Článek
Vleklá diskuze o podobě státní maturity se ještě více zkomplikovala. S ministrem školství Robertem Plagou se už neshodnou ani poslanci z jeho vlastní strany ANO.
Ministr Plaga v novele školského zákona navrhuje zrušit povinnou maturitu z matematiky. Ponechal by jako dosud na rozhodnutí studentů, jestli chtějí absolvovat zkoušku z matematiky, nebo cizího jazyka.
Stále platný zákon přitom stanovuje, že už příští rok na jaře budou povinně maturovat z matematiky studenti gymnázií a lyceí. Další obory se k nim pak připojí následující rok.
Plagovi straničtí kolegové – místopředseda školského výboru Karel Rais a poslanec Ivo Vondrák – ale s jeho návrhem nesouhlasí.
Společně se školskou expertkou ČSSD Kateřinou Valachovou sepsali vlastní pozměňovací návrh, podle kterého se povinná maturita z matematiky sice odkládá, ale pouze o dva roky, nikoli na neurčito. A poslanecký školský výbor jejich návrh schválil.
Maturovat z matematiky by tak museli jako první studenti, kteří vstoupí do posledního ročníku střední školy v roce 2022. Následující rok na jaře by pak zkoušky z matematiky skládali.
Plaga nemá většinu
„Proč přicházíme s tímto návrhem? Za sebe můžu říct, že je to komplexní řešení. Podle rozpravy na plénu Sněmovny nemám pocit, že by pro vládní návrh existovala většina,“ vysvětlovala Valachová na školském výboru, proč prosazuje pozměňovací návrh, který jde proti tomu ministerskému.
„Vládní poslanci obvykle podporují vládní návrhy, bylo by divné, kdyby to tak nebylo. Ale když tam vidíme nějaké chyby, snažíme se najít kompromis,“ vysvětluje záměr svého pozměňovacího návrhu Rais. Chce tak prý ministrovi vytvořit prostor ke správnému nastavení systému maturitních zkoušek.
Podle ministra školství Plagy bude ale potřeba na revizi maturit z matematiky a hlavně zkvalitnění výuky matematiky na školách minimálně osm až deset let.
„V současné době je nezbytné zachovat stávající podobu školského zákona a právo volby žáků ve společné části maturitní zkoušky mezi matematikou a cizím jazykem. Důvodem je jednak nezbytná proměna všech zkoušek ve společné části maturity, ale také na to navazující proměna podoby výuky na školách nejen v oblasti matematiky,“ řekla k tomu náměstkyně ministra školství pro řízení sekce ekonomické Pavla Katzová.
Podle ní dvouletý odklad, který schválil školský výbor, nestačí na naplnění hlavního cíle ministerstva – tedy změnit výuku matematiky. Mimo možnosti zachovat studentům volbu počítá vládní návrh také s omezením státní maturity pouze na didaktické testy. Ústní a písemné zkoušky z jazyků by spadaly nově pod školy.
Počet středoškoláků, kteří si dobrovolně volí matematiku jako maturitní předmět, od roku 2013 klesá. Tehdy si ji jako druhý předmět zvolilo 39,1 procenta prvomaturantů, v roce 2019 už jen 21,4 procenta. Zároveň se zvýšil téměř na polovinu zájem gymnazistů a naopak klesl podíl studentů středních odborných škol.
Loni se podíl neúspěšných maturantů v didaktickém testu z matematiky snížil z 21,8 procenta v roce 2018 na 15,5 procenta. Jedním z důvodů poklesu může podle Ministerstva školství být loňské navýšení času na vypracování testu a také změna skladby maturantů. Daleko více si ji volí gymnazisté, kteří jsou při zkouškách úspěšnější.
