Chceme na Slovensku předčasné volby, říká ke koaliční krizi Pellegriniho muž

Pětačtyřicetiletý Erik Tomáš byl za stranu Směr dvakrát po sobě zvolen poslancem slovenské Národní rady. Začínal jako redaktor televize Markíza a poté působil na ministerstvu vnitra pod ministrem Robertem Kaliňákem. Později byl tiskovým mluvčím a také mediálním poradcem premiéra a šéfa Směru Roberta Fica. Loni v červnu ze Směru vystoupil a přidal se k nové straně Hlas-SD expremiéra Petera Pellegriniho, ve které působí jako místopředseda. Poslancem zůstal.

Jak si vysvětlujete vysokou podporu, kterou vaše strana Hlas už několik měsíců má? Podle průzkumu byste teď volby vyhráli s téměř 25 procenty. Vypadá to, že vám k tomu stačí pouze relativně umírněná kritika současné vlády z opozičních lavic.

Je to díky více faktorům. Prvním je to, že jsme se oddělili od naší mateřské strany (Směr-SD), se kterou se spojovalo vícero nemilých věcí. Hlavním důvodem je ale určitě to, že současná vláda absolutně nezvládá současnou situaci, o čemž svědčí i tragická čísla. Slovensko bylo v posledních týdnech prakticky každý den na čele smutného žebříčku v počtu přibývajících úmrtí na světě a stejně i v počtu hospitalizovaných lidí. Takže současná vláda ukazuje neskutečnou míru amatérismu a neschopnosti pří zvládání téhle nejhorší krize od druhé světové války.

Zároveň měl předseda naší strany Peter Pellegrini tu možnost, i když jen krátkou dobu, ukázat řízení krize. A lidé byli v tu dobu velmi spokojeni, o čemž svědčí i průzkumy o tom, kdo koronakrizi zvládal lépe – jestli Peter Pellegrini, nebo Igor Matovič. Podle těch průzkumů mají lidé ohledně zvládání koronakrize větší důvěru v Petera Pellegriniho.

Pokud by došlo k pádu vlády, budete usilovat o vstup do koalice? Nebo budete prosazovat předčasné volby? My spolu mluvíme v úterý, ve chvíli, kdy ještě není jasný politický osud premiéra Igora Matoviče ani celé současné koaliční vlády.

Určitě bychom v současném volebním období za žádných okolností nevstupovali do vlády. Připouštíme jednu jedinou možnost, že pokud by byly vyhlášeny předčasné volby, až do jejich provedení by na Slovensku mohla působit dočasná úřednická vláda, respektive vláda odborníků. Tu bychom podpořili, protože dnes je každý den důležitý – na Slovensku umírá přibližně sto lidí denně, a proto by byl tento krok z naší strany profesionální. Musel by ale být znám termín předčasných voleb. Žádnou vládu na půdorysu současného parlamentu určitě nepodpoříme.

Čili jsou teď pro vás předčasné volby to nejvhodnější řešení? Nebo byste upřednostňovali, aby současná koalice v době tak závažné zdravotní krize ještě chvíli vydržela?

Bohužel, současná vláda už se v očích veřejnosti zdiskreditovala natolik, že jiné řešení než předčasné volby, aby si lidé opět vybrali svoje představitele, není. Je to sice krátká doba, po roce, ale ten rok ukázal, že vláda skutečně není schopna vyřešit tuto krizi, není schopna řešit ani další funkce státu, a dokonce se vztahy koaličních partnerů vyhrotily natolik, že si neumíme představit, že by mohli dál spolupracovat. Proto tvrdíme, že by tím řešením měly být předčasné volby, i když za přísných bezpečnostních a hygienických podmínek.

Jednáte s některou z koaličních stran na jejich vyvolání?

