Hlavní obsah

Chceme lidi ochránit před vražednými zálohami na energie, říká Havel z ERÚ

Po pádu Bohemia Energy skončili klienti u dodavatelů poslední instance a čelí dramatickému zvýšení záloh na energie.Video: Martin Jašminský, Seznam Zprávy

Energetický regulační úřad zkoumá, zda nehrozí pád dalších obchodníků s elektřinou a plynem. Ve spolupráci s ministerstvy a dodavateli poslední instance hledá řešení, jak zmírnit dopady dramatického růstu předepsaných záloh.

Článek

Po pádu Bohemia Energy a dalších menších dodavatelů muselo přes 900 tisíc zákazníků přejít k dodavatelům poslední instance a mnozí z nich nemají dost peněz na zaplacení záloh, které z několika tisíc korun měsíčně vzrostly i na více než 20 tisíc korun měsíčně.

Pád Bohemia Energy podle člena vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Ladislava Havla pád Bohemia Energy obnažil některé systémové chyby, zejména z pohledu možností včas identifikovat blížící se problémy a reagovat na ně.

Obeslali jste přes čtyři sta obchodníků s elektřinou a plynem, abyste zjistili, jestli mají zajištěné dodávky pro své klienty. Hrozí v této chvíli krach dalších obchodníků?

Nemáme křišťálovou kouli a můžeme jen usuzovat z dosavadního vývoje cen na trhu s elektřinou a na trhu s plynem. A ty jsou obecně hodně vysoké, myslím tím ceny komodit k dostání pro obchodníky.

Obeslali jsme přesně 434 držitelů licencí pro obchod s elektřinou a plynem a odhadujeme, že aktivní je tak třetina. Postupně odpovídají. Ale my vlastně nemáme páky ovlivnit jejich nákupní obchodní strategii.

K tomu se ještě dostaneme. Ale z těch došlých odpovědí lze už něco indikovat? Jestli nebude víc případů, kdy obchodník pro zákazníky s předstihem nenakoupil plyn nebo elektřinu a teď bude muset kupovat draze? Máme čekat další pády?

Těch odpovědí jsme k dnešnímu dni (středa 27. října, pozn. red.) dostali asi 355 a dělat nějaké indikace není jednoduché. Ta otázka je momentálně předčasná. Ale odborníci z našeho úřadu odpovědi vyhodnocují a podle zpráv, které jsem dostal, než jsem sem jel, tak u těch významných obchodníků nenarazili na problém, že by neměli do budoucna zajištěnou komoditu.

Společnosti, které teď ztratily schopnost dodávat elektřinu, plyn nebo obojí, tak byly v uplynulých letech velmi ziskové.
Ladislav Havel, člen vedení Energetického regulačního úřadu

Nebylo možné dělat taková šetření i v minulosti a třeba s předstihem identifikovat potenciální problémy?

Samozřejmě, dneska jsme všichni na tom tak, že říkáme: mohli jste, nemohli jste. Naštěstí se ptáte podmiňovacím způsobem. Ale ERÚ se řídí zákony této země a ty v energetice vycházejí z pravidel EU. Máme možnost ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, nebo s jeho souhlasem, udělat šetření na trhu s elektřinou a s plynem, pokud je indikace, že byla porušena hospodářská soutěž. A to jsme neměli.

Ukázal podle vás konec Bohemia Energy nějaké systémové chyby ve fungování trhu?

Myslíme si, že ano. Ani ne tak trhu, ale v nástrojích, kterými to fungování trhu lze z pohledu státu ovlivnit. A ten hlavní nástroj je legislativa. A my zjišťujeme, že nemáme dostatek nástrojů pro takovéto situace. Nástroje fungují za běžných tržních situací, ve kterých jsme doposud byli.

Tato situace je výjimečná.

Je naprosto výjimečná. Ano. Nejen tím, že rostou ceny na světových evropských trzích, ale tím, že zákazníky čeká zimní období, kdy se už začalo topit. To se týká i teplárenských společností, které používají k vytápění plyn. A tam se ten nárůst cen projevuje.

Ještě k Bohemia Energy. Jak je možné, že dodavatel ze dne na den ukončí činnost, nenaplní uzavřené smlouvy a neskončí v insolvenci?

My si klademe stejné otázky. Nevím, jestli to můžu říct do veřejného prostoru, ale osobně mám podezření, že to byl promyšlený, naprosto promyšlený postup. I vzhledem k té časové souslednosti. Ty společnosti, které teď ztratily schopnost dodávat elektřinu, plyn nebo obojí, tak byly v uplynulých letech velmi ziskové.

Projednáváme s dodavateli poslední instance finanční nástroje. Aby se ty 20, 25, 30tisícové měsíční zálohy nedostaly ke spotřebitelům.
Člen vedení Energetického regulačního úřadu Ladislav Havel

Co si myslíte o možných žalobách zákazníků na tyto dodavatele? V důsledku nenaplnění smluv a vynuceného přechodu k dodavateli poslední instance utrpěli poměrně významné škody?

Já nechci ani nemohu jako reprezentant regulátora předjímat. Ale ty společnosti podle našich informací uzavíraly různé smlouvy se svými zákazníky. A mnozí zákazníci žili v přesvědčení, že mají fixní cenu na nějakou dobu určitou.

A nelze se jim divit.

Nelze se jim divit. A i proto by jedno z těch nápravných opatření mělo směřovat na obsah smlouvy a na to, co může nebo nemůže být v obchodních podmínkách obchodníků. Protože určitě máte stejnou zkušenost jako já, jako mají ostatní. Že málokdo, i když k tomu nabádáme, ty obchodní podmínky podrobně studuje.

Objevily se informace, že v Bohemia Energy zůstal poměrně velký objem nakoupené elektřiny a že se přesouvá do jiných firem v rámci skupiny. Můžete na to nějak reagovat? Neměl by ten dodavatel mít povinnost, pokud má nakoupenou komoditu, ji v maximální míře dodat a naplnit uzavřené smlouvy?

V tom je právě zádrhel, že on tu povinnost podle našeho názoru nemá. Bohužel. Je tam mezera v energetickém zákoně. Ještě provádíme šetření, jestli to jde, nebo nejde, ale jakým způsobem to ta společnost udělala. Jestli to je v souladu i s jinými zákony.

Velké množství lidí bylo donuceno přejít k dodavatelům poslední instance. Není žádoucí systém nějak změnit, aby ten přechod v budoucnu, pokud nastane obdobná situace, nebyl tak dramatickou změnou a nehrozil pád do energetické chudoby?

My si to samozřejmě uvědomujeme. Hledáme společně se zainteresovanými ministerstvy a dodavateli poslední instance řešení tak, abychom, ono je to těžko, to teď říkat, ale abychom ochránili, nejenom do budoucna, ale i teď, ty spotřebitele, kteří jsou skutečně ve hmotné nouzi.

Jaké nástroje by se mohly použít, aby se zmírnil dopad na zákazníky, protože pro ně může být opravdu fatální?

Ano, proběhlo jednání v Lucembursku, jak jsme byli Ministerstvem průmyslu a obchodu informováni, kde se účastníci shodli na nějakých základních krocích. Jeden z těch kroků, podle toho, co nám bylo řečeno, je ono snížení nebo zrušení DPH.

Druhý krok je snížení plateb na podporované zdroje. Samozřejmě další standardní cesta jsou státní sociální pomoci.

Tak jak jsou například konstruované příspěvky na bydlení i pomoc v hmotné nouzi, tak ty nelze pro mnohé zasažené použít. A ta pomoc by měla být rychlá, protože lidé se velmi rychle můžou dostat až do bankrotové situace.

To se naprosto shodneme, že pomoc má být rychlá, účinná, jednoduchá. Čili kromě těch standardních nástrojů projednáváme s dodavateli poslední instance finanční nástroje. Aby se ty 20, 25, 30tisícové měsíční zálohy nedostaly ke spotřebitelům.

Ale oni je už dostávají. To je realita.

Někde ano. Někde ne. Někde dostal spotřebitel jenom dopis, že tzv. spadl k dodavateli poslední instance. A chtěli bychom, ale nemáme to ještě se všemi partnery projednáno, jít cestou banka-dodavatel poslední instance.

Myslíte tím nějakou formu půjček?

Například. Buď státní, nějaká subvence spotřebitelům, ale prostřednictvím dodavatele poslední instance. Aby dodavatel poslední instance i do budoucna nepředepisoval takové vražedné zálohy spotřebitelům. Ale jsme na začátku.

Máte představu, kdy budou hotové konkrétní návrhy?

Co nejdřív.

Váš úřad už varoval, že se objevují tzv. energetičtí šmejdi, kteří chtějí zneužít této situace. Na co si mají dát zákazníci pozor, aby nenaletěli?

Už je třeba podezřelé, když vám zvoní telefon a někdo vám nabídne výhodnou cenu za komoditu. Nebo někdo zavolá a říká: Dobrý den, já jsem z Energetického regulačního úřadu a my levněji prodáváme elektřinu a plyn. Ale potřebuji, abyste mi potvrdila, kdo jste, kde bydlíte atd. Nebo z ministerstva jakéhokoliv.

A jsou občané, kteří netuší, kteří když slyší, úřad mi nabízí, tak si řeknou, že tam určitě budou garance nízké ceny. A řekne: Ano, ano. A naletí. Smlouvy lze uzavírat i po telefonu. My budeme aplikovat novelu energetického zákona, která těmto praktikám brání.

Měl by tento prodej podléhat přísnějším pravidlům a větší regulaci?

Myslíme si, že ano. Ale mohli bychom se dostat do konfliktu s pravidly Evropské unie, která říkají, že regulátor má nějaké pravomoci, které jsou dány směrnicemi o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou a o pravidlech vnitřního trhu s plynem. A v těch mantinelech se musíme pohybovat. A hledáme cesty, které vyhovují obecným pravidlům, aby zase Evropská komise nezačala s Českem nějaké vytýkací řízení.

Objevil se i nápad nějakým způsobem zastropovat ceny energií. Je reálné to udělat?

Rozdělím to. Kdybychom mluvili o dodavateli poslední instance, tak tam je cena komodity věcně usměrňovaná. Čili schvalujeme nebo přezkoumáváme metodiku, podle jaké ten dodavatel poslední instance cenu vypočítává. Co se týká možnosti zastropování cen obecně, tak takovou možnost nemáme. To by skončilo u evropského soudu. A na běžném trhu jsme na tom de facto stejně.

Doporučované