Článek
Doma vás může kadeřník ostříhat, píše se už skoro měsíc na webu spadajícím pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Určitě to dovoleno není,“ reagoval v pondělí na tiskové konferenci vlády náměstek ministra zdravotnictví a hlavní epidemiolog Roman Prymula. A jeho slova potvrdil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ten pak v úterý připustil, že zákaz kadeřnických prací platí pro provozovny a domů k zákazníkovi holič či kadeřník zajít může. Ale důrazně to nedoporučuje, protože je to z epidemiologického hlediska nebezpečné.
Jde o zdánlivě banální, nicméně symbolickou ukázku toho, jak se vládě Andreje Babiše (ANO) stále nedaří sjednotit komunikační kanály mezi jednotlivými krizovými týmy. Zmatené výstupy směrem k veřejnosti vyvolávají obavu, nakolik je vláda schopná efektivně a kompetentně potírat koronavirovou a ekonomickou krizi.
Od tří na sobě nezávislých zdrojů blízkých vedení Babišova kabinetu Seznam Zprávy zjišťovaly, co je příčinou často chaotického vládního postupu, jaké jsou vztahy ve vládě v poločase karantény a kdo by měl pomoci s přípravou dlouhodobějších plánů a koncepcí.
Přibyl další tým
Základem zmatků je skutečnost, že na řešení krize se podílí několik týmů, které povětšinou nepropojuje jeden hlas směrem k veřejnosti.
Epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula vede vládní poradní uskupení sestavené primárně z expertů s názvem Centrální řídící tým COVID-19. Ministr vnitra Jan Hamáček šéfuje Ústřednímu krizovému štábu.
Pak je tu premiér a vláda, které radí Národní ekonomická rada vlády (NERV). A do diskuse ještě vstupuje čtvrté oddělení v podobě epidemiologa Rastislava Maďara, který na Ministerstvu zdravotnictví šéfuje pracovní skupině pro řízení uvolňování karanténních opatření.
Každé z uskupení přichází s různými výstupy, které je zapotřebí usměrňovat. Již na začátku dubna jsme popsali, že vládě chybí dirigent, který by ladil noty. A ten se doposud nenašel. Za normálních okolností by to měla být úloha pro premiéra Andreje Babiše, který se však v poslední době snaží - zejména při tiskových konferencí po jednání vlády - stáhnout do pozadí.
Kabinet často nařizuje nepopulární nařízení, se kterými nechce být Babiš spojován. To, že se nevystavuje před televizními kamerami a mikrofony, má vysvětlení i v tom, že pokazí-li se něco nebo nevyjdou-li plány podle představ, ministerský předseda to bude mít vždy na koho „shodit“.
Česko má za sebou pět týdnů přísných opatření v době nouzového stavu. Kdyby mělo platit, že koncem května začne docházet k výraznějšímu uvolňování nejrůznějších zákazů, jsme nyní zhruba v poločase karantény. Jak se za tu dobu proměnily vztahy ve vládě?
Tři ministři, se kterými Seznam Zprávy v uplynulých dnech hovořily, se shodli, že atmosféra a mezilidské vztahy jsou konsolidované bez výraznějších konfliktů. Premiér se podle nich snaží, aby se hlasovalo ve shodě a nedocházelo k přehlasování jedné ze stran koalice. Má to opět logické vysvětlení - kdyby došlo k nějakému pochybení, je lepší být pod návrhem podepsaný jako koalice.
Malým ponaučením v tomto směru bylo, když už na začátku března požadoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zavedení nouzového stavu, s čímž premiér nesouhlasil. Později se to ukázalo jako chyba.
Ministrem, kolem kterého to v posledních dnech ale trochu jiskří, je šéfka resortu financí Alena Schillerová (za ANO). V premiérově okolí se nelibě nese, že se až příliš spoléhá na své resortní úředníky a méně naslouchá ostatním ministrům, potažmo ekonomickým expertům ve vládních poradcovských týmech. „Alenka to rve na sílu, na sebe. Měla by víc poslouchat ostatní, kteří jí radí, aby do oběhu pustila mnohem víc peněz,“ řekl Seznam Zprávám zdroj blízký vedení Úřadu vlády, který si nepřál být jmenován.
První návrh pomoci živnostníkům - takzvaná Pětadvacítka se přitom musela hned po zveřejnění předělávat, protože by na ni většina opatřeními postižených drobných podnikatelů nedosáhla.
Ideálně nevyzněla ani její slova na pondělní tiskové konferenci, když vysvětlovala, proč velká část firem nedosáhla na garantované úvěry z programu COVID I. Českomoravská záruční a rozvojová banka totiž žádosti posuzuje v klasickém režimu, kdy hledí na to, zda dlužník je v situaci, že bude schopen splácet.
„Vždycky děláte všechno s tím nejlepším úmyslem a pak zjistíte, že se to míjelo účinkem. Osobně si myslím, že ty úvěry neměly být bezúročné, že tam nějaký úvěr měl být. Pak to motivuje každého si pro ten úvěr přijít,“ uvedla ministryně.
Zkušenosti z ČEZu
Klíčové pro příští týdny bude, jak se vládě podaří sjednotit dvě filozofie přístupu k řešení koronavirové krize. Na jedné straně stojí epidemiologové, kteří na základě své odbornosti budou k uvolňování bezpečnostních a hygienických opatření přistupovat s větší obezřetností a takzvaně se nikam nepoženou.
Na straně druhé jsou ekonomové, kteří by naopak momentální svázaný stav co nejdříve rozvolnili, aby se ekonomika státu opět nastartovala. Ekonomové potřebují plánovat na základě epidemiologických výhledů, které epidemiologové sestaví.
„Chybí tam někdo, kdo by plánoval o několik dnů dopředu. Jedou furt v módu těch prvních krizových dnů, kdy dělali rozhodnutí ze dne na den. Chybí manažerské řízení na více týdnů dopředu,“ dodal zdroj blízký vedení Ministerstva průmyslu a obchodu.
V okolí premiéra se počítá s tím, že do hry se v příštích týdnech více zapojí poradní NERV. Právě jeho členové by měli vládě předkládat dlouhodobější vize a koncepce. Zdroje Seznam Zpráv se shodly, že důležité slovo by v tomto ohledu měl získat člen NERVu a šéf energetického obra ČEZu Daniel Beneš.
