Článek
Porotci zatím v soudním přelíčení vyslechli 20 svědků, včetně čtyř policejních expertů na trénink, kteří vypovídali v úterý. Jeden z nich, policista Ker Yang, který má výcvik sboru na starosti, uvedl, že čtyři roky před zásahem absolvoval Chauvin kurz speciálně zaměřený na zvládání krizových situací. Podle něj se Chauvin a jeho kolegové učili, jak při zásahu poznat člověka s problémy a jakými technikami ho zklidnit.
Yang uvedl, že policisté mají výcvik na to, aby poznali, že jednají s člověkem, který trpí například duševním onemocněním, nebo se potýká s důsledky užívání drog. Chauvin čtyřicetihodinový kurz o možnostech, jak nenásilně zklidnit napjatou situaci, absolvoval v roce 2016. V květnu 2020 pak při zatýkání neozbrojeného Floyda řešil jeho odpor tím, že mu devět minut klečel na krku, i když si Floyd opakovaně stěžoval, že nemůže dýchat.
U soudu v úterý vypovídal i policejní instruktor Johnny Mercil, který v roce 2018 Chauvina cvičil ohledně obranných technik. Podle něj policisté opakovaně dostávají instrukce o tom, že násilí použité při zásazích musí být přiměřené situaci. „Vaším cílem je použít nejmenší možnou míru síly, abyste dosáhli svého záměru a získali kontrolu (nad situací),“ řekl Mercil. Podle něj je nutné, aby zákrok byl přiměřený tomu, jaký daná osoba klade odpor.
„Policistům říkáme, aby se vyvarovali krku, pokud je to možné,“ uvedl před soudem. Dodal, že naopak kladou důraz na to, aby byla v případě potřeby přenesena síla na ramena zadrženého. Podle Mercila tak měl Chauvin na základě absolvovaného tréninku zatlačit na jeho krk pouze v případě, že došlo k „aktivní agresi“. Na otázku prokurátora, zda je oprávněným zákrokem klečení na krku zatýkaného, který leží spoutaný a neklade žádný odpor, Mercil odpověděl: „Řekl bych, že ne.“
Seržant Jody Stiger použití zakleknutí krku zpočátku obhajoval, protože Floyd „při zadržení aktivně odporoval“. Dodal nicméně, že poté, co s odporem přestal, měli policisté od kroku ustoupit. Další policistka, Nicole Mackenzieová, která učí policisty první pomoc, uvedla na Chauvinovu obhajobu, že „pokud není prostředí bezpečné, nemusíte ihned spustit kardiopulmonární resuscitaci“.
O den dříve stanul před soudem lékař z pohotovosti, Bradford Langenfeld, který po marných oživovacích pokusech prohlásil Afroameričana George Floyda za mrtvého. Před soudem v Minneapolisu uvedl, že v té době pouze odhadoval, že příčinou smrti byla s největší pravděpodobností zástava srdce kvůli nedostatku kyslíku.
Langenfeld řekl, že Floydovo srdce přestalo bít již předtím, než dorazil do nemocnice. Po dotazu obhájce, zda některé léky mohou způsobit nedostatek kyslíku v organismu, uznal, že fentanyl a metamfetamin – které byly oba nalezeny ve Floydově těle – mohou takzvanou hypoxii způsobovat. Na dotaz prokurátora Jerryho Blackwella nicméně lékař uvedl, že na základě informací, které měl k dispozici, byla smrt udušením „pravděpodobnější než ostatní možnosti“.
Argument obhajoby, že se obžalovaný při zatýkání Floyda zachoval podle předpisů, v pondělí před soudem vyvracel i šéf policie v Minneapolisu Medaria Arradondo. Porotě sdělil, že chování Chauvina „v žádném případě“ neodpovídá směrnicím, výcviku, etice ani hodnotám policejního sboru.
„Měl přestat, když se pan Floyd přestal bránit a když se zcela jasně snažil dát slovy najevo, že je mu špatně,“ řekl podle agentury DPA Arradondo, který Chauvina a další tři policisty ze sboru propustil.
Obžaloba se snaží dokázat, že Floyd zemřel na nedostatek kyslíku v důsledku tlaku Chauvinova kolena. Podle obhajoby naopak smrt způsobila Floydova předchozí konzumace drog a jeho celkově špatný zdravotní stav.
Chauvinův zákrok a počínání jeho kolegů zachycené kamerami kolemjdoucích rozpoutalo masivní protesty po celých Spojených státech i v zahraničí a stalo se rozbuškou pro nové polemiky o policejní brutalitě a „systémovém rasismu“ v USA vzhledem k tomu, že obžalovaný je běloch. Soud s Chauvinem potrvá minimálně měsíc.
