Článek
Lidé odjinud nemohou přesně chápat politické siločáry v daném kraji, po minulých krajských volbách se však přesto rozdělovaly funkce přehledně.
Voliči nabídli stranám před čtyřmi lety v zásadě jen dvě možnosti. V případě, že většinu křesel v zastupitelstvu získalo ANO společně s KSČM a SPD, hejtmanem se pak stal člen Babišova hnutí.
Mohl si vybrat, jestli krajskou radu sestaví s radikály, anebo se stranami, kterým šéf ANO Babiš s despektem říkal „tradiční“.
Ve všech případech si hejtmani vybrali druhou variantu. Sociální ani občanští demokraté, případně lidovci či Piráti, neměli zábrany v Karlovarském, Olomouckém ani Moravskoslezském kraji vládu s hnutím ANO přijmout. Nevyšlo to jen na Ústecku, kde byli komunisté dost silní, aby se nedali odehnat, a sestavili většinu bez ANO, pouze se sociálními demokraty a SPD.
V ostatních devíti případech měly tradiční strany většinu. V jižních Čechách, v Liberci, ve Zlíně a na Vysočině vyhrál jejich kandidát. Automaticky potom převzal odpovědnost, zároveň se do nové krajské rady ochotně hlásili politici z ANO.
V Plzni, Hradci Králové a v Pardubicích sice získalo nejvíc hlasů Babišovo hnutí, s podporou pravice však usedl na hejtmanské křeslo druhý v řadě, tedy sociální demokrat.
Tradiční strany selhaly ve dvou krajích, kde opravdu o něco šlo. Šéfem jižní Moravy se stal bývalý blízký spolupracovník exhejtmana Michala Haška (ČSSD), zároveň kandidát ANO Bohumil Šimek, protože se pravicové partaje rozhádaly.
Dějiny se psaly ve středních Čechách. Pravice nechtěla jednat se sociálními demokraty, kteří podle ní nepřekonali dědictví Davida Ratha, proto tehdejší krajský šéf ČSSD Jan Hamáček zapomněl na historickou averzi a společně s komunisty podpořil hejtmanku Jaroslavu Pokornou Jermanovou (ANO). Právě tato koalice se stala vzorem pro současnou Babišovu vládu, jejímž architektem byl rovněž Hamáček.
Středočeská historie změnila i perspektivu letošních voleb.
Sociální demokraté jsou připraveni vládnout s ANO, i když se jejich vláda bude opírat o komunisty či Okamurovu SPD. Změna v postoji ČSSD přesto nemusí zabránit fiasku, které Babišovi po krajských volbách hrozí. Obě levicové strany budou sčítat ztráty, protože jim ANO luxuje voliče a poprvé v historii mohou být v některém kraji bez zastupitelů.
Proto není vyloučeno, že letošní volby rozdělí hlasy obdobným způsobem jako před třemi lety.
Sympatie opozičním stranám slibuje podle agentury Kantar CZ přes šedesát procent voličů v Jihočeském, Libereckém, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji.
Jeden volič může mít vztah k více stranám, přesto v těchto krajích získá opozice velmi pravděpodobně víc hlasů než levicově-populistický tábor včetně ČSSD.
S menší jistotou se to může říct také o Pardubickém a Plzeňském kraji. Bude záležet na pravici a Pirátech, jestli jejich pokus o sestavení krajské rady neskončí v hádkách jako minule na jižní Moravě. Třeba bude pro některé z nich ANO přijatelnějším partnerem než kolegové z opozice, jako to před dvěma lety předvedli vítězové voleb na českobudějovickém magistrátu.
Historie se nejspíš zopakuje také v regionech, kde bylo ANO suverénní už minule, na Karlovarsku, Ústecku, Olomoucku a v Moravskoslezském kraji. S tím rozdílem, že tentokrát komunisté nebudou dost silní, aby ANO odstavili od vlády v Ústí.
Ve zbývajících třech krajích nejsou poměry tak přehledné.
To platí zvláště na Zlínsku, kde se v názoru na kontroverzního hejtmana Jiřího Čunka liší i lidé uvnitř jedné strany. Vysočina je pak jedním z mála krajů, kde může v osobě Jiřího Běhounka poměry zamíchat sebevědomý sociálnědemokratický hejtman. Nejostřejší souboj s těsným výsledkem čeká Středočeský kraj, kde strany před bitvou vykopaly nejhlubší příkopy.
Do víceméně přehledných poměrů ještě promluví volební kampaň.
Změnu pro Česko volby ohlásí, když se vítězné ANO v důležitých krajích neobejde bez menšího partnera z pravicové opozice nebo bez Pirátů a když oslovená strana nabídku přijme. Po volbách do Sněmovny pak už stačí krajskou spolupráci povýšit o jeden stupeň na republikovou úroveň.
