v dané chvíli jeho fond ovládá. Naopak prodej firem v rámci současných fondů Andreje Babiše je v podstatě zapovězený.
Konečně je tu ještě jedna možnost. Že se Agrofert odřízne od všech veřejných peněz. Jak se píše v závěrečné zprávě: „Národní úřady se žádají, aby ukončily veřejnou podporu všech projektů, které audit identifikuje jako porušující pravidla.“
Projděte si exkluzivní překlad předběžné zprávy, z níž finální audit vychází:
Neboli jde o přidělené dotace ve výši přesahující 285 milionů korun, včetně třeba linky na lepší toustový chleba od Penamu, která dostala stomilionový příslib. Tyto prostředky mají být vráceny do rozpočtu Evropské unie. Respektive jak se píše v auditu, a tentokrát pochvalně, valnou většinu z těchto peněz ještě české úřady ani do Bruselu neproúčtovaly. Znamená to tedy, že to ani nemají zkoušet, a pokud už z peněz českých daňových poplatníků nějaké platby poslaly, mají je žádat zpět. Agrofert už ústy svého mluvčího Karla Hanzelky odhadl, že zatím dorazily platby ve výši asi 155 milionů korun.
Zároveň to ale znamená, že za nezměněných podmínek by Agrofert neměl mít přístup nejen k evropským penězům. Ale také například k veřejným zakázkám. Což by v kombinaci s vyschlým dotačním přísunem znamenalo pro koncern roční minus až kolem čtyř miliard korun.
Jak už bylo popsáno výše, vzhledem k tomu že provozní zisk v loňském roce dosáhl zhruba 2,6 miliardy a čistý jen 1,7 miliardy při konsolidovaných tržbách 157 miliard, šlo by o podstatný zásek do hospodaření holdingu.
Přesnější než náznaky, jak vyřešit situaci premiéra, jsou požadavky, které úkolují české úřady, jak napříště spravovat dotace. Neboli postup, jak nadále vládnout i evropskými penězi.
Nejpřísnější jsou závěry evropských auditorů k operačnímu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost spadajícího pod Ministerstvo průmyslu. Na základě prověřování jednotlivých dotací, které získaly firmy z holdingu Agrofert, došli cifršpioni k závěru, že tento program je třeba z hlediska dodržování závazných pravidel pro poskytování dotací významně vylepšit.
„Podle našeho názoru založeného na zjištěních auditorů systém řízení a kontroly dotací ve sledovaných programech je efektivní s výjimkou toho, jak funguje prověřování střetu zájmů u všech sledovaných programů. A s výjimkou dotačních orgánů zodpovědných za operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v aktuálním rozpočtovém období,“ píše se v závěrech auditu, které začínají stranou 219 z celkem 238stránkového dokumentu.
Dotační projekt na zastavení
Celkově hodnotí operační program Ministerstva průmyslu trojkou na čtyřstupňové škále. Což znamená, že systém funguje jen částečně a potřebuje významně poupravit. V jednom bodě, který se týkal chybovosti u dotací přidělených Agrofertu, dokonce došlo na „čtyřku“, což v bruselském známkování znamená „zralý na zastavení, protože nefunguje“.
Vláda Andreje Babiše má za úkol do dvou měsíců chyby v systému napravit, nebo alespoň informovat o tom, jak to udělá. Jinak také může hrozit, že Brusel dotační penězovod zastaví. A zrovna v „inovačním“ operačním programu je více než šestina všech peněz, které má Česko na aktuální rozpočtové období slíbeno. Konkrétně jde o 4,3 miliardy eur (zhruba 115 miliard korun) z celkem 24 miliard.
Ztrátu takového balíku kvůli dotacím pro Agrofert, u nichž auditoři identifikovali v aktuálním období chybovost omračujících 96,7 procenta, by vláda těžko obhajovala před podnikateli.
