Článek
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se ohradila proti závěrečné zprávě poslanecké vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě. Poslanci zveřejnili závěry vyšetřování 20. září, tedy přesně rok po ekologické katastrofě, při které neznámá látka vyhubila ryby na několika kilometrech této moravské řeky.
„Jedná (se) o chaotickou a záměrně tendenční zprávu. Její autoři buď vůbec neumějí pracovat s fakty, anebo jsou to politici bez zodpovědnosti, vedení výhradně politickými motivy bez ohledu na pravdu a fakta. Autoři zprávy sice upozorňují, že jejich zadáním není najít viníka (to je věcí Policie ČR), ovšem kromě kritických útoků na inspekci, případně vodoprávní úřad, se ze zprávy nedá vystopovat smysl žádný,“ píše se v textu podepsaném mluvčím Jiřím Ovečkou, který ČIŽP zveřejnila na svých webových stránkách.
Zpráva poslanecké komise shrnuje dostupná zjištění kolem havárie na Bečvě a popisuje postup zodpovědných úřadů při jejím vyšetřování. V závěru poslanci uvádějí seznam zjištěných pochybení a nedostatků, které zhusta míří právě na práci ČIŽP, a navrhují legislativní a metodické změny, jež by měly zajistit řádné vyšetření v případě jakékoliv další podobné havárie.
„Je to pouze politický kompilát nepřesných údajů končících takřka v každém odstavci kritikou ČIŽP,“ tvrdí mluvčí inspekce ve zveřejněném prohlášení.
Co se stalo v řece Bečvě
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku 20. září 2020 v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
ČIŽP vyčítá autorům závěrečné zprávy některé nepřesnosti, například údajně nepřesně uvedené datum odběru některých vzorků vody z otrávené řeky. Jedním z důležitých závěrů vyšetřovací komise je zjištění, že ČIŽP nezajistila včasný odběr vzorků vody v místech, kde do řeky ústí odpadní voda z průmyslových areálů. Mimo jiné jde o výpust společnosti Deza z holdingu Agrofert, na kterou se okamžitě po havárii upřely zraky veřejnosti. Zpráva poslanecké vyšetřovací komise popisuje, že podle dostupných informací úřady nezajistily vhodné vzorky vody a od přítomných rybářů a dobrovolníků je buď nepřevzaly, nebo se vzorky při transportu ztratily či rozlily.
„Ze zprávy 29 interního auditu vyplývá informace, že Okresní inspektorát ČIŽP Brno upozornil pracovníka vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí na blízkost společnosti Deza a že je potřeba odebrat vzorky od místních vyústění do řeky Bečva, ke kterému však nebylo přistoupeno,“ popisuje zpráva vyšetřovací komise.
Jedná se o chaotickou a záměrně tendenční zprávu. Její autoři buď vůbec neumějí pracovat s fakty, anebo jsou to politici bez zodpovědnosti, vedení výhradně politickými motivy bez ohledu na pravdu a fakta.
„ČIŽP rovněž selhala v časném zahájení řízení podle zákona o ekologické újmě. Vyšetřovací komise konstatuje, že selhání spatřuje nejen v postupu příslušných orgánů (zejména ze strany ČIŽP), ale i v koordinaci odběru vzorků a jejich následné analýze, když nedošlo k dostatečnému odběru vzorků nad místem výskytu úhynu ryb a vůbec u vyústění do toku Bečvy,“ uvedli dále poslanci.
Inspekce ale všechna nařčení odmítá, případně poukazuje na údajná pochybení Českého rybářského svazu nebo vodoprávního úřadu.
„Komise se vůbec nezabývá tím, kdo a za jakých okolností rozlil vzorky. Pokud by se to stalo ČIŽP, zcela jistě by to bylo předmětem důkladného zkoumání. Přesto v celkovém vyznění zprávy to vyznívá jako pochybení ČIŽP,“ uvádí inspekce.
„Rybáři stáli u mostu a dumali,“ napsal mluvčí
Česká inspekce životního prostředí veřejně reaguje na kritiku v posledním měsíci už podruhé. Na začátku září zveřejnila jiný Ovečkův text, který ostře kritizoval pokus přírodovědce Jakuba Hrušky, jenž se pomocí solného roztoku snažil dokázat, že posudky, na základě kterých policie začala stíhat společnost Energoaqua, jsou mylné. Mluvčí ČIŽP se v tomto textu kromě Hrušky opíral i do rybářů, kteří na havárii upozornili, jako první se snažili zajistit vzorky a pomáhali s odstraňováním následků.
Dva pokusy v Bečvě
Fluorescein
Soudní znalec Jiří Klicpera loni v půli listopadu se vsetínskými kriminalisty provedl vyšetřovací pokus. Pomocí netoxického zelenožlutého fluoresceinu zjišťovali, jak se neznámá látka smísí s tokem řeky. Fluorescein je syntetická organická látka. Z výsledku podle soudního znalce vyplývá, že se jedy do řeky mohly plně vmísit až po 3,5 kilometru od výpusti.
Solanka
Vědci s rybáři se v červenci novým experimentem snažili prokázat, jak rychle se látka smísí s vodou. K pokusu použili neškodný chlorid sodný, tedy kuchyňskou sůl. Solanka se ve vodě chová velmi podobně jako kyanidy, zkoumali, jak se změní vodivost. Podle expertů je to běžná metoda pro zjištění mísicí zóny. Autoři pokusu vylili sůl u juřinské výpusti ve Valašském Meziříčí. Solný roztok se při experimentu v celé šíři řeky rozptýlil po osmi stech metrech.
„Rybáři stáli u mostu nedaleko Hustopečí úplně stejně jako všechny ostatní záchranné složky (včetně inspektora, který byl na místě do dvou hodin od nahlášení havárie) a stejně jako ostatní zoufale dumali nad tím, co se to stalo a odkud to přišlo. Nikoho z nich, ani rybáře, ani vodoprávní úřad, nikoho nenapadlo jít proti proudu řeky a okamžitě odebírat vzorky. Rybáři dnes stále omílají jedno a totéž – že inspektor odmítl převzít jejich vzorky,“ napsal v září Ovečka. Později uvedl, že mělo jít o nadsázku.
Jedovaté látky unikly do Bečvy 20. září 2020 a otrávily živé organismy na 38 říčních kilometrech. Rybáři odvezli do kafilerií přes 40 tun mrtvých ryb. K závěrečné zprávě vyšetřovací komise se poslanci sejdou v úterý dopoledne. Ministr životního prostředí a zároveň bývalý zaměstnanec holdingu Agrofert Richard Brabec (ANO) označil zprávu komise za zpolitizovanou.
