Chceme Antivirus do konce roku, říká šéf Svazu průmyslu a dopravy

Podle původního vládního usnesení má program Antivirus, tedy státní dotace na mzdy pro firmy postižené koronavirovou krizí, skončit posledního srpna. Svaz průmyslu a dopravy ČR, jedna z nejvlivnějších lobbistických organizací v zemi, trvá na prodloužení do konce roku.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka je navíc třeba parametry programu upravit a uzákonit jej podle vzoru německého kurzarbeitu tak, aby se dal použít vždy, když to bude třeba. České firmy budou každopádně státní dotaci mezd potřebovat i po prázdninách. Potvrzuje to průzkum, který Svaz průmyslu a dopravy uspořádal mezi svými členy na konci června.

Anketa, do níž se zapojilo celkem 135 podniků různé velikosti, signalizuje několik varovných trendů. Firmy se i přes státní pomoc chystají propouštět a seškrtávají investice. „Dobrou zprávou ale je, že neroste druhotná platební neschopnost,“ říká v rozhovoru prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Červnový průzkum nebyl první, který jste dělali. Jaký vývoj má situace ve firmách?

Pro nás to bylo v pořadí už páté šetření od začátku koronavirové krize. První průzkum jsme dělali začátkem dubna a ukázal, že 72,7 procenta firem bylo nespokojeno s prací vlády. Pro likviditu firem stát ze začátku nic neudělal a podpora z programu Antivirus přišla až těsně poté, co první lidé ve firmách dostali výpověď.

Jakou zprávu o kondici průmyslu přináší poslední průzkum?

Ten je zajímavý v řadě věcí. Jednak pořád potvrzuje, že koncem roku můžeme čekat výpadek obratu, případně exportu českého průmyslu kolem 20 procent. Pro lidi, kteří řídí tento stát, by to mělo být varovné. Hrozí, že o těch 20 procent bude nižší i výpadek daně z příjmů právnických osob v našem sektoru.

A to je závažné. Zpracovatelský průmysl se u nás na ekonomice podílí z 26 procent, následuje velkoobchod a maloobchod asi se 14 procenty, peněžnictví s dvanácti a energetika se šesti procenty. Pak už mají ostatní segmenty po jednom dvou procentech. Asi si zase nadělám nepřátele, ale zopakuji to: neživí nás OSVČ, ale průmysl. Takže bych se jako představitel státu zamýšlel nad tím, že mi nejdůležitější sektory ekonomiky nedodají daně. Něco bych s tím dělal, srovnal bych si priority.

Ale to se děje, ne? Nejmasivnější z podpůrných programů, s nimiž vláda přišla, je Antivirus, tedy příspěvky na mzdy zaměstnanců. Z toho si na největší díl sáhl právě průmysl.

Průmysl i vnímání veřejnosti ovlivnilo to, že byly v březnu zavřeny všechny čtyři domácí automobilky – Škoda Auto, TPCA, Hyundai i výrobce autobusů Iveco. A s nimi se zastavili i jejich subdodavatelé. Automobilový průmysl čerpal z Antivirusu největší částky, což odpovídá jeho postavení v ekonomice.

Z vašeho posledního průzkumu vyplývá, že více než tři čtvrtiny firem u nás mají stále nedostatek zakázek, nenaplněnou kapacitu. Roste jejich počet, nebo se snižuje?

Snižuje. Ale zakázky jsou pro firmy klíčové kvůli udržení zaměstnanců. A problém s nimi není jen kvůli pomalému náběhu trhu doma, ale hlavně v zahraničí. Naše ekonomika je závislá na exportu. Jenomže Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko, naši nejdůležitější partneři, se ještě zatím moc nerozjely.

Důležité ale je na rozdíl od předchozích průzkumů, že se už nezhoršuje druhotná platební neschopnost. Kdyby se zhoršovala při ohrožené likviditě firem, byl by to vážný zásah do ekonomiky a z toho by byla těžká cesta ven.

Podle vašeho průzkumu už 14,2 procenta firem začalo propouštět. A pokud v srpnu skončí program Antivirus, bude se zbavovat lidí dalších 16 procent podniků. Míra nezaměstnanosti je u nás zatím nízká, jen 3,7 procenta. Nakolik se to podle vás může zhoršit?

Samozřejmě to poroste. Nezaměstnanost 3,7 procenta není zatím velký problém. Poprvé se ve statistice objevilo, že asi 93 tisíc lidí z celkového počtu 266 tisíc nezaměstnaných dostává podporu. Ta je asi 7 842 Kč na hlavu, celkem to dělá přes miliardu korun z výdajového balíku, který dopadá do ekonomiky.

Ale co je zajímavé, firmy pořád poptávají zaměstnance. Pořád jim lidi chybí, hlavně méně kvalifikovaní. Chybí lidé na sezonní práce, navíc se probouzí turistický ruch. Snad všechny kraje lákají turisty, rozdávají se vouchery. Takže bude velká poptávka po kuchařích, číšnících a podobných profesích.

