Článek
Cirkulární ekonomika funguje na poměrně jednoduché bázi. Na rozdíl od ekonomiky lineární, kdy firma suroviny zpracovává, následně distribuuje k zákazníkům, kteří výrobky spotřebovávají, a nakonec je vyhazují do odpadu, funguje cirkulární ekonomika, jak název napovídá, v cyklech. Až po fázi, kdy zákazníci výrobky spotřebovávají, je postup stejný. Po spotřebě nicméně následuje sběr, a tedy i recyklace. Část zbylého produktu sice může skončit v odpadu, nicméně zbylý recyklát mohou firmy využít jako opětovnou surovinu.
„V souvislosti s legislativou přichází k firmám povinnosti používat určité množství recyklátu ve svých výrobcích. Ony jsou pak motivovány sledovat, kde ten recyklát, tedy materiál, který mohou znovu použít, končí. A proto se snaží různými systémy záloh, nejen u lahví, ale třeba i u elektroniky nebo u textilu, nastavit systém tak, aby se jim výrobky vrátily. Jsou pak schopny ho ve spolupráci s recyklátorem zpracovat a použít znova,“ popisuje princip cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.
V rámci ekologické udržitelnosti se nemusí lidé omezovat jen na recyklaci materiálu v jakémkoli slova smyslu. Stejně jako se lze vyhýbat plýtvání vodou, energií či potravinami, lze přemýšlet i nad tím, zda je vždy nutný prodej či nákup, nebo je vhodnější uvažovat nad pronájmem či sdílením, a to téměř čehokoli. „Když se podíváme na ucpanou Prahu a podíváme se do automobilů, tak tam většinou lidé jezdí po jednom. A potom samozřejmě ztrácí zejména čas. Udržitelnost je i o selském rozumu,“ vysvětluje Jonášová.
V jakých dalších oblastech lze planetu šetřit od zbytečného odpadu, a zmenšovat tím tak naši uhlíkovou stopu? Odpovědi najdete v úvodním videu.
Jde o rozhovor pořadu Rodinka, který vysíláme na Televizi Seznam každý všední den od 9:00.
Návod k naladění Televize Seznam najdete zde.