Takhle daleko nejsme. Jsme v situaci, kdy dvě ze čtyř koaličních stran tvrdí, že vláda už dál nemůže fungovat pod Igorem Matovičem, ale zároveň jedním dechem dodávají, že nechtějí předčasné volby. My v této situaci čekáme, jak se vyvine situace v samotné koalici. Pokud by skutečně Svoboda a solidarita (SaS) a Za lidi naplnily své hrozby, že odejdou z koalice, pokud se Igor Matovič nevzdá funkce premiéra, tak potom přijde čas na jednání o dalším politickém uspořádání na Slovensku.

A co po případných předčasných volbách? Pokud byste je vyhráli, podle průzkumů to teď tak vypadá, s kým byste chtěli vládnout?

My máme zásadu, že nechceme spekulovat o koalicích před volbami do té doby, než volby ukážou, kolik má která strana mandátů a kdo bude případně skládat vládu. Jediné pravidlo, které je, je to, že my absolutně vylučujeme spolupráci s Lidovou stranou Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby, protože jejich působení je absolutně v rozporu s našimi hodnotami a principy.

Nevylučujeme spolupráci se žádnou jinou stranou. Posun našeho postoje je v tom, že klidně může jít i o vládu, která bude kombinací současných vládních a současných opozičních stran, řekněme vládu národního porozumění. Slovenská společnost je po posledních volbách a poté, co se tu rok děje, velmi polarizovaná a možná by to prospělo celé zemi. Takže to není vždycky o tom, že bude u vlády jeden, nebo druhý tábor, ale může to být i kombinace současných vládních a opozičních stran.

Vaši kritici z řad vlády, ale i někteří političtí komentátoři říkají, že by předčasné volby mohly znamenat návrat takzvaného Hlasosměru, což odkazuje na spojení vaší strany Hlas s vaší bývalou stranou Směr a také mafiánských struktur. Jak komentujete tohle? Vyrovnala se vaše strana po odštěpení od Směru se svou minulostí, která se takhle kriticky popisuje?

Myslím si, že i vývoj preferencí ukazuje, jak voliči vnímají naši stranu Hlas-sociální demokracie. Tyto přívlastky a hrozby pocházejí především z dílny současných vládních stran, které takto chtějí strašit slovenskou veřejnost. Nerozumím pojmu hrozba, protože pokud si lidé jednou většinově vyberou stranu Hlas-SD, případně nějakou novou vládu, tak je to demokratické rozhodnutí lidí.

Rétoriku, kterou předvádějí především vládní strany, absolutně není namístě. Spíš by se měly vládní strany zaobírat samy sebou, protože během roku třem ze čtyř vládních stran výrazně klesly preference, a to tempem, které je nevídané nejen v Evropě, ale také ve světě. Vezměte si, že hnutí OLaNO klesly preference téměř o dvě třetiny a strany Za lidi a Jsme rodina „tancují“ na hranici vstupu do parlamentu.

Tohle je asi odpověď lidí na to, co si myslí o současné vládě a případně o nové vládě, které by teoreticky mohl dominovat Hlas. Musíme ale přiznat, že my se vší pokorou přijmeme jakýkoliv výsledek případných dalších voleb, i kdyby si lidé znovu vybrali základ současné vlády, i když se nám to zdá nepředstavitelné.

Přesto se ještě vrátím k té minulosti. Co vás konkrétně odlišuje od strany Směr? Já jsem zmiňoval policejní zásahy, je tam řada jmen, velké policejní akce. Vy sám jste byl blízkým spolupracovníkem předsedy Směru Roberta Fica, jeho mluvčím a poradcem. Před rokem jste se dostal do parlamentu znovu z kandidátky Směru. Jak voliči rozlišují mezi Hlasem a Směrem?

Myslím si, že jde o jiný styl politiky, o jiný styl komunikace a o jiný přístup k minulosti. My jsme přece vždy tvrdili, že má platit „padni komu padni“. A obzvlášť to platí v dnešní době, když vidíte, že nejsou zatýkáni jen nominanti bývalé vlády, ale i vysoce postavení nominanti současné vlády. Protože zadržení ředitele (tajné služby) SIS a jeho náměstka určitě nesvědčí o tom, o čem tato vláda přesvědčovala voliče před volbami.

A nepovažujete to naopak za úspěch této vlády, že se jí podařilo očistit nebo zprovozuschopnit policii a prokuraturu, že jsou možné takové zásahy i v případě takto vysoce postaveného člověka současné vlády – tedy šéfa SIS Vladimíra Pčolinského?

Toto téma má samozřejmě svoje „A“ i svoje „B“. To „A“ je v tom, že tato vláda vytvářela svůj antikorupční obraz a už po roce tu máme takovéto podezření na vysokých místech tajné služby. A já schválně mluvím o podezření, protože já vážím slova na rozdíl od současných vládních politiků. Je to opravdu velká nepříjemnost. A to jsem mírný.

A potom to „B“: samozřejmě to může poukazovat na to, že prokuratura a policie mají volné ruce. Chci ale připomenout, že už za vlády Petera Pellegriniho, během jeho dvouletého působení na postu premiéra, měla policie a prokuratura volné ruce, protože už tehdy bylo zatčeno mnoho exponovaných lidí. Dokonce byli tehdy zadrženi a obviněni vrahové Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, na to se nesmí zapomenout.

Dál chci dodat, protože jste mě přerušil, že na rozdíl od současných vládních politiků nebudu nikoho odsuzovat, protože oni si dovolili takovou rétoriku, že pokud je někdo obviněn, tak je automaticky vinen. My chce i v případě pana Pčolinského čekat na rozhodnutí soudu, než budeme dělat nějaké závěry. Ta tendence, kterou rozběhly současné vládní strany, je velmi nebezpečná. Když budu expresivnější, tak posílají do basy s vysokými tresty lidi, o kterých soud ještě ani nerozhodl, a potom se začaly v samotné vazbě dít velmi nepříjemné věci, když to ti lidé přestali zvládat. Pokud se hovoří o spravedlivém soudním procesu, tak to musí být od začátku až do konce. To znamená, že od vznesení obvinění až po verdikt soudu.

V té souvislosti bych se zeptal na pozici pana exministra hospodářství a životního prostředí Petera Žigy ve vaší straně. Policie ho obvinila kvůli údajnému pokusu o úplatek soudkyně. Jakou roli teď ve vaší straně hraje?

Pan Peter Žiga je řádným členem předsednictva strany, nadále má důvěru vedení strany. Je trochu škoda, že jeho právníci mu doporučili, i když to samozřejmě má nějakou logiku vzhledem k procesu, ale z hlediska mediálního obrazu je škoda, že o tom nemůže mluvit víc. Je obviněn zatím jen z jednoho trestného činu, ale jako by se už mluvilo o více trestných činech, i když se obvinění týká jen jednoho trestného činu.

Ten skutek působí trochu bizarně, jako kdyby pan Peter Žiga v pozici ministra měl údajně dát úplatek soudkyni za to, aby rozhodla ve prospěch státu, ve prospěch elektrárny Gabčíkovo. Čili ten případ působí velmi zvláštně a je postaven, pokud mám správnou informaci, protože do vyšetřovacího spisu nevidím, jen na jedné jediné výpovědi jedné osoby, takže my zatím – tak jako jsem říkal již v předcházející odpovědi – čekáme na to, jakým způsobem se to celé vyšetří a vyjasní, a potom jsme samozřejmě připraveni zaujmout podrobnější stanovisko.

Každý má samozřejmě právo na to, aby vyjádřil svůj názor. Já s tím absolutně nesouhlasím, protože to tak ani není. Věřím, že slovenská veřejnost má zkušenost s panem Pellegrinim už z exekutivních pozic, když pan Pellegrini byl premiérem dva roky, byl ministrem školství a byl i předsedou parlamentu. Takže pan Pellegrini není žádný nový politik, ale člověk, který už v politice něco ukázal, a myslím si, že veřejnost ho hodnotí především podle toho.

Vrátil bych se ještě zpátky ke koronavirové krizi. Čím si vysvětlujete to, že právě Slovensko a také Česká republika patří v Evropě podle covidových dat k těm úplně nejhorším zemím?

Co se týká Slovenska, jsou tady evidentní fatální chyby vlády a na tom je i shoda odborníků. Pojmenuji jen tři: První – Slovensko absolutně podcenilo přípravu na druhou vlnu pandemie a v létě nedoplnilo personálně stavy příslušných úřadů a neposílilo trasování jako takové. Myslím, že podobný problém jsem zachytil i v České republice.

Jako druhý velký problém vnímáme nejen my, ale i odborníci plošné testování. Igor Matovič ho představoval jako jakousi atomovou zbraň, která má Slovensko vyvést z krize, takže nebude potřebný ani lockdown a budou super Vánoce. Nakonec se ale s odstupem času ukazuje, že plošné testování nepřesnými a nevhodnými antigenními testy nejenže nic nevyřešilo, což dokazují i čísla, ale ještě i mohlo pomoci zvýšit nebo i víc rozšířit nákazu jako takovou. Například podle údajů Googlu se v lednu a únoru, kdy proběhla druhá fáze plošného testování i navzdory tvrdšímu lockdownu, ještě výrazně zvýšila mobilita Slováků. To se připisovalo právě plošnému testování.

Třetí a asi úplně kardinální chybou, která podle mě vedla k tlaku na demisi ministra zdravotnictví Krajčího, bylo, že vláda před Vánoci na svém zasedání nepřijala tvrdší lockdown, což s odstupem času pan Krajčí uznal za obrovskou chybu. Dokonce uvedl neskutečné podrobnosti z jednání vlády, že si všichni před Vánoci uvědomovali, že pokud nepřijmou tvrdší lockdown, tak ta čísla budou velmi tragická, ale navzdory tomu vláda nepodržela ministra zdravotnictví a tvrdší lockdown nepřijala. Na Slovensku se udělalo obrovské množství chyb a zemřelo už více než 8 tisíc lidí, což je velmi tragické. Sám premiér Matovič přiznal, že mnohým z těchto obětí se dalo zabránit, takže to byla ta takzvaná odvratitelná úmrtí.

Jaký postoj má Hlas k očkování ruskou vakcínou Sputnik V? Mělo by se podle vás na Slovensku začít očkovat ještě před vydáním stanoviska Evropské lékové agentury?

Hlas od začátku podporuje nákup vakcíny Sputnik V a její dovoz na Slovensko. Podporujeme to z toho důvodu, že Evropská komise zjevně zaspala při obstarávání vakcín, a proto je dobré se podívat po volných vakcínách na trhu.

Nelíbilo se nám ale, že pan Matovič a pan Krajčí podnikli takovou vlastní akci, za kterou by měli přijmout plnou odpovědnost. Ale hned vzápětí vyšlo povolení nebo výjimka ze strany ministerstva zdravotnictví, kde bylo napsáno, že za podání této vakcíny se odpovědnost přesouvá na lékaře. A to jsme napadali, protože ta odpovědnost by měla být na straně státu, tedy na straně ministerstva zdravotnictví.

My tvrdíme, že se lidé samozřejmě mohou nechat očkovat vakcínou Sputnik V, ale s tím, že to musí být jejich vlastní a dobrovolné rozhodnutí. Úplně optimální by bylo, pokud se začne očkovat touto vakcínou, aby bylo to očkování posvěcené minimálně domácí a evropskou autoritou. Jsme velmi rádi, že se spustil předběžný proces posuzování vakcíny Sputnik V, ale to bude chvíli trvat.