Chaos na běloruském nebi. Letoun po dlouhém manévrování musel zpět do Minsku

Chaotickou situaci na běloruském nebi zachytil letový radar FlightRadar24. Let 2869 měl podle plánu vzlétnout z minského letiště ve 13:29 tamního času (12:29 SEČ) a přistát v Barceloně ve středu odpoledne. Už u hranic s Polskem nad městem Kobryn však letoun začal manévrovat v kruzích.

„Tento pilot od nás obdržel informaci, že francouzský vzdušný prostor byl zablokován a může mít problém se vstupem,“ uvedl telefonicky mluvčí Polské agentury pro letové navigační služby Pawel Lukasiewicz. Zhruba po dvou hodinách letoun definitivně obrátil směr a přistál zpět v Minsku ve 13:46 tamního času (14:46 SEČ).

Běloruské úřady v neděli přiměly letoun společnosti Ryanair mířící z Řecka do Litvy k nouzovému přistání v Minsku, aby mohly zatknout novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče. Ve vlasti opozičníkovi podle ruských médií hrozí 15 let vězení za pořádání masových nepokojů.

Případ odsoudila řada západních zemí. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell běloruský postup odsoudil jako další pokus o umlčení opozice a zároveň ohrožení bezpečnosti stovky pasažérů. Unijní diplomacie si předvolala běloruského velvyslance při EU, aby mu dala najevo ostrý nesouhlas. Záležitost kritizovaly mimo jiné Spojené státy, Británie, Francie, Německo, Polsko, Slovensko či NATO. Znepokojení nad incidentem vyjádřil rovněž generální tajemník OSN António Guterres, který stejně jako Bílý dům vyzval k nezávislému mezinárodnímu vyšetřování celé záležitosti.

Prezidenti a premiéři zemí EU se tak v pondělí shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku. V přijatých závěrech bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru, a zároveň vyzvali ke znemožnění přeletů a přistání běloruských aerolinek v zemích EU.

Český premiér Andrej Babiš před odletem na unijní summit prohlásil, že incident vykazuje znaky státního terorismu. „Myslím, že odpověď Evropy musí být tvrdá,“ uvedl s tím, že záležitost považuje za skandální. Ve středu Bezpečnostní rada státu rozhodla, že od pátku pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v České republice. České aerolinie (ČSA), které létají do Moskvy, se Bělorusku budou vyhýbat, řekla ČTK mluvčí dopravce Vladimíra Dufková.

K uzavření svého vzdušného prostoru pro běloruské aerolinky ve středu zavelelo také Slovensko. „Toto rozhodnutí je projevem solidarity a vyjádřením nesouhlasu s bezprecedentním aktem, který se před několika dny stal ve vzdušném prostoru Běloruska,“ napsal ministr dopravy Andrej Doležal na sociální síti. K podobnému opatření dále přistoupily Francie, Litva, Švédsko a Lotyšsko, ze zemí mimo EU Velká Británie a Ukrajina.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve čtvrtek prohlásil, že v neděli jednal v souladu se zákonem, když nařídil, aby komerční let na lince z Atén do Vilniusu přistál v Minsku. Snažil se podle svých slov ochránit lidi, když běloruské úřady dostaly zprávu, že se na palubě stroje společnosti Ryanair nachází bomba.

„Jednal jsem zákonně, chránil jsem lidi v souladu se všemi mezinárodními normami,“ prohlásil podle agentury RIA Novosti Lukašenko v dnešním projevu před poslanci. Posádka letadla společnosti Ryanair se podle něj radila také s letištěm ve Vilniusu, ale rozhodla se přistát v Minsku.

Vilnius, ale ani Varšava, Lvov a Kyjev nechtěly podle Lukašenka stroj po obdržení zprávy o bombě na palubě přijmout. Zároveň připomněl, že poblíž místa, nad kterým letadlo změnilo směr, stojí jaderná elektrárna. O to nebezpečnější by podle něj bylo, kdyby skutečně na palubě byla bomba, která by explodovala. Dopravce i některé vlády běloruský postup označují za „pirátství“.