Článek
Firma Bohemian outdoor sports zatím čeká na výsledky vyšetřování, poté zkontaktuje pojišťovny. Podle odhadů policie způsobil oheň na chatách z 30. let minulého století škodu 23 milionů korun.
Vlastník nyní místo, kde dříve chaty stály, zabezpečuje. „Musíme zabezpečit areál, aby někdo někam nespadl, neublížil si,“ řekl zástupce firmy s tím, že nebezpečí představují kupříkladu sklepy. Z první chaty zbyl jen komín, z druhé obvodové zdi a měděná střecha, kde majitel zazdil dveře a okna. Doplnil, že ani jeden z domů již nelze opravit.
Místo požáru zvané Na Tokáni je oblíbeným cílem turistů. Bývalá hájovna a skupina přilehlých objektů byly postaveny v alpském stylu. Podle vlastníka chat na místo neštěstí jezdí ještě více turistů než před požárem. „Lidé jsou zvyklí sem jezdit,“ uvedl majitel, který zřídil u objektů stánek s občerstvením a půjčuje turistům koloběžky.
Policisté požár stále vyšetřují. „Vyšetřování stále pokračuje, čekáme na znalecké posudky,“ řekl mluvčí děčínské policie Daniel Vítek.
Podle Antonína Kadlece z Národního památkového ústavu se provedla základní dokumentace. „Teď se čeká na majitele a jeho rozhodnutí, co s tím budou chtít dělat,“ dodal Kadlec. Majitel se chce s památkáři, národním parkem i chráněnou krajinnou oblastí na dalších krocích domluvit.
Historie chat Na Tokáni
Už v 19. století se začal podle portálu České Švýcarsko o místo uprostřed lesů zajímat kníže Rudolf Kinský. Původně měl v plánu zde postavit rozkládací dřevěný stan pro své lovecké výpravy, ale Tokáň mu učarovala natolik, že postupně nechal přistavovat další budovy.
V téže době se také začala rozvíjet turistika, kdy do Českého Švýcarska přicházeli četní obdivovatelé přírodních krás okolní divočiny.
Spolu s nárůstem oblíbenosti místa se začalo pracovat i na opravě přístupové cesty, osvětlení, zpevnění loveckých stezek, a dokonce zde byly vystavěny koňské stáje s kočárovnou.
V roce 1905 ale vypukl požár, který spolykal celou panskou chatu. Ta sice byla obnovena, avšak o 4 roky později opět shořela.
Lovecké chaty vyrostly tak, jak jsme je znali, až ve 30. letech 20. století.
Nutno zmínit i neblahou událost, kdy zde v létě roku 1938 hrabě Kinský hostil britského lorda Runcimana. Při jeho pobytu vyplynul postoj západních mocností při formulaci dohody s Německem o osudu českého pohraničí.