Článek
Dálnice D11 do Polska, D3 do jižních Čech nebo Pražský okruh. To jsou nejznámější příklady, kdy stavba klíčových silnic v Česku vázne i přes opakované sliby politiků.
Poslanci však kvůli dálnicím vymysleli balík 16 změn do novely právě projednávaného stavebního zákona. Jde o úpravy, díky nimž by stát nemusel brát tolik ohledů na vlastníky pozemků jako doposud.
Původní norma, kterou napsala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, má sice zjednodušit život hlavně běžným Čechům (více v boxu), ale podle poslanců je třeba myslet i na velké stavby.
„Novela pomůže především malým stavebníkům, což je v pořádku. Velké infrastrukturní stavby jsou ale stále závažný problém,“ uvedl autor několika návrhů, poslanec ANO Ladislav Okleštěk.
Co navrhla ministryně Šlechtová pro malé stavby:
Libovolně velký rodinný dům půjde postavit bez stavebního povolení. Nově má stačit ohláška.
Zahradní stavby, jako jsou bazény nebo skleníky, nebudou nově potřebovat ani stavební povolení, ani ohlášku. Až dosud to šlo jen u menších staveb.
Zcela odpadne povinnost hlásit úřadům stavbu plotu. Pokud nebude plot vyšší než dva metry, nebude třeba ani souhlas sousedů.
Tři kroky potřebné k větší stavbě - posouzení vlivu na životní prostředí, umístění stavby a stavební povolení - půjde sloučit do jednoho procesu. To by mělo urychlit například výstavbu silnic.
Pravidla, která poslanec Okleštěk a další navrhují, by platila jen u klíčových staveb, jako jsou dálnice, silnice první třídy nebo páteřní energetické stavby.
Nové možnosti by podle nich měli stavitelé hned při plánování velkých projektů – stát by mohl na cizích pozemcích dělat předběžné práce, například měření nebo geologický průzkum. Stačilo by, aby vlastníky pozemků předem informoval a pak nahradil případnou škodu.
Další poslanecký návrh: Ve chvíli, kdy se úřady pokusí získat povolení stavby, začne na daných pozemcích automaticky platit stavební uzávěra. Vlastníci sice mohou pozemek například prodat, nesmí se na něm ale nic stavět. Pokud by uzávěra trvala více než čtyři roky, mohou po státu žádat odškodnění.
Největší změny by ale přišly v situaci, kdy bude mít stát problémy s výkupem pozemků. Protože se podle poslanců o náhradě za pozemek či vyvlastnění někdy jedná celé roky, nově by ve zcela výjimečných případech mohl stát začít stavět i na pozemku, kde se ještě nedokázal s majitelem dohodnout.
„Je to velmi odvážný návrh, to uznávám. Ale platilo by to jen ve výjimečných případech, kdy jsou splněny podmínky vyvlastnění, ještě není dohoda o výši náhrady, ale již je potřeba stavět. Například v Německu už to takto mají,“ tvrdí další poslanec podepsaný pod balíkem návrhů, Martin Kolovratník z ANO.
Poslanci chtějí prosadit i zrychlení případných žalob u soudu. Nově by spory o velkých infrastrukturních stavbách mohl rozhodovat speciální soudní senát na Krajském soudu v Brně. „Aby se všechno urychlilo,“ dodává Okleštěk.
Návrhy mají ve Sněmovně šanci na přijetí. Kromě ANO je podporují i někteří poslanci z ČSSD, KDU-ČSL a opozice. Přesto poslanci o svých plánech ještě jednají s ministryní Šlechtovou a snaží se s ní najít kompromis.
Šlechtovou totiž množství pozměňovacích návrhů - celkem se jich ke stavebnímu zákonu sešlo 300 - spíše rozčílilo.
„Na rovinu říkám, že kdyby mělo hrozit, že Sněmovna některé z návrhů podpoří, tak to radši celé stáhnu. Některé návrhy jsou tak šílené, že kdyby prošly, nepostavíme tady 40 let nic,“ tvrdí ministryně v rozhovoru pro Seznam.
Kromě toho ministerstvo upozorňuje, že už samo do zákona vložilo značné zjednodušení pro velké stavby. Investor nově bude moci spojit tři separátní kroky – posouzení vlivu na životní prostředí, umístění stavby a stavební povolení – do jednoho procesu.
Tím jednak ušetří čas, když se bude papírování vyřizovat souběžně, jednak se případné námitky veřejnosti budou řešit pouze jednou. Ministryně si od toho slibuje zrychlení výstaveb silnic až o roky.