Chceme být jako Warren Buffett, říká český miliardář

Investiční skupina Pale Fire Capital, která stojí například za tržištěm Aukro, srovnávačem nábytku Favi, nedávnou akvizicí polského srovnávače pojištění Mubi nebo třeba projektem Mobilního rozhlasu, má obrovské plány. „Celé to portfolio je nadstandardně ziskové,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Dušan Šenkypl, který je velký filantrop i sponzor politických stran.

Vaše skupina Pale Fire Capital dnes spravuje majetek zhruba za tři miliardy korun, ale plány máte mnohem větší. Mohl byste je představit?

My jsme před pár lety začali malý fond, kdy Honza Barta začal budovat kostru toho, co je dnes skupina Pale Fire Capital. V roce 2018 jsme se do Pale Fire přesunuli naplno i já s Davidem Holým a postupně proběhla transformace v něco, co je spíš takový technologický kapitálový fond, kdy jsme postupně začali zvyšovat investice, začaly se zvětšovat firmy, se kterými pracujeme.

Dnes jsme zhruba na číslech, o kterých mluvíte, a ta naše vize je postupně přidat k našemu kapitálu nějaké dluhové financování, protože teď vše financujeme svými penězi.

Povedlo se nám to prostřednictvím dluhopisů a tímto způsobem máme ambice se posunout na nějakých 25 miliard spravovaného majetku zhruba během tří, maximálně čtyř let.

A náš dlouhodobý cíl je vybudovat v českém prostředí něco, co bude paralela k tomu, co je Berkshire Hathaway v Americe, to znamená firma, která je velká, investuje do firem dlouhodobě, má silné podíly a silný vliv na to, jak se společnosti posouvají dál, a zároveň má extrémně silnou filantropickou nohu, protože to je něco, co nás motivuje a spojuje. Je to společný zájem nás všech.

To je velká ambice, v rámci tří či čtyř let v podstatě zdesetinásobit zpracovávaná aktiva. Teď jste si šli pro dluhopisy, které byly za půl miliardy. Pro velký zájem jste navýšili na 750 milionů. Kam ten kapitál bude směřovat?

My jsme původně byli na nějakých dvou až třech miliardách vlastních peněz. Dostat se na 20 miliard je desetinásobek, ale my už v tom portfoliu máme dnes extrémně silnou bázi firem. Takže minimálně na nějakých deset až patnáct miliard korun už dohlédneme v tom, jak máme naplánován růst firem, které jsou v portfoliu dnes.

Prostě když se dívám na to, kam se může posunout a posouvá Aukro, Favi, Rouvy, případně Mubi, které jsme nedávno zainvestovali, tak tyto firmy bez problému víc než 50 procent této ambice naplní a budou potřebovat dodatečný kapitál, který pořád máme k dispozici.

Takže to bude organický růst těchto firem a další část budou akvizice?

Záleží na tom, čemu se říká organický růst, ale samozřejmě ten růst je tažený hodně i marketingem. Třeba v případě pojištění je růst vyloženě marketingová záležitost, do které je potřeba investovat předtím, než firma začne generovat výraznější zisky.

V jakém horizontu z těchto firem chcete vystupovat?

My nemáme investiční strategii ve smyslu, že musíme firmu do pěti let prodat. Ve chvíli, kdy přijde nějaká extrémně zajímavá nabídka, tak se tomu nebráníme. Zároveň asi nedává smysl, abychom v portfoliu měli 100 nebo 200 firem, protože bychom se jim nemohli věnovat.

Takže pořád to bude o tom, že budeme mít rámcově dvacet firem, do kterých dokážeme naši pozornost alokovat a pomáhat jim. Ve chvíli, kdy ta firma nebude schopná se posouvat výrazně dopředu nebo ta naše přidaná hodnota nebude dostatečná, tak je logické, že bychom tu firmu prodali.

Jaké je pro vás přijatelné zadlužení celé skupiny? Teď zadluženi v podstatě nejste.

Dluhopisy jsou první dluhová páka, kterou ve skupině máme. Asi teď neřeknu nějaké číslo, záleží na aktivech, která budeme mít. Když se podíváme na ty kovenanty (podmínka v dohodě o úvěru nebo půjčce, pozn. red.), které máme u dluhopisů, tak se bavíme možná o 20 procentech hodnoty portfolia.

Takže rozhodně jsme povahou, i když to někdy nevypadá, spíš konzervativně založení. Investujeme spíš do hodnotových firem, které vydělávají peníze. Nebyl bych ochotný do toho jít nějakým gamblerským stylem, ale spíš chceme zachovat to, co máme, kdy pravděpodobnost úspěchu je extrémně velká.

Na druhou stranu si tím možná ořezáváme to, že nikdy neuděláme firmu velkou jako Facebook nebo nějaký takový úlet. Tím naším konzervativnějším stylem investování to není příliš pravděpodobné. Bohužel.

Které firmě věříte nejvíc? Je to cyklistický trenažér Rouvy?

Extrémně věřím pojišťovacímu konceptu, protože máme hodně zkušeností z ePojištění. A zároveň máme tým, který je v Polsku hodně silný, a my třeba i teď finalizujeme akvizici v jedné velké západoevropské zemi. Nemůžu ještě říkat jméno. Rouvy je další projekt, který má obrovský potenciál.

Abychom připomněli, vy jste nedávno koupili v Polsku firmu Mubi, která srovnává pojištění na polském trhu. Vy sám jste vlastně dlouho budoval ePojištění, které jste pak prodali velké německé společnosti, to je základ vašeho majetku. Říkáte, že koncept srovnávače pojištění má pořád budoucnost. Znamená to, že trh není ještě naplněný?

Trh není naplněný vůbec.

Proč jste pak prodali ten váš portál?

Možná jsme ho prodali brzy. Nicméně to, co my vnímáme, že v České republice a v Polsku se koncept srovnávačů dostal absolutně nejdál z celé Evropy, možná z celého světa. Tím, že se tady vybudovaly koncepty, které jsou extrémně silné produktově i prodejně a reálně obhospodařují portfolio klientů pro pojišťovny. Dostávají provize z pojistek každý rok a hledají každý rok pro klienty ty nejlepší varianty – a tohle je docela unikátní.

Když jsme analyzovali trh, tak v západní Evropě tento model na největších trzích absolutně není. Když se díváme na Velkou Británii, Itálii, Španělsko, ten typický model odměňování je „dohoďte pojišťovně kontakt, ona si to nějak zobchoduje a dostanete jednorázovou odměnu“ a v celém procesu je extrémní množství neefektivit.

Takže když se nám podaří do západní Evropy přesunout koncept, který se nám tady prokázal jako velmi životaschopný, dokážeme to posunout tržbami, ale i přínosem pro toho zákazníka na úplně jinou úroveň. A to chceme zkusit.

V čem je ten rozdíl, že tenhle koncept je ziskovější? Jaký příjem máte ve vašem modelu kromě provizí, které vám dávají pojišťovny?

V západoevropském konceptu je jednorázový příjem z dodaného klienta. To znamená jednou za život toho klienta dostanete nějakou sumu, která se typicky rovná třeba dvouleté provizi, kterou dostáváme v našem středoevropském konceptu.

Na většině západoevropských trhů je tento model využívaný ve srovnávači, protože to je pro ně daleko jednodušší. Stačí si postavit internetový projekt. Pak uživatelé, které marketingově přivedete, vyplní formulář a vy v podstatě ukážete nějaké ceny a pošlete kontakty na toho klienta pojišťovně, která má call centrum, jež nebude typicky úplně nějak hvězdné. To call centrum tlačí jen jeden svůj produkt a nějak toho klienta ocení.

V našem modelu jsme budovali v Polsku i České republice vlastní call centrum, vlastní prodejní cyklus. Tomu klientovi jsme pořád dávali celou nabídku, ale poté jsme dostávali provizi z celé doby trvání pojistky.

A když se jenom podívám na česká čísla, tak klienti, kteří začnou fungovat se srovnávačem, zjistí, že ten koncept je natolik jednoduchý a výhodný, že my jsme odhadovali ten životní cyklus klientů třeba na devět let.

To znamená, že v západoevropském modelu dostanete velmi rychle provizi za dva roky. Ale v modelu, který funguje ve střední Evropě, dostáváte provizi z celých devíti až deseti let podle toho, jak dlouho klient u pojišťovny smlouvu má.

Jak velký je nyní srovnávač Mubi, co se týče finančních výsledků? Jaké generuje příjmy a zisk?

Mubi je pořád v růstové fázi a orientačně je zhruba po dvou letech fungování ve velikosti, kde jsme byli s ePojištěním po devíti letech.

To znamená, že ty příjmy jsou jaké?

Tam se teď ještě nedíváme, ale na budování kmene, kde se to pohybuje kolem jedné miliardy korun. Pojistky, které jsou ve správě Mubi, jsou zhruba v této velikosti.

Řekněte něco o Mobilním rozhlasu Munipolis. Zdá se, že to je taková maličkost, ale podle toho, co vím, je firma zisková a teď se chystáte do Německa.

Mobilní rozhlas je služba, kterou používá starosta pro komunikaci s občany. Protože dnes, když dá město informaci někam na své webové stránky nebo někam na Facebook, tak upřímně, kdo z nás byl naposled na Facebooku obce, města nebo případně na webových stránkách?

A Munipolis přináší mobilní aplikaci, případně komunikaci přes SMS, kdy má ten starosta jistotu, že se informace dostanou k patřičné části obyvatel. A slouží to nejenom na plošné informování, ale prostě když je výpadek elektřiny nebo odstávka, tak se to dozvědí lidé jenom na té dané ulici. Je tam cílená komunikace. Třeba na starší lidi.

Ten systém umí přečíst zprávu a starším lidem dokáže zavolat a přečíst jim to sdělení. Což je třeba v době covidu, kdy se ta pravidla měnila a bylo potřeba komunikovat, kdy a jak se smí třeba nakupovat, kdy je doktor – prostě zejména v těch menších obcích to bylo extrémně užitečné.

Jak na to Němci slyší?

My jsme německý projekt začali budovat na přelomu loňského a letošního roku. Někdy na konci prvního čtvrtletí se rozjel jako pilotní prodejní projekt. A v této chvíli máme někde mezi deseti dvaceti městy.

Což pro nás vlastně bylo ověření toho konceptu, protože zlomit to, že do Německa – německému občanovi, starostovi – dáváme software, který vlastně pochází z východní Evropy, tak to bylo něco, co jsme si potřebovali skutečně osahat, a na začátku tam bylo hodně skepticismu hlavně na té německé straně. Jestli je vůbec možné, aby si Němec koupil od Čechů nějakou softwarovou platformu.

A my jsme zjistili, že v Německu nic podobného není, a když už, tak to jsou projekty, které se implementují za miliony. A když jsme našli tu cestu, jak to komunikovat a jak se vlastně s Němci bavit, tak se ukázalo, že to je prodejné, a teď jsme ve fázi, kdy tým, který to buduje, škálujeme do větších rozměrů. Chceme se tam dostat na stovky obcí.

Co Němce přesvědčilo o tom, že je to dobrá věc?

Němci velmi slyší na digitalizaci. To znamená, že my jsme celé to řešení museli provázat na to, kam směřuje Evropská unie. A zároveň bylo hrozně důležité jim to ukázat. Protože si to nedokázali často představit. Ve chvíli, kdy jsme se dokázali dostat k člověku, který je v té obci starosta nebo má na starosti komunikaci, a viděl, co se s tím vlastně dá dělat a co to přináší za benefity, tak to byl wow efekt a začalo to fungovat.

S jakou počítáte návratností kapitálu u projektů?

Je to různé, ale rámcově u našeho kapitálu, když se dívám na historické výsledky, tak pracujeme s nějakým zhodnocením řádově třicet procent ročně.

Říkal jste, že v současnosti je většina vašich firem zisková. Jak je na tom celá skupina?

My nekonsolidujeme, doteď jsme nekonsolidovali. Kdyby se to konsolidovalo, tak bude skupina v zisku, nebude to nějaký úplně extrémně vysoký zisk, budou to nějaké středně vyšší desítky milionů korun.

Nicméně je to dáno i tím, že tam máme primárně Mubi, firmu, která je cíleně v této chvíli celkem ve vysoké ztrátě, protože jsme ve fázi, kdy akvírujeme trh a máme ověřenou jednotkovou ekonomiku, máme zkušenosti z českého ePojištění, takže tam máme vlastně nulové obavy, že ve chvíli, kdy dosáhneme nějaké velikosti, by ta firma nebyla zisková.

A ve chvíli, kdy by se tam nezapočítávalo Mubi, tak ten zisk je velmi vysoký.

Váš roční zisk jsou tedy potenciálně nižší stovky milionů?

Tak řádově jenom Favi samo o sobě, kdyby se vzalo, může být někde kolem stovky. Aukro není příliš daleko. A poté tam je několik dalších firem, které jsou v zisku ve výši řádově nějakých desítek milionů.

Takže je z čeho investovat.

Je z čeho investovat. Když přijde Mubi, kde jsme připraveni zainvestovat jeden rok ztrátu dvě stě nebo tři sta milionů, tak samozřejmě proti tomu tyhle peníze v konsolidaci jakoby zaniknou. Ale když se to vezme jednotkově, tak celé portfolio je naopak nadstandardně ziskové.

S cyklotrenažérem Rouvy máte globální ambice. Jaký je tam váš výhled nebo očekávání?

Ambice týmu Rouvy je, aby se v roce 2028 jela olympiáda na Rouvy trenažéru, ta virtuální, což ukazuje globální ambici.

My jsme na trhu, kdy úplně nahoře je peloton firem, které jsou zaměřeny primárně na spinning, když to zjednoduším, nebo možná na fitness. V samotné trenažérové cyklistice je silný Zwift, který má nějakých šest set tisíc platících zákazníků, a pak je tam skupina firem, kde je v čele pelotonu na druhém až pátém místě Rouvy.

A my chceme, aby Rouvy bylo čísly velmi blízko Zwiftu. Takže by to měla být platforma, která je silná víceméně v každé zemi na světě, kde se jezdí na kole.

A teď máte kolik platících zákazníků? Připomeňme, že to funguje na bázi předplatného.

Zjednodušeně – zákazník platí zhruba deset dolarů měsíčně. Může využívat službu Rouvy a jsou tam nějaké střední desítky tisíc zákazníků.