Občas si sednu na kávu do Obecního domu a pozoruji dav, který jde kolem. Ještě tak tři čtyři týdny zpátky tam skoro nikdo nebyl. Teď už je lidí víc, na kafe chodí Němci, Rakušané. Ale pořád je u nás turistů ze zahraničí málo, což je zatím pro ekonomiku špatná zpráva.

Na jakou hodnotu podle vás nezaměstnanost letos stoupne podle plánů, jež mají vaši členové?

Nezaměstnanost naroste k 31. srpnu, až skončí program Antivirus. Jestli tedy s ministryní Maláčovou a odbory neprosadíme pravý německý kurzarbeit. Teď už o něm opatrně hovoří i premiér. Ale i když se u nás kurzarbeit udrží i na podzim, přijde v září výrazný propad v zaměstnanosti.

Já ale v tomhle ohledu nejsem extrémně pesimistický. Myslím, že když se rozjede ekonomika u našich sousedů, tak to nebude zase tak zlé. Katastrofické scénáře s desetiprocentní či dvanáctiprocentní nezaměstnaností u nás nehrozí.

Jak chcete změnit dnešní program Antivirus na kurzarbeit podle německého vzoru?

Chceme německý model převzít: stát určí, která firma nebo oblast ekonomiky má dostat podporu. A příspěvek ve výši 30 nebo 40 procent mzdy – podle toho, kolik s vládou dohodneme – dostane přímo zaměstnanec. Dále jde o to, aby to bylo natrvalo, aby mohl být program nasazen kdykoliv, když dojde na nějakou krizi. Už jsme o tom jednali v minulosti s předchozími premiéry, ale zatím se to nikdy nedotáhlo do konce.

Dokdy by Antivirus, nebo chcete-li kurzarbeit, měl u nás platit? Dokdy mají firmy dostávat tyto dotace?

V dnešní podobě jako Antivirus by to mělo skončit do 31. srpna. A podle německého modelu by to mělo pokračovat minimálně do konce roku.

Nehrozí, že stát bude téměř dotovat neperspektivní pracovní místa, která se na trhu nemohou bez dotace udržet? Krize trh vždycky pročistí, slabé, nekonkurenceschopné firmy odpadnou, je to přirozený proces.

Tak zaprvé stát bude vědět, co to je za firmu, která o kurzarbeit žádá. Bude vědět, zda je schopna přežít a zda má cenu do jejích lidí investovat.

Počkejte, jak by měl stát toto vyhodnocovat? Copak má aparát na to, aby analyzoval perspektivu a zdraví jednotlivých firem na měnícím se trhu, jejich konkurenceschopnost?

Stát má ministerstvo průmyslu a obchodu, tam by měli být odborníci, kteří toto budou určovat a uznávat. Navíc to bude v součinnosti s ministerstvy financí a práce a sociálních věcí. Úředníků mají dost, snad budou něco dělat.

O příspěvek by tedy měla žádat každá firma zvlášť?

Záleží na tom, jak to bude nastaveno, ale řekl bych, že ano.

Jak hodnotíte další nástroje, jimiž se vláda snaží nastartovat ekonomiku po koronavirové odstávce?

Vláda měla začátek skvělý, v březnu všechno rychle zavřela. I OECD chválí, že k tomu u nás byla odvaha. Možná je to díky tomu, že řada z nás pamatuje z dob socialismu uzavřené hranice, že po téměř 70 letech v diktaturách umíme poslouchat. V tom byla Česká republika na začátku vzorem pro ostatní země.

Ne všechno ale měla vláda promyšlené. Desátého března jsem měl těžké jednání s premiérem. Chtěl jsem, aby zajistil propustnost hranic alespoň pro export. Premiér na mne křičel, že budu vinen za šíření nákazy a miliony mrtvých. Ale nakonec ten den večer ve zprávách oznámil, že na hranicích bude platit výjimka pro řidiče kamionů, strojvůdce a piloty. Vládní opatření se prostě musela dopracovávat. Mimochodem, to jednání mne stálo 39 stupňů horečky, pobyt na JIP v motolské nemocnici a dýchací přístroj.

Dostal jste covid-19?

Druhý den po jednání jsem šel do nemocnice, tam zjistili můj předchozí program: plavba na zámořské lodi v Karibiku, setkání s asijskými partnery a tak dál. Dali mne na JIP a izolovali mne, chodili ke mně jen ve skafandrech. Měl jsem všechny možné příznaky, ale všechny testy na covid-19 jsem měl negativní. Asi jsem ho neměl, pokud to nebyl nějaký můj speciální osobní virus (směje se). Ale ztratil jsem kontakt s lidmi asi na dva týdny, raději jsem pak pracoval z domu.

Řešili jste s vládou další problémy, korigovali jste ještě jiná její rozhodnutí?

My jsme předem s vládou projednávali program Antivirus. Prosadili jsme třeba, aby se příspěvek na zaměstnance odvíjel od průměrné, nikoliv zaručené mzdy, to bylo pro zaměstnance výhodnější. Vyzývali jsme vládu, aby udělala něco pro likviditu firem. Programy Covid 1 a 2 stejně jako Covid Praha (státem garantované úvěry pro firmy, pozn. red.) se ale nepovedly. Takže jak Česko v zahraničí chválili za první reakci na koronavirus, tak i OECD nakonec říká, že další postup české vlády byl jedním z nejslabších a bohužel nejméně účinných.

Ne všichni to tak vidí. Včera jsme dělali rozhovor s Igorem Rattajem, spolumajitelem holdingu TMR, který působí v turistickém průmyslu v Polsku, Česku, na Slovensku a v Rakousku, a on si přístup české a slovenské vlády docela chválil. V Polsku nedostali jako zahraniční investoři nic, Rakušané jim sice okamžitě slíbili vysokou podporu, ale dodnes nic nedostali, zatímco český Antivirus jim pomohl.

Ale v Německu by se jim to, co v Rakousku, nestalo. Tam opravdu do ekonomiky dali stovky miliard korun. Z jedné strany je to dobré pro naše firmy, protože se německé podniky rozjedou, zainvestují a mohou nás popotáhnout. Ale má to i druhou stránku, toho se bojím: Němci podpořili inovace, produktivitu práce a posouvají se tak, že pro nás mohou být konkurenčně nedosažitelní. A to může být problém. Proto jsem třeba chtěl, aby se v říjnu mohl u nás konat Mezinárodní strojírenský veletrh tak jako v jiných letech.

Čemu by pomohl?

Tam by se představila celá plejáda našeho zpracovatelského průmyslu, firmy mohly ukázat, že nezaspaly. Ale vládní opatření veletrh znemožnila – nevím, kdo nám vládne, jestli premiér, nebo epidemiologové, ale nakonec nebude. To mi hrozně vadí.

Jak firmy na krizi reagují? Podle vašeho průzkumu posilují digitalizaci, hledají nové obchodní modely, mění produkty. Je taková reakce dostatečná?

Firmy musí obrovsky zainvestovat, aby se udržely na špičce v mezinárodním srovnání. Zvítězí, kdo měl odvahu, pokračoval v investicích, v digitalizaci a v přechodu na Průmysl 4.0 (pokročilá automatizace provozů, pozn. red.).

Jenomže podle vašeho průzkumu celkem 43 procent firem škrtá investice.

To se mi nelíbí. Kdo neinvestuje, míří k smrti. Bez investic nelze vyhrát, jsme na hraně produktivity práce, ta je v řadě odvětví bídná stejně jako ziskové marže. Z tohoto čísla jsem překvapený, nečekal jsem, že bude tak velké.

Ukazuje to, jak firmy škrtí náklady, aby při ochromené výrobě přežily…

Ale z krize se musíme proinvestovat. Chápu, že krizi nemohou všechny firmy přežít, ale kdo nebude investovat, kdo nebude platit vývoj, zhoršuje si šance.

Jak se díváte na debatu o evropském fondu obnovy, který má rozdělit členským státům na podporu ekonomik zasažených krizí až 750 miliard eur?

Já nevím, jestli je 750 miliard eur optimální objem. Z čeho se to jednou zaplatí? Jestli si někdo myslí, že se zavedou nové daně a z těch se to splatí, tak to je nereálné. A nelíbí se mi princip, podle kterého se to má rozdělovat (největší příděly z fondu mají dostat Itálie, Španělsko a Polsko, na Česko má připadnout 20 mld. eur, pozn. red.).

Pokud má být hlavním kritériem pro rozdělování peněz z fondu nezaměstnanost, která u nás byla před krizí nejnižší v Evropě, tak to není dobře vybraný parametr. Nemyslím, že to vedení EU řídí dobře. Já jsem stoprocentně prounijní člověk, chci být na evropské trhu, chci čtyři evropské svobody, ale myslím, že vedení EU jenom nahrává euroskeptikům.

Co říkáte na plánovaný český rozpočtový schodek ve výši 500 miliard?

Nepřekvapuje mne. My sami jsme odhadovali, že bude nutný schodek 450 miliard korun, když jsme počítali s plánovanými daňovými ztrátami. Podle našich průzkumů bude jen výpadek daně z příjmů právnických osob mezi 20 až 30 procenty, klesne výběr sociálního a zdravotního pojištění, DPH se podle mého odhadu propadne asi o 15 procent, prostě nám z toho vychází 450miliardový deficit.

Vím, 500 miliard jsou strašné peníze, poroste dluh, není mi jedno, jaký odkaz necháme našim dětem a vnukům. Ale závažné dopady čekám i do rozpočtu na rok 2021. Záleží na tom, jak na tom budou firmy, jestli bude pokračovat trend nedostatku zakázek, kolik přibude nezaměstnaných… Jestli se firmy budou chtít rychle dostat na předkrizová čísla, musí pamatovat na to, že bez lidí to nepůjde. Budeme to dál sledovat a dělat další průzkumy